Kulturně rozmanitá Asie slaví příchod jara i Velikonoce. Jak je to v Číně?

Asie je kulturně i nábožensky velmi rozmanitý kontinent. Nejvíce se Velikonoce oslavují na Filipínách, ve Vietnamu nebo v Koreji. V Japonsku mají především církevní charakter. V Indii, ač je tam křesťanská komunita nepočetná, se slaví halasně. V miliardové Číně mají o podobě křesťanských Velikonoc představu sotva čtyři procenta populace.

Trochu jiné svátky jara

Vzhledem k situaci v zemi je slaví křesťané spíš v tajnosti. Ve stejný čas se ale v Číně slaví Svátek čistoty a jasu Čching-ming. Jeho součástí je uctívání mrtvých i oslava nadcházejícího jara a jeho symboly jsou králík, obarvená kuřátka i vejce, na která ženy malují přírodní scenérie už 3 000 let.

Právě pobytem v přírodě dnes moderní Číňaně své svátky oslavují. V Pekingu sužovaném smogem, hlukem a vysokými cenami k tomu využívají císařské parky, kterých v metropoli najdeme hned několik. Park Ri-Tan (Chrám Slunce), který byl založen před téměř šesti sty lety sice nepatří k největším parkům, ale k nejkrásnějším rozhodně ano.

Park Ri-Tan, Čína

Původní stavby byly zničeny, ale na počátku padesátých let minulého století byla zahájena jejich rekonstrukce podle dochovaných předloh. Dnes se park rozkládá bezmála na 210 tisících metrů čtverečních a kromě pořádání festivalů, výstav květin a zábav pro děti se v něm i rybaří, cvičí, tančí, provozuje hudba a dokonce se tu točí i filmy.

Mistr v ovládání jo-jo i oživlý komiks

Nedaleko od jednoho z pěti slavných oltářů města určených k císařským obětem Slunci, jsme se v parku Ri-Tan ocitli s mikrofonem uprostřed pestrého a tepajícího života v prostředí, které připomíná spíše oživlý komiks.

Čtěte také

Muž v kostýmu s vyobrazením draka, které směl na sobě nosit pouze císař, si opřený o pouliční lampu dopřává cigaretu. Kolem pobíhá většina „jeho eunuchů“ s mobilem přilepeným k uchu. Při nátáčení historického filmu v areálu parku právě začala pauza.

Ticho okamžitě využívá starší muž, který mistrovsky ovládá Dou Kong Zhu neboli jo-jo, aby nám za jeho zvláštního šumu sdělil, že většina mladých se dnes už nic učit nechce a věčně jen visí na mobilu, a to i zde parku, kde je tak příjemné být chvíli mimo dosah moderní techniky. O kousek dál jo-jo prohánějí další, hlavně starší lidé, kteří s jeho názorem nejspíš souhlasí.

Okamžik, kdy ztichla filmová hudba, využívá i pan Pang. Dnes si přinesl vlastní reproduktor a dokonce jeden mikrofon navíc – to kdyby se k jeho karaoke chtěl přidat kdokoli z návštěvníků.

Nikdo se nestydí ani neposmívá

U západní brány zase Číňanky každý den zdarma vyučují tradiční čínský tanec Shen-Yun, ale třeba i valčík, nebo foxtrot. Nikdo se nestydí, nikdo se neposmívá.

„Je to lepší, než se trápit někde ve fitcentru. Jste venku, mezi lidmi, v nejkrásnějším parku v celém Pekingu,“ říká mladá Číňanka, která se trápí s valčíkovými kroky. „Nesmí sem cyklisté, lidé se psy, ani pobudové. Je tu bezpečno, čisto a klid,“ dodává dívka.

Ticho, klid a bezpečno

I když s tím klidem je to hlavně o víkendu všelijaké – bývá tu plno a malá čajovna U červené ryby, která prošla modernizací a také zdražila, občas připomíná divoký lokál.

Pod Devíti draky

V parku Ri-Tan je 44 starých stromů, z nichž jeden je 1 100 let starý cypřiš zvaný Cypřiš devíti draků. Pod jeho zkroucenými větvemi směřujícími k nebi nás, i přes námitky hlavně starších k moderní době, napadá, že pokud by tohle vše byl popis velikonočních svátků v Ri-Tan, pak by platilo, ze jeho návštěvníci, které vstup do parku nestojí ani juan, slaví vlastně každý den.

autor: daj
Spustit audio

Související