Lidé neznalí vlastní historie jsou ve světě ztracení, říká na 75. výročí povstání velvyslanec Slovenska

Slovenské národní povstání tvoří jednu z podstatných tradic mladé demokratické státnosti na Slovensku. Připomíná to velvyslanec Slovenské republiky v Praze Petr Weiss, které v té souvislosti zdůrazňuje nutnost informovat o historii především mladou generaci.

 „Lidé, kteří nepoznají vlastní historii, jsou svým způsobem ve světě ztracení,“ říká Weiss, podle kterého se Slovenské národní povstání razantně postavilo proti fašismu, kolaboraci s Hitlerovou třetí říší, tehdejšímu totalitnímu režimu, a bylo projevem odvahy.

S odkazem povstání by se také podle něj nemělo hazardovat a nějakým způsobem ho zpochybňovat. Říká to v souvislosti návrhem bratislavského primátora na přejmenování části náměstí Slovenského národního povstání na náměstí něžné revoluce v Bratislavě.

„V Bratislavě jsou další místa, která se mohou stát náměstími něžné revoluce,“ argumentuje.

Slovenské národní povstání

Moderátor Tomáš Pancíř rovněž upozorňuje, že bratislavský Most Slovenského národního povstání byl v roce 1993 přejmenován na Nový most. To byla tehdy podle Weisse vlna reakcí na minulý režim, kdy se znaménka plus přeměnila na znaménka minus.

„Ztratily se základní opory ve vnímání naší národní historie,“ vysvětluje. A to byl také podle něj důvod, proč se v době relativizace a mytologizace vojenské slovenské republiky s dalšími poslanci rozhodl, že uzákoní povstání jako státní svátek.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.