Laskavý člověk neudělá nic nihilistického, myslí si Václav Šorel
Václav Šorel, dlouholetý redaktor ABC a autor kultovních komiksů, spisovatel a aviatik právě vydává novou knihu Vzduch je naše moře. Historie letectví v komiksu zachycuje čtyřiačtyřicet příběhů letců od roku 1720 do současnosti.
Jedním z nich je příběh Boženy Laglerové, jedné z prvních pilotek na světě. Opustila operní dráhu, protože ji učarovala aviatika. Jako žena to neměla jednoduché. Možná i proto se stala významnou představitelkou ženského hnutí v Československu. Další příběh zachycuje osud Krále vzduchu, akrobatického letce Františka Nováka. Po obsazení Československa Němci odešel do Francie, kde zaučoval piloty. Ještě za války kvůli boji riskoval zdraví – a bohužel nepřežil.
„Nejtěžší je napsat příběh tak, aby z něj byl poutavý komiks,“ říká scenárista Šorel a popisuje spolupráci s ilustrátorem. „Jsem na malíře přísný. Požaduji, aby bylo všechno namalováno jako ve scénáři. Michalovi Kociánovi jsem dal volnou ruku, jeho kresby jsou fantastické a věrné. A protože jeho kresba leckde překonala moje představy, závěrečné části jsou téměř v jeho režii,“ vysvětluje.
Počítač? Na první pohled špatný dojem
Václav Šorel se stal legendou díky komiksům v časopisu ABC. V sedmdesátých letech zde na pokračování vycházel jeho komiks Vzpoura mozků. Inspirací byl skutečný počítač v podniku Avia, kde Václav Šorel pracoval. „Dneska má každé dítě tablet. Ale tehdy mě vyděsilo, jak lidé okolo počítače skákali, nosili velké předměty. To na mě zanechalo hrozný dojem. Ten krám bude jednou řídit zeměkouli!“, vzpomíná.
Na komiksu tehdy spolupracoval s ilustrátorem Františkem Kobíkem. „Fanda byl malíř od pánaboha, on mě na tuto dráhu popostrčil. Dělali jsme spolu v konstrukci automobilů v Avii, vyráběly se tam také dopravní letouny. Napřed jsme dělali vystřihovánky pro ábíčko – a pak jsem si troufnul na leteckou historii,“ vypráví pan Šorel.
Jejich spolupráce byla výjimečná: „S Fandou jsem nepsal žádné scénáře. Přišel jsem za ním s dialogy, on vzal velký papír a on načrtl to, co jsem říkal.“ Po čtyřiceti letech vyšlo celé dílo jako román, tentokrát pouze v režii Václava Šorela. „To byla nádherná práce. Malíři nestačí autorovi, jeho chorému mozku. I když jsem měl štěstí na malíře, byli to laskví lidé. Laskavý člověk neudělá nic nihilistického, ošklivého,“ myslí si Václav Šorel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka