Ladislav Lábus ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

25. říjen 2014

Jak by mělo vypadat odpovědné plánování výstavby města? Mají se v dnešní době, kdy se v České republice nestaví významné budovy jako divadla, galerie či knihovny, architekti vůbec kde realizovat? A jak architektura vypovídá o sociologických skutečnostech dané společnosti?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaVe studiu je se mnou významný český architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, čerstvý držitel Ceny ministerstva kultury za architekturu Ladislav Lábus.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuDobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaPane profesore, dovolím si na úvod citovat z doporučení České komory architektů, která vás na cenu, jež jste převzal včera, nominovala. "V době přelétavých a pomíjivých gest, které jsou tolik typické pro současné období tekuté modernity, včetně povrchního kopírování vnějších znaků a přebujelou snahou upoutat na sebe již tolik unavenou pozornost diváků, si Ladislav Lábus jde pevně svou vlastní cestou." Ta je jaká?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, asi už je to naznačeno v té větě, že se snažím dělat architekturu, která není zahleděná do krátkodobých cílů a trendů, ale myslí především na lidi, pro který jsou ty stavby stavěný, aby prostě ty domy byly uživatelsky příjemný, a to je pro mě vlastně takový krédo, se dá říct.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaNa kolik jsou ale vlastně někdy sami objednatelé, investoři zahleděni do těch krátkodobých cílů a trendů? Potkáváte se s takovými, kdy je tu jakýsi styl přelévající se v kus?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá musím říct, že tím, že jsou naše stavby poměrně jako známí, tak ti investoři, který si vás vlastně vyhledaj, tak už vědí, co od vás očekávaj, mají očekávat, a tudíž se na naši kancelář obracejí lidi, který prostě nemají tuhle tu vlastnost, o který jste mluvila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaDá se říci, že jsou prací jste si své klienty vychoval?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, tak ne vychoval, protože jsem je ještě nemohl, když přijdou, nemohl poznat, že jo, ale svým způsobem ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaAle oni vaši práci.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuProstě ti klienti jsou nějaký rozvrstvený a někdo má radši to a jinej zase tohle, takže tam je určitá výhoda, že když za vámi jdou jako za známou osobností a znají vaše projekty, takže vlastně ta komunikace od počátku de facto už vlastně jde v dobré pohodě, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaNěkde jste se vyjádřil, že když jste studoval architekturu tedy v sedmdesátých letech, tak jste se za to vlastně styděl a říkal jste, že jste stavař, což byla pravda, studoval jste ČVUT, jestli se nepletu, tak od té doby se asi notně změnila ta doba, už se nestydíte za to, že jste architekt?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTehdá byla architektura opravdu vlastně na 16 let, v roce 60 se přičlenila, ten obor architektury se přičlenil pod stavební fakultu a teprve, když já jsem končil studium, tak se znova vlastně vyčlenila samostatná fakulta architektury, takže to opravdu byla pravda a byl v tom trošku takový vlastně ostych za tu tehdejší architekturu, která se stavěla a která byla. Tam je nutný si uvědomit, že v tý době vlastně podobu těch staveb nediktovali investor a architekt, ale de facto ty dodavatelský firmy, případně tendence prostě ústředního výboru partaje, který prostě prosazoval prefabrikaci a tak dále, čili to bylo vlastně velice svázaný.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaKdyž se přeneseme do současnosti, tak pražský magistrát povede koalice ANO, ČSSD, Trojkoalice, co od tohoto složení vlastně v souvislosti s výstavbou Prahy očekáváte, jak vy to vidíte?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, tak já doufám, že se naváže za to, co se vlastně za minulýho vedení radnice udělalo, protože tam se nebývalým způsobem vlastně pokročilo v tom, že se udělal strategický plán Prahy, začalo se pracovat na metropolitním plánu a vlastně udělala se taková kuchařka pro architekturu veřejnýho prostoru, čili dá se říct, že za poslední 2 roky se to velice posunulo a architekti byli respektovanými partnery radnice, takže já doufám, že to bude pokračovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaV souvislosti právě s tou výstavbou Prahy, jak se díváte na v poslední době velmi diskutované pražské stavební předpisy, okolo nich se rozhořela velká debata, propukla skoro až hysterie, že v Praze vyrostou mrakodrapy?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá myslím, že to je účelově vedená kampaň, tam je nutný si všimnout, kdo to platí ty inzeráty, to není nějaký občanský sdružení, který se bojí developerů a developerských projektů, ale je to vlastně svaz pro Reklamu ve veřejném prostoru, takže tento svaz byl postižených tím, že v těch stavebních předpisech je omezená velikost billboardů v Praze, a proto proti nim tímhle tím způsobem vystupuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaČili rozhodně nehrozí, že by podle vás pražské stavební předpisy otevírali cestu developerům a mohly by tu být takové stavby, o nichž ...?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNaopak ty vlastně mnohem jednoznačněji vlastně určujou věci, to je úplně naopak a je to vlastně klamavá vlastně reklama, protože ..., a v čem uvolňujou, je to, že se vlastně snižujou nároky na denní osvětlení a oslunění, protože de facto při těch stávajících předpisech se v Praze de facto nedá skoro stavět, čili tam je výjimka, že de facto blokovou zástavbu z toho nepostavíte, čili ono to vede, vlastně ty předpisy, když vznikly v roce 99, tak jsou pořád poplatný tomu stavění na sídlišti, kde máte ideální podmínky pro oslunění, osvětlení, ale u tý řádkový zástavby ale už to není tak ideální prostředí pro vytváření městskýho prostoru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaHostem Dvaceti minut Radiožurnálu je děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, který včera ve Veletržním paláci převzal cenu ministerstva kultury za architekturu. Vy, pane profesore, velký důraz kladete na začlenění stavby do krajiny nebo do okolního prostoru, to podtrhuje, že třeba vaše rekonstrukce pražského Paláce Langhans se stala stavbou roku. Jaké zásadní problémy třeba, když se podíváme po Praze, tedy vidíte, když se podíváte třeba na to, i když jste říkal, že bylo mnoho dobrého učiněno, tak, kde jsou nějaké konkrétní problematické body z vašeho úhlu pohledu, co se výstavby v Praze týče?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá myslím, že se to netýká nejenom Prahy, ale obecně si myslím, že by se měl podporovat trend, že se, pokud možno využívají stávající stavby včetně průmyslových areálů, kde s vlastně dneska pořád zbytečně příliš velkoryse bourá. Já mám zkušenost například z rekonstrukce Edisonovy trafostanice v Jindřišský ulici a to je prostě nádhernej dům, kterej sloužil de facto jednoúčelově jako trafostanice a dneska jsou tam kanceláře a je z toho vlastně moderní stavba, která prostě plní novou funkci a je to škoda vlastně, když se zbytečně bourá, což nechci zase na druhou stranu říct, že se nemůže nic zbourat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaNěkdy bývá užitečné bourat asi v některých případech.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuA že by se mělo bránit nový architektuře, jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaJste také známý tím, že jste právě pro hledání míst, kde by se dalo stavět třeba uvnitř Prahy, je jich tu dost?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá si myslím, že pořád jsou a že jsou vlastně potom obrovský plochy, když jdete přímo teda z centra do těch čtvrtí třeba z 19. století, tak jsou tady vlastně obrovský plochy, nebo v těch průmyslových partiích Prahy, který se daj prostě dál rozvíjet, což je mimochodem překlad slova developer, čili ono to vlastně není, dneska jsou developeři takhle jako hanobený, ale de facto to jsou lidi, který se zabývaj rozvojem velkých území.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaOno to ale vypadá, že často se vlastně to město rozlévá do svého okolí a tam se právě stavějí ty různé satelitní městečka spíše, než by se hledalo tedy uvnitř.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTo je právě to, čemu chtějí ty pražský stavební předpisy i ten metropolitní plán a strategický plán Prahy zabránit, aby se nezabírala další orná půda. Nejde jen o tu ornou půdu, jde prostě o krajinu, která se nesmyslným způsobem devastuje tím, že se vlastně města rozlévají do krajiny a naprosto zbytečně, když uvnitř těch měst jsou vlastně plochy vhodný pro výstavbu a navíc prostě plochy, který nevyžadujou takovou dopravní zátěž, jako když stavíte prostě daleko od center, protože potom de facto jsou ty lidi odkázaný na to, že používají individuální dopravu a nejezdí hromadnou dopravou a tak dále, a tak dále, ty problémy se nabalujou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaA jak je to, řekněme, z toho finančního úhlu pohledu, nebylo by to příliš finančně náročné, není zkrátka levnější koupit pole, rozparcelovat je, nastavit tam nějaké unifikované stavby?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, to je právě to smutný, že dneska lidi nadávaj na developery, ale de facto města a obce vyklidily tu pozici. Dřív prostě toho developera dělaly, hrály obce, že jo, udělaly uliční síť, zaplatily infrastrukturu a pak prodávaly ty pozemky, a dneska se vlastně prodají celý čtvrtě, viz třeba střed Ostravy, Karolinka takzvaná a pak se lidi diví, že tam developera zajímá pouze výstavba nějakého komerčního centra a tak dále. Prostě ten veřejnej prostor by mělo stavět město a toho hlavního developera by měly dělat obce, to by bylo ideální.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaŘíká děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane profesore, jak je náročné se nějakým způsobem coby architekt dnes realizovat, protože se právě mluví o tom, že není taková poptávka po těch velkých stavbách, galeriích, divadlech, jak to vidíte?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTak je nutný si uvědomit, že galerie a divadla jsou prostě výjimečný stavby a dneska se mluví tedy, že by Praha potřebovala velký moderní koncertní sál, ale to asi tahle potřeba je, ale jinak je nutno si uvědomit, že prostě Praha je město, v centru Prahy, že je vlastně postaveno v podstatě ta infrastruktura potřebná je postavena a že vlastně budem si muset zvykat, že větší podíl jsou rekonstrukce a nástavby, dostavby než stavění na zelené louce.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaVy sám jste říkal, že právě rekonstrukce máte rád.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá mám rád rekonstrukce, protože vlastně rád navazuju na něco, co je vlastně načaté a svým způsobem i jakákoliv stavba dá prostě posunout do vlastně nových dimenzí a dá se vlastně, přijde mi, že je to často mnohem vzrušující a i pro ten budoucí provoz zajímavější vlastně použít něco už současnýho než ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaZ hlediska tvorby architekta je to větší výzva, než třeba stavět takzvaně na zelené louce?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá myslím, že to záleží, jak je kdo založenej. Mně to vyhovuje nebo mně to nevadí, ale někdo radši staví na zelený louce a není ničím omezený.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaMě zaujalo ještě, že také vyzýváte k návratu k architektuře, která je víc o bydlení. Máte pocit, že je tu trošku odklon od funkčnosti, nebo že se hledí třeba na ty tvary více, než třeba na to, k čemu je ta stavba určená?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, já mám někdy pocit, že se vlastně u těch staveb buďto hledí na estetickou stránku, nebo zase naopak na technickou, nebo že jsou možná až moc funkční a vlastně vytrácí se ta uživatelská příjemnost, kterou známe prostě z historických staveb, nebo z tradičních staveb venkovských a tak dále. Jo, myslím si, že právě venkov je v současnosti, jak je vlastně mnohem křehčí ta výstavba, zatímco ve městech si myslím, že je stavební kultura poměrně slušná, tak na venkově cítím, že je vlastně, že to, co se bourá, tak se nenahrazuje lepší kvalitou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaPřitom jste říkal, že vlastně ty lidové stavby, kdy stavitel byl zároveň i architekt, tak jsou svým způsobem dosti konzistentní v tom, že nám nijak v současné době nevadí, nebo neiritují nás tolik.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTam je strašně důležitej prvek, to je to zvláštní, co nám vlastně nejde, že ty stavby jsou si totiž podobný, ale nejsou stejný. A to nám vlastně nejde, protože my buďto dneska stavíme tak, že je to úplně stejný a je to fádní, jo, viz sídliště, anebo se snažíme tomuhle tomu vzdorovat, a pak je to tak nápadně nápaditý a nestejný a že to vlastně ukazuje, že ta společnost vlastně nemá společný základy, což prostě u těch tradičních vesnic nebo i takových čtvrtí jako je Hanspaulka a tak dále, tam je to prostě cítit, že lidi měli vlastně, že tu společnost něco drželo dohromady včetně tý architektury, respektive i stavební kultury.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaKdyž jste se dotkl těch sídlišť, co s nimi?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTak já patřím k těm, co říkají, že by se neměly zatracovat, protože jednu dobu v devadesátých letech se o nich mluvilo jako o noclehárnách, králíkárnách a vlastně se ani nevěřilo, že ta otevřená městská struktura, ten urbanismus, že je vlastně k životě, že vlastně má cenu do něj investovat, do jeho rekonstrukcí, takže já s tímhle tím nesouhlasím. Myslím si, že spousta lidí dává přednost bydlení vlastně v tom otevřeným prostoru, v zeleni a tak dále a jsou dneska sídliště, kde už ta zeleň se uplatňuje výrazně a jsou vlastně respektovaný, pokud jsou třeba dobře dopravně napojený na metro, tak jsou to vlastně i žádaný lokality, takže je mezi nima samozřejmě velký rozdíl a nemá cenu zatracovat něco, v čem bydlí 40 % populace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaA umíte si představit nějakou opravdu zdařilou rekonstrukci takového toho klasického sídliště, když ti, kteří zatracují sídliště, tak o nich mluví, tak jsou to tyto králíkárny. Umíte si představit ji zdařile změnit?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá si to dovedu představit. Jsou i takový příklady bohužel ne příliš od nás. Jo, u nás se udělalo to, že se vlastně ty byty začaly rozprodávat předtím, než by se vlastně do nich investovalo, protože, jakmile je rozprodáte ty domy na jednotlivý byty, tak už se pak s tím dělají velice těžko nějaký zásadnější změny, ale třeba v Německu je spousta příkladů, i ve Francii, kde se prostě z toho udělaly nádherný baráky. To člověk by vůbec nepoznal, že to bylo panelový sídliště.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaJaké je největší rozdíly, když jste se dotkl toho zahraničí, pociťujete coby architekt působící tady a máte samozřejmě zkušenost i ze zahraničí?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuTak ty přímý zkušenosti moc nemám, mám spíš zkušenosti jako, ale vlastně jsem nikdy v zahraničí tedy nestavěl, ale myslím si, že právě, že už vlastně nejde o tu architekturu, ale možná i o ten investiční proces a právě to, že se prostě tady nedaří třeba takováhle rozumná investice výraznější do nějakého sídliště, je vlastně obrázkem toho, že prostě určitý věci pořád ještě neumíme, jo, že bouráme tolik vlastně krásných průmyslových staveb, zatímco dneska je naprosto běžný na Západě, že se prostě využívají na nový prostě funkce a tak dále.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaTo už se dotýkáme tedy rodiny politické, nebo kde myslíte, že toto nefunguje?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá myslím, že to není jen politická rovina, že to je vlastně i vyzrálost těch lidí, který investujou a vlastně, že si těch hodnot neváží, jako si zřejmě nevážíme i hodnot krajiny, protože to, co se udělalo nejhoršího, je, jak se vlastně právě rozprostíraj města do krajiny nesmyslnýma prostě skladovejma areálama nebo tou inviduální bytovou výstavbou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaOno asi velice dobře právě v architektuře je vidět ta hodnotová orientace, ať už klienta nebo potom třeba i celé nějaké společnosti, tak jaké změny v sociální struktuře třeba, nebo změny stylu života jste zaznamenal skrze své budovy, třeba jak žije rodina?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuJá myslím, já dělám hodně vlastně individuální rodinný domy, kromě jinýho, samozřejmě děláme i, jak jste zmiňovala třeba ten Palác Langhans nebo rekonstrukci Jízdárny Pražskýho hradu, ale u těch individuálních klientů je vlastně strašně zajímavá ta spolupráce a uvědomíte si, že právě tím, tou architekturou, tím, jak ten dům navrhnete, strašně ovlivňujete ten budoucí život a já říkám, že vlastně na stavbách je vidět, na co ten architekt myslel, ale ono to odráží i celou společnost samozřejmě, co ta společnost myslí, čeho si váží.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaTam asi v té stavbě se zajímavě promítají právě hodnoty jak architekta, tak klienta, tak vůbec právě, jak říkáte celé společnosti toho, na co je orientována?

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuNo, je to tak, speciálně u těch individuálních staveb. Já vlastně mám i rád, když máte vlastně toho partnera, kterýho se to přímo dotýká, když to není prostě nějaký anonymní úředník, ale vlastně ty lidi se pak chovají úplně jinak a mnohem líp se s nima vlastně komunikuje o tý stavbě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaHostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, který včera ve Veletržním paláci převzal Cenu ministerstva kultury za architekturu. Děkuji vám, pane profesore. Na shledanou.

Ladislav LÁBUS, architekt, děkan Fakulty architektury ČVUT, držitel Ceny ministerstva kultury za architekturuDěkuju za pozvání.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorkaOd mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: jap , kko
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.