Leukémie a léčba monoklonálními protilátkami

Klener: Je jich i v klinickém použití celá řada, několik let se používá k léčbě maligních lymfomů protilátka, která je už u nás registrovaná, jmenuje se Rituximap.

Při léčbě leukémie se v poslední době hovoří o látce CD 52, která byly vyvíjena ve Velké Británii a používá se i u nás.

Klener: Je to opět způsob léčby, který jde použít u některých typů chronických leukémií, není zatím léčbou standardní, používá se hlavně na pracovištích komplexní péče, protože sledování efektu léčby a potřebná imunologická vyšetření nemohou provádět všechna pracoviště.

Monoklonálních protilátek se užívá nejen pro léčbu nádorových onemocnění krvetvorby, dají se částečně aplikovat u ohraničených, takzvaných solidních nádorů.

Klener: Tady je problém v tom, že ten nádor je složen z různých typů buněk a protilátka je zaměřena proti jednomu klonu buněk, ale těch tam je víc, takže efektivita nebývá tak velká.

Přesná specifikace skupiny, pro kterou je tato léčba vhodná, není jednoduchá. Všechny nádorové choroby jsou u jedince specifické a pro každého není vhodný stejný způsob léčby.

Klener: To, že má účinnost třeba u karcinomu prsu neznamená, že všechny ženy s touto nemocí budou touto protilátkou léčeny, ale vymezuje se skupina pacientů. pro které tato léčba znamená efektivní přínos.