Kvůli zranění jsem skončil, teď mě baví adrenalin. Chytil mě autocross, vypráví bývalý hokejista Tlustý

Hrajete ještě hokej?

Ano, v Letňanech, v úterý a ve čtvrtek, říká se tomu veteráni. V létě tam s námi trénují hráči, kteří se připravují na novou sezonu v NHL, což je fajn – dostat se do většího tempa, zahrát si, snažit se jim stačit kondičně a rychlostně. Trošku to člověka vyburcuje. A přes zimu je tady hodně bývalých hráčů, kteří žijí v Praze. Jsou to strašně fajn dny, kdy zase můžeme posedět v kabině.

 Jaké zranění vás postihlo?

Čtěte také

NHL mi asi nebyla souzená, vzpomíná na svou kariéru hokejový agent Vůjtek

Během jednoho zápasu proti Bostonu jsem přijal „hit“ od teď končícího Patrice Bergerona. Těch „hitů“ bylo strašně moc, bylo jich víc tvrdších než tenhle. Ale možná jsem povolil, blbý směr… Přetrhal jsem si vazy v zápěstí, ztratil jsem cit v prstech. Musel jsem znovu na udělání vazů.

Dá se říct, že to dobře opravili, ale mám malé zápěstí, omezil se mi pohyb, hokejku držím v pravé ruce a váha jde na zápěstí. To vedlo k tomu, že jsem nemohl pokračovat. Musel jsem podstoupit dvě operace a byl jsem odsouzený k tomu skončit s hokejem.

Říkal jste, že pro vás bylo nejtěžší skončit i kvůli rodičům…

Tak určitě i kvůli nim, všichni hráči vědí, jaký čas kariéry s vámi projdou a co vám obětují. A je to těžké. Víte, že v nich máte nejlepší fanoušky a končíte takhle brzo. Předtím se mnou museli vydržet mrazivá rána, vozit mě na tréninky, takže pro ně to bylo určitě také neštěstí.

Doktoři mi nedoporučili, abych hrál v Americe. I tak jsem si řekl, že nemůžu dát na slova doktorů, tak jsem šel, a musel jsem si to vyzkoušet, a to ve Finsku. Tam jsem si sám přiznal, že to zápěstí to nezvládá, nedalo se připravit na další utkání. Valil jsem před sebou velkou sněhovou kouli.

Přerušil jsem kontrakt, jel jsem domů, že budu hledat další alternativní možnost, jak se vyléčit a trénovat dál, zkusit to zesílit, zkusit všechno možný, i šamany. Hokej bylo jediný, co jsem v životě uměl, strávil s tím hodně času, tak jsem zkoušel najít východisko a světlo na konci tunelu.

Co jste nemohl v NHL, tak jste si šel užít?  

Adrenalin je jedna věc, která mě přitahuje. Je tam hodně adrenalinových sportů, a také takové zábavy jako skok padákem nebo let stíhačkou.

Let stíhačkou?

To bylo nádherné, letěl jsem Delfínem. Strašně skvělý zážitek, každému bych to přál. Také jsme letěli v dvouplošníkách. Je to skvělý adrenalin, být nahoře v nebesích je prostě skvělé. Skok padákem byl také parádní zážitek, který bych klidně zopakoval.

Za srdce vás chytl i autocross?

K tomu mě přiměl Radek Jordák, se kterým jsem kamarád. K třicátinám – to už jsem byl po konci kariéry – mi dal první jízdu v autocrossu. Překvapil jsem jeho i sebe, že jsem obstál. Tak jsem jel další závod. Radek si koupil dvě buggy, tak mi půjčil starší auto. Tam jsem také překvapil, letos jsem jel po druhé super buggy. Ale také jsem jel poprvé s turbem, a to bylo mnohem náročnější než klasická atmosféra.

Jak se hraje s Jaromírem Jágrem? Poslechněte si celý rozhovor.