Magazín Experiment: Jak může pomoct kyselina hyaluronová při bolesti zad? A existuje dokonalé jídlo?

„Zrovna připevňuji fascii na umělý sval pomocí držáku, který jsme vyvinuli, tak aby byla mírně před a simulovala to, jak je fascie upnutá na sval v našem těle,“ vysvětluje Alexandra Stredaňská z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Alexandra Streďanská v biotribologické laboratoři VUT v Brně|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

„Fascie je obal svalu. Pro lepší představu: je to ten obal masa, který okrajujeme, protože ho nejsme schopní požít,“ doplňuje. V těle je ale důležitý – odděluje svaly od tuku anebo jednotlivé vrstvy svalů od sebe. Pokud jsou fascie zdravé, umožňují bezbolestný pohyb.

Obsahují buňky, fasciacyty, produkující kyselinu hyaluronovou – přirozené mazivo, které při pohybu snižuje tření fascií. Jejich funkci ale zejména v dolní polovině zad poškozuje přetěžování. Ať už dlouhým sezením u počítače, nebo naopak špatným cvičením. A to se může projevit bolestí.

Mazáním proti bolesti

„Při nespecifických bolestech zad je často narušená klouzavost jednotlivých vrstev fascie po sobě, protože dochází k jejich dysfunkci,“ říká Jana Matonohová, výzkumnice společnosti Contipro. Ta vyrábí umělou kyselinu hyaluronovou a jejím injekčním vstřikováním přímo do zad tyto bolesti mírnit.

„Dodáním kyseliny hyaluronové zevně do fascie můžeme obnovit její funkci, a tím odstranit bolest zad,“ potvrzuje. Mechanické vlastnosti umělé kyseliny ale bylo nutné nejdříve otestovat. A to byl úkol pro biotribologickou laboratoř Vysokého učení technického.

Přístroj, který vidíte, se nazývá odborně tribometr,“ ukazuje Alexandra Stredaňská laboratorní zařízení, které vypadá jako malý buchar. Na něm je upevněný speciální držák, který vyvinuli experti z VUT v Brně.

Stačí pár kapek

„A tady vidíte dvouvrstvový model – spodní vrstva je sval a vrchní vrstva představuje blánu, která se nazývá fascie,“ pokračuje Alexandra Stredaňská. Na laboratorní fascii se nakape umělá kyselina hyaluronová, která je na omak kluzká, ale ne třeba tolik jako olivový olej. Rameno tribometru se následně přitiskne na fascii.

Jana Matonohová vstřikuje mezi fascie v tribometru umělou kyselinu hyaluronovou|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Na monitoru počítače, umístěného hned vedle přístroje, se zobrazují grafy zachycující rozdíl mezi vlastnostmi použitého roztoku s kyselinou hyaluronovou a kontrolního maziva, které ji neobsahuje.

„První rozdíl je v součiniteli tření. Roztok na bázi kyseliny hyaluronové má řádově nižší tření než samotný fyziologický roztok a je zároveň také stabilní v čase, což je pro nás skvělá zpráva,“ vysvětluje Alexandra Stredaňská.

„Zatímco klasický fyziologický roztok opotřebovával fascie už po deseti patnácti minutách, roztok na bázi kyseliny hyaluronové je stabilní celou hodinu, kterou experiment trvá.“

Za bolestmi zad je často nesprávné držení těla a sedavé zaměstnání (ilustrační snímek)|foto:Shutterstock

Tření jako problém

Roztok nyní prověří klinická studie, která se zaměřuje především na bezpečnost přípravku.

„V případě tohoto roztoku kyseliny hyaluronové lze očekávat vysokou biokompatibilitu, protože kyselina hyaluronová je látka, která je tělu vlastní,“ vysvětluje Jana Matonohová.

Testováním tohoto přípravku ale práce biotribologů z VUT rozhodně nekončí. Věnují se více tématům, například syndromu suchého oka, správnému tření kolenních nebo kyčelních náhrad, ale taky třeba opotřebovávání zubních náhrad.