Maďarský Pécs je mostem mezi křesťanstvím a islámem
Už 40 let zapisuje UNESCO na seznam kulturního a přírodního dědictví nejcennější památky světa. V Maďarsku k nim patří i křesťanské hrobky z římských časů ve městě Pécs. Najdete ho na jihu země, blízko hranice s Chorvatskem. Podle názoru mnoha lidí je to po Budapešti druhé nejpůvabnější město v Maďarsku.
Zvony se v Pécsi ozývají ze všech stran, jak se ostatně na město s krásným českým jménem Pětikostelí sluší a patří. Dva chrámy však Pécsi dominují.
Nepřehlédnutelný dóm se čtyřmi věžemi je katedrála sv. Petra, postavená na konci 19. století. Na jejím místě stál kostel už před tisíci lety, kdy první maďarský král Štěpán ustavil Pécs sídlem biskupa. Historie města je však mnohem starší. Založili ho Římané a právě z jejich dob pochází památka, kterou UNESCO zapsalo na seznam světového dědictví.
„Římská říše křesťanství nepovolovala. Až v roce 313 císař Konstantin Veliký ediktem milánským ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Začali se otevřeně hlásit ke své víře, žili podle křesťanských pravidel a stejně tak podle křesťanských zvyků pohřbívali své mrtvé,“ říká Lucia Pavlovics.
Pohřební komory pocházejí z římské doby
Spolu s ní se po ocelových lávkách procházíme úchvatným podzemním labyrintem katakomb starokřesťanského pohřebiště, datovaného do 4. století. Rodiny pohřbívaly své blízké do podzemních komor. Nad nimi stavěly malé kaple, které se dochovaly jen v ruinách.
Hrobky v podzemí, i když většinou prázdné, zůstaly. A v nich nádherné malby na stěnách a stropech.
„Hrobky jsou významné hlavně proto, že se jedná o pozůstatky nejseverněji položených křesťanských pohřebních komor z římské doby – takhle zachovaných a v tomto počtu,“ vysvětluje Lucia, proč se památka v Pécsi dostala na seznam UNESCO.
Na kopuli chrámu je kříž i půlměsíc
Město přitahuje turisty i mnoha dalšími zajímavostmi. Najdou v něm několik galerií a muzeí a vedle velkolepé katedrály i několik staveb, které připomínají tureckou okupaci země. Mešita paši Hasana Jakovaliho se jako jediná v Maďarsku dochovala i s úhledným minaretem, vysokým přes dvacet metrů.
Hlavnímu náměstí vévodí vůbec největší dílo islámské architektury v Maďarsku. „Před námi je mešita Kásima Gáziho, kterou postavili Turci v 16. století. Použili přitom kámen z katolického kostela, který na tom místě stál už dávno předtím. Prvky islámské architektury jsou jasně patrné. Platí to o charakteristických špičatých oknech, výzdobě malovanými citáty z Koránu nebo modlitebním výklenku, který míří na arabskou Mekku,“ říká Lucia.
Teď chrám funguje jako katolický kostel. Na kopuli je kříž i půlměsíc, což symbolizuje soužití křesťanů a muslimů v tomto půvabném jihomaďarském městě.
