Kondiční trenér hokejistů Hamršmíd: Do extrémů nezacházíme. Těší mě, když si kluci přidají fázi mimo režim
Červenec znamená pro mnoho hokejistů období nabírání kondice a síly. V pořadu Čistá hra si tak Martin Procházka povídal s kondičním trenérem Michalem Hamršmídem, který má na starosti reprezentační výběr do 20 let. Jsou rozdíly v přípravě seniorského a juniorského výběru? Jak často během sezony s hráči komunikuje? Kde v Praze nejčastěji trápí svěřence? Zvládá trénink s nimi nebo už jen dohlíží na správné provedení tréninku? Poslechněte si celý rozhovor.
Koho nyní v roli kondičního trenéra cepujete, aby byl v plné síle připravený na novou sezonu?
Teď zrovna tady mám Dana Vladaře z Calgary. Potkali jsme se dnes dřív, abych zvládl rozhovor.
Kdy jste se začal víc zajímat o kondiční přípravu a jít více do hloubky?
Už kolem roku 2003, kdy mě začala zajímat smíšená bojová umění, třeba MMA, kde se dělaly pětiminutová kola. Člověk potřeboval být kromě boxování i dobře kondičně připravený, takže jsem vyhledal pomoc u Daniela Hejreta. U něj jsem dlouho trénoval a udělal první krůčky ke kondiční a silové přípravě.
Kdy ve vašem životě nastala situace, že jste si řekl, že budete chtít naplno vykonávat funkci kondičního trenéra?
Asi už v době, kdy jsem trénoval pod Danem Hejretem. Na přelomu roku 2008 jsem si řekl, že to je cesta, kterou se chci vydat. Myslel jsem si, že začnu později, ale v roce 2011 přišla nabídka od pánů Žemličky a Jandače ze Sparty a rozhodl jsem se, že upřednostním kondičního trenéra před boxováním. Rozhodně toho nelituji.
U hokejového týmu přistupujete ke každému hráči jako k individualitě nebo jako k celku?
Mustr je podobný, ale musíte k hráčům přistupovat individuálně. Je důležité pracovat na silných stránkách hokejistů a kluci už to sami chápou a sami si vyhledávají lidi, kteří jim pomáhají s kondicí. Kondiční trenéři stejně jako fyzioterapeuti jsou důležití, ale základem je stále hlavně hokejovost. Kdo tomu dá víc, tak bude nejlepší.
Kouč u reprezentace
Jaká je role kondičního trenéra u národního celku?
Díky vývoji sportu je kondiční trenér nezbytnou součástí realizačního týmu. Děláme s hráči zahřátí před zápasem, samozřejmě jsou tam i hráči, kteří nenastoupí a s těmi je potřeba udělat zápasový trénink, aby byli připravení.
Vedete si ke každému hráči složku, pro lepší přehlednost, co kdo potřebuje?
Ano, seznam mám. Někomu člověk připravuje letní přípravu, na šest, osm nebo dvanáct týdnů. I během sezony jsem s klukama v kontaktu, takže vím, co je případně trápí.
Máte zkušenosti se seniorským výběrem, ale i týmem reprezentace do 20 let. V čem jsou rozdílné?
Jasně, že je rozdíl, když vám přijede třicetiletý kluk, který má za sebou dvanáct let v dospělém hokeji nebo mladík, který se teprve pořádně rozkoukává. Každopádně kluci jsou profesionálové a nezažil jsem, že by na nějakou akci přijeli nepřipravení.
V jaké kategorii by se měli hokejisté svěřit kondičnímu trenérovi?
Od U15 je to ideální, aby kluci byli pod vedením specialistů kondičních trenérů. Zastávám názor, aby do té doby hráli tenis, fotbal, badminton, chodili na atletiku a prostě dělali další sport. To se bohužel vytrácí a moc brzo jsou sportovci jednostranně vedení.
Čtěte také
V čem se kondiční trénink za posledních dvacet let nejvíce proměnil?
Sport se hodně zagresivnil a je více atletický. Dřív měli kluci delší střídání a bylo to pomalejší. Vše se zrychluje a kluci jsou více atletičtí než silovější. Je to trochu jiný sport, než před dvaceti lety.
Jste s hráči v kontaktu během sezony?
Letní příprava je základ pyramidy na celou sezonu, ale kluci musí makat po celou sezonu. Vrchol sezony je v dubnu, takže musíme komunikovat po celou dobu.
Tréninkové metody
Jak často se vám stane, že se svěřenec po tréninku pozvrací?
Mým úkolem není, abych kluky dotáhl do takových extrémů. Potřebuji, aby trénink odjeli na sto procent, byli zničení, ale aby druhý den absolvovali další tréninkovou jednotku. Jsem moc rád, když odpoledne si dají tréninkovou jednotku, kterou nemají nařízenou. Těší mě, když si jdou zahrát tenis, zaplavat nebo mají další pohyb.
Jdou dohromady úpolové sporty a kondiční trénink?
Úpolové sporty jsou fajn a občas je do tréninku zařadíme. Třeba boxování je dobré na rotaci, protože hokejisté rotují na bruslích, při střele atd., ale rozhodně nenechávám hráče boxovat proti sobě, protože to většinou nedopadá dobře.
Letenské schody jsou oblíbenou lokalitou, kde trápíte hokejisty?
Měl jsem to rád už když jsem já aktivně sportoval. Kluci si tam vždy prohlídnou krásy Prahy - Karlův most a Petřín (smích). Je tam devět plat po patnácti schodech, tři plata po osmi schodech a tři plata taky po patnácti schodech.
Běháte a cvičíte se svěřenci nebo to už necháváte jen na nich?
Maximálně jim ukážu jedno plato, snažím se udržet v kondici, abych jim třeba cvik ukázal, ale určitě bych trénink nevydržel. Něco s nimi si dám, ale rozhodně ne všechno a na maximum.
Jakou specialitu máte v záloze, která svěřencům nedělá dobře?
V posledních letech je to airbike. To je pro ně hodně nepříjemné.
Jak se zrodil přerod z aktivního sportovce k pozici kondičního trenéra? Musel někoho z hráčů Hamršmíd přemlouvat do kondiční přípravy? Kolik času stráví hokejisté v práci mimo mantinely? Jak funguje komunikace Hamršmída s hokejisty, kteří mají osobní trenéry? Užijte si hokejové léto s pořadem Čistá hra.
Související
-
Bývalý hokejista Ščerban: Nelituji toho, že jsem konec kariéry strávil v Jihlavě
Jak vzpomíná Bedřich Ščerban na dávné souboje s Martinem Procházkou? Co mu daly zahraniční štace ve Švédsku, Finsku a Německu? Proč mu nevyšlo angažmá v NHL?
-
Bývalý hokejista Hnilička: Gólmanská škola se sjednotila a prim hrají vysocí brankáři
„Česká golmanská škola byla vždy úspěšná a platí to i dnes,“ říká brankář Milan Hnilička. Proč jsou angažovaní především vysocí brankáři? Jak dlouho se oblékal do výstroje?
-
Lener: Nesmíme po dětech chtít, aby se věnovaly jen hokeji. Všestrannost jim pomůže do budoucna
„Když budou děti hned od začátku všestranní, tak u sportu vydrží do pokročilého věku. Ideálním příkladem je třeba David Pastrňák. Ten na co šáhne, to mu jde,“ říká Lener.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka