„Lidé“ jsou hlavně muži, tvrdí vědci. Jak pradávný jazykový stereotyp ovlivňuje moderní technologie?

Tým amerických psychologů z Newyorské univerzity zjistil, že rodově neutrální výrazy, například slovo lidé, v praxi moc genderově neutrální nejsou, protože si je většinou automaticky spojujeme s mužským rodem. Zkrátka „lidé“ nebo „osoby“ jsou pro mnoho mluvčích hlavně muži. Co z toho vyplývá pro vývoj umělé inteligence?

Vědci z Newyorské univerzity analyzovali přes 630 miliard anglických slov z bezmála 3 miliard webových stránek, blogů, diskuzních fór nebo stránek úřadů. Zaměřili se právě na výrazy jako lidé, osoba, jedinec, někdo a porovnali je s větami, kde jsou jasně zmínění muži nebo ženy.

Čtěte také

Studie, která vyšla v časopise Science Advances, potvrzuje obecný genderový stereotyp, podle kterého lidé používají rodově neutrální výrazy o lidech v souvislosti s muži častěji než ve spojení se ženami.

Vyplývá z ní, že snaha zavádět do jazyka genderovou rovnost, moc účinná není, minimálně v anglicky mluvících zemích. Na vině je podle vědců pradávná lidská tendence vnímat rodově neutrální výrazy spíš ve spojení s muži.

Bude někdy střední rod skutečně neutrální?

Autoři studie využili metody počítačové lingvistiky a data z webu z anglického korpusu s názvem Common Crawl, jehož českou obdobou je Český národní korpus.

Data z podobných korpusů se využívají k „výuce“ umělé inteligence, konkrétně třeba překladačů webových stránek nebo chatbotů. Lidské stereotypy přenesené do jejich řečové databáze se nám pak v praxi díky nim vracejí jako bumerang. Umělá inteligence se totiž nejdřív učí od nás, teprve pak my od ní.

autoři: Helena Berková , and
Spustit audio

Související