Kryštof Hádek: "Při studiu vás moc hrát nenechají"

Host (Kryštof Hádek): No ani ne, no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Já ještě podotknu, že Kryštof přišel poněkud nachlazen, ale přesto dnes večer hraje v divadle. Co bude hrát a v jaké roli o tom si budeme ještě povídat. Kryštofe, v klidu smrkejte, já myslím, že to přežijeme.

Host (Kryštof Hádek): Děkuju.

Moderátor (Naděžda Hávová): V úvodu stručné curriculum vitae. Kryštof Hádek se narodil 10. března 1982. Studoval konzervatoř v Praze. Ve čtvrtém ročníku byl ale vyloučen. V letech 2003 až 2004 studoval na London academy of music and drama art. Je členem divadla Rokoko, kde ho můžete vidět v představeních například Rychlé šípy 2, Sněhová mise, Blástit, nebo Don Juan.

Moderátor (Vladimír Kroc): V televizi si zahrál v inscenacích Černé slzy, Strašidla mezi námi, nebo Tuláci. Na filmovém plátně se objevil ve snímcích Výlet a upozornil na sebe především rolí četaře Vojtíška ve filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Kryštof Hádek má 2 bratry, Matěj je herec, Ondřej lékař. Mě zaujalo to, že vás vyloučili z konzervatoře. Proč?

Host (Kryštof Hádek): Já jsem měl hodně vlastně zameškaných hodin. Protože.

Moderátor (Vladimír Kroc): Chodil jste za školu?

Host (Kryštof Hádek): To ani ne, ale já už jsem měl potom další práci. Vlastně ty Černý slzy jsme tehdy točili a to bylo, já myslel, že se to stihne za léto natočit a ono se to pak protáhlo září, říjen a já jsem si jaksi nevyjednal povolení a.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak to je teď? Dřív se říkávalo, že na těch uměleckých školách hercům zakazují hrát. Ono to nemá moc logiku, přece proto to studujete, abyste hráli ne?

Host (Kryštof Hádek): No to je pravda, ale zase na druhou stranu by nejdřív jako údajně mělo být studium a potom, že jo se teprv nějak vrhnout do tý práce.

Moderátor (Naděžda Hávová): Bojí se ve škole, aby vás nezkazili herecky režiséři?

Host (Kryštof Hádek): Já nevím ani čeho se bojí moc. Oni spíš, nevím, ale vlastně když jsem potom třeba byl v tý Anglii, tak tam to bylo úplně totéž. No a když někdo dostal. Vím, že tam jeden spolužák dostal takovou velkou roli v divadle, tak ten prostě tu školu nechal a šel spíš tam, no tak to je pak na každym asi věc. Takže já jsem kvůli světu jsem přerušil tehdy.

Moderátor (Naděžda Hávová): Zatím co ostatní herci mají přes léto volno, vy jste se ho dobrovolně vzdal, když jste vzal jednu z hlavních rolí v představení Absolvent. Divadelní hru, jejíž filmový přepis znají snad všichni. Uvádí jí studio 2 v pražském Švandově divadle. Kryštof Hádek okouzlil svou přirozeností a křehkostí, to píší kritici na straně jedné. Na straně druhé píší toto: Obsazení Kryštofa Hádka z hlediska tipu je vydařené, ale problém nastává u výkladu jeho postavy. Hádek hraje drtivou většinu scén jedním způsobem, jeho role přitom nabízí víc. Tak to je ten druhý pohled. Četl jste ty články?

Host (Kryštof Hádek): Já myslím, že jsem četl jenom asi tu kladnou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Děláte si tedy hlavu z recenzí asi ne, jak vás tak poslouchám.

Host (Kryštof Hádek): Ale tak, když to náhodou někde otevřu, nebo když mě na to někdo upozorní, tak si koupím noviny, nebo si to přečtu, ale že bych to nějak vyhledával vyloženě to ne.

Moderátor (Naděžda Hávová): Já vám tady v newsroomu celý svazek výstřižků, tak já vám to potom dám. Většina herců tvrdí, že kritici jsou zapšklí a že nemá cenu se jimi příliš zabývat. Přesto je cítit, že se jich kritické články dotýkají. Myslíte, Kryštofe, že by měl mít herec v tomhle směru hroší kůži?

Host (Kryštof Hádek): Já nevím, tak je to možná určitě lepší, ale tak pro mě je třeba směrodatný, co mi řekne pan režisér, že jo. Protože ten by měl vědět asi nejvíc jak to má být, nebo to a tohle to jsou vlastně takový názory jako, někdy mi přijde až příliš subjektivní. Ale možná ne jako, já samozřejmě si to přečtu a přemýšlím nad tím, jestli je na tom něco pravdy.

Moderátor (Naděžda Hávová): Viděla představení vaše maminka, která je původně filmová kritička?

Host (Kryštof Hádek): Viděla, viděla.

Moderátor (Naděžda Hávová): A na její rady dáváte?

Host (Kryštof Hádek): Tak taky je tak jako vyslechnu a řeknu, co si o tom myslím.

Moderátor (Vladimír Kroc): Paní Robinsonovou hraje Ivana Chýlková. Tak to je pro vás asi docela dobrá škola být vedle ní na pódiu.

Host (Kryštof Hádek): Je to určitě, je to zkušenost, tak to je zkušená herečka krásná.

Moderátor (Naděžda Hávová): A slavný film z Dustinem Hoffmanem jste, předpokládám, určitě viděl.

Host (Kryštof Hádek): Viděl.

Moderátor (Naděžda Hávová): A už vás někdo srovnával s ním?

Host (Kryštof Hádek): Jenom jsem tak zaslechl, jako že někdo říkal, že film je lepší a podobně, ale já myslím, že se to srovnávat nedá.

Moderátor (Vladimír Kroc): A dá se přece jenom říct, určitě se nedá srovnávat, ale do jaké míry se ta divadelní hra liší od toho filmového zpracování?

Host (Kryštof Hádek): No tak liší se to. Jsou tam nějaký scény navíc, který vlastně ve filmu ani nejsou. Je to udělaný prostě, je to jinak zdramatizovaný a velmi prostě jiný médium, no. Tam se dá nějaká nálada, že jo, nebo nějaký pocit se dá vytvořit třeba dlouhým záběrem, nebo nějakou jízdou nebo něčím a to na divadle bohužel nejde, no. Tam když byste tak seděl třeba 5 minut, tak.

Moderátor (Naděžda Hávová): A Absolvent byl původně román, pokud vím. Podle něho vzniklo to filmové zpracování.

Host (Kryštof Hádek): Myslím, že ano. Myslím, že to je román podle, román Charlese Veba, myslím.

Moderátor (Naděžda Hávová): Četl jste tu knihu?

Host (Kryštof Hádek): Ne, zatím ne.

Moderátor (Naděžda Hávová): A není to škoda? Vyďobat si z toho románu ještě něco navíc pro svou postavu, to by možná mohlo být užitečné.

Host (Kryštof Hádek): To je pravda. Možná si ho i přečtu dokonce.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak nebýt Dismanova dětského souboru, možná byste se ani nestal hercem. Je to tak? Máme správné informace?

Host (Kryštof Hádek): No, to ano. Já jsem chodil vlastně od svých třinácti let do DRDS, jak se říká. Tam mě přihlásila samozřejmě máma.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vy to říkáte: Samozřejmě máma.

Host (Kryštof Hádek): No protože máma nás vždycky takhle všude jako přihlašovala, no. Já si pamatuju jenom, že mě všude přihlásila máma.

Moderátor (Vladimír Kroc): Kam vás ještě přihlásila máma.

Host (Kryštof Hádek): No ještě tak do těch Lidušek a do takových těch zájmových činností.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak dneska jí to asi nemáte za zlé.

Host (Kryštof Hádek): To nemám, to je pravda.

Moderátor (Vladimír Kroc): A jaká to byla zkušenost v tom mezi Dismončaty?

Host (Kryštof Hádek): No mě to bavilo moc, protože tam tak jako jsem si rozuměl hodně s vrstevníkama a dělali jsme právě věci, který mě tak jako bavili, že jsme hráli divadlo i, dabovali jsme tehdy. Takže nějak jako korunky jste si vydělal, že jo, na tý základní škole, tak to bylo dobrý. Jezdili jsme na tábory taky.

Moderátor (Vladimír Kroc): A Kryštofe, je tam cítit, že jsou to třeba ambicióznější děti než ty ostatní? Že už v tom útlém dětství vlastně vědí, že by chtěly se stát hercem, filmovou hvězdou, nebo něčím takovým?

Host (Kryštof Hádek): Tak ambicióznější ani nevím, ale.

Moderátor (Vladimír Kroc): Možná jejich rodiče.

Host (Kryštof Hádek): Je to takový hravý. A vím že ale spoustu teďka těch mých kamarádů jako že vlastně se tomu věnujou dál, no, třeba Libor Bouček, ten je že jo ten je moderátor. Nebo Sany teďka byl na rádiu jiným, tam taky vlastně kamarádka z DRDS.

Moderátor (Naděžda Hávová): Takže je vidět, že Dismanův soubor je dobrá škola pro budoucí hvězdy, určitě.

Host (Kryštof Hádek): Já myslím, že jo.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pokud dobře vím, tak před 10 lety jste byl jedním z představitelů titulní role v dětské opeře Brundibár. Tak vaše herecké začátky sahají celkem hluboko. Zavzpomínejte.

Host (Kryštof Hádek): Jo. Já mám pocit, že to bylo asi, že jsem byl tím hlavním představitelem asi jenom jednou, mám takový dojem. Protože jsem zpíval falešně, myslím.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak to je možná u opery trošku handicap.

Host (Kryštof Hádek): No to trochu jo, je to trošku nedostatek takovej.

Moderátor (Vladimír Kroc): I když je to dětská opera. Já mám pocit, že bychom si teď mohli zahrát. Že bychom si mohli zahrát písničku, která vlastně je z toho filmu o kterém jsme na začátku mluvili. Když vy nehrajete ve filmu, ale v divadelní hře Absolvent.

Host (Kryštof Hádek): Ano.

Moderátor (Naděžda Hávová): Naším hostem v pořadu Dva na jednoho je Kryštof Hádek mladý herec, který hraje také v představení Absolvent, ovšem v divadelním zpracování ve Švandově divadle, v rámci studia 2.

Moderátor (Vladimír Kroc): A ty jsi možná chtěla říct, že tahle ta hudba v tom představení není, jak jsme se teď dozvěděli.

Host (Kryštof Hádek): Ano ta tam není. My jsme použili hudbu, kterou pro představení Absolvent složil David Kraus. A písničky vlastně zpívá Pavel Batěk, který tam hraje i další role.

Moderátor (Vladimír Kroc): A je to proto, že se nechcete právě odkazovat k tomu filmu, nebo?

Host (Kryštof Hádek): Já myslím, že to je, že to tak pojal Patrik Hartl, režisér. Že to pojal tak, že ono je to ty písničky jsou takový rokovější.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste se narodil v roce 82. Já mám pocit, že ty problémy, které řeší ta předloha, nebo román, jak jste o tom mluvili, že už asi nejsou příliš aktuální. Je to 40 let stará věc, když se to tak vezme.

Host (Kryštof Hádek): To je pravda, tak tam taky třeba je věta, že tam Bédovi vlastně někdo říká o těch plastech. Já nevím, jestli jste to asi si to nevybavíte, tam je prostě taková scéna kdy mu tam jeden kamarád jeho rodičů říká o plastech. A to už taky vlastně dneska není moc jako, to bylo v těch šedesátých letech, že jo. To byl takový, myslím že bum skoro s těma plastickejma materiálama.

Moderátor (Naděžda Hávová): Myslíte jako, že to byl moderní materiál tehdy? Pojďme trošku dál. My už jsme se o tom zmínili v úvodu. Těsně před maturitou jste praštil se studiem konzervatoře. Pak jste ale získal roční stipendium herectví v Londýně. Kryštofe, kdybyste mohl porovnat školu v Česku a v Británii.

Host (Kryštof Hádek): Tak tam ty lidi vlastně, protože taky tím, že byli starší asi chodili, vydrželi to. Já jsem měl třeba v tom ročníku tam já jsem byl tak možná nejmladší, no. To mi bylo 21. Tam byly třeba třicetiletý jako holky, ty už měly děti, že jo, rodiny a pak se rozhodly prostě, že půjdou studovat herectví a taky ty školy se tam všechny v Británii platěj. Takže ty lidi byli takoví cílevědomější a ambicióznější, no. Tady když, kdežto kdybych to vzal podle sebe, tak já když jsem šel v patnácti na tu konzervatoř, tak mi jako hodně věcí bylo celkem šuma fuk.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste někde řekl, že se tam hrál hlavně Shakespeare a že nejmodernějším kouskem byl Čechov. Jak je to u nás na školách? Hrajou se modernější věci, nebo učí?

Host (Kryštof Hádek): V podstatě to bylo dost podobný. Tak na tý konzervatoři, já jsem na tý konzervatoři je taky Shakespeare samozřejmě, taky Čechov, pak je 20. století myslím. Ale já nevím, jestli jsem to neříkal ve smyslu tohle to, že nejmodernějším. Já jsem to říkal, myslím ve smyslu s angličtinou jako že ta Shakespearovská angličtina vlastně.

Moderátor (Vladimír Kroc): Aha. A jak jste na tom s angličtinou byl?

Host (Kryštof Hádek): No já, než jsem tam začal studovat, tak vlastně podmínka toho přijetí byla, že se naučím právě jako ještě si to zlepším hodně, že moje angličtina tehdy před tím studiem byla dost taková jako nedostačující. Já jsem sice řekl, tak co jsem zhruba chtěl, ale na to studium by to asi moc nestačilo. Takže jsem tam odjel vlastně v březnu. Tam jsem se ještě učil, dělal jsem nějaký kurzy a pak od září jsem nastoupil.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pomohlo vám to hodně, myslím, že jste si vylepšil angličtinu?

Host (Kryštof Hádek): No, to jsem si vylepšil, ale pak to stejně zas až tolik nestačilo, no. Protože oni vlastně, my jsme hned v prvním týdnu tý školy jsme začínali, jsme měli třeba tříhodinové přednášky prostě o té době a o Shakespearovi. A tam se na nějakého cizince jednoho v těch mezi těma 30 lidma nebo jsme byli 3 cizinci tam. Ale tak tam se moc ohled nebral no a já jsem zjistil, že když jsem třeba pak jak se ten mozek unaví, tak jsem prostě třeba přestal poslouchat na chvilku. No a pak už jsem se nechytl, no. Ale pak se to zvrtlo vlastně po půl roce už to bylo dobrý.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jak by mohl mladý herec, mladý český herec v cizině, dejme tomu právě v Británii prorazit? Myslíte, že ta jazyková bariéra je pro filmaře zahraniční třeba nepřekonatelná?

Host (Kryštof Hádek): To bych ani neřekl. Já myslím, že to překonatelný je. Pokud teda ten akcent není nějak úplně výrazný. Spoustu evropských herců, že jo hraje v anglických filmech.

Moderátor (Naděžda Hávová): A zúčastnil jste se potom třeba nějakých castingů přímo?

Host (Kryštof Hádek): To jsem se zúčastnil.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jak to dopadlo?

Host (Kryštof Hádek): A dokonce se zúčastňuji i do dneška. Já tam vlastně mám jakoby agentku. Takže tam jednou za čas tak 2 krát do roka tam třeba jedu na nějakou věc, na nějakou roli cizince. Ale zatím nic nějak nevyšlo, no.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže ale je vám diplom z Londýna i tady v Česku k něčemu? Nebo ne?

Host (Kryštof Hádek): Tak k něčemu. Mám ho v divadle.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pro dobrý pocit.

Host (Kryštof Hádek): Tak já nemám maturitu, že jo. Takže to je takovej vlastně papír aspoň něco, no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Abyste jste mohl v Londýně studovat, tak jste pracoval jako zahradník v Kentu a ve Skotsku jste se pak staral.

Host (Kryštof Hádek): No to bylo spíš až po studiu. Já jsem během studia nebyl moc čas, no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak po studiu jste si alespoň částečně musel nějak na své živobytí v Británii vydělat, takže jste se staral o ty koně a psi. Já si myslím, že je to v Česku pořád něco nemyslitelného, aby si mladí na svojí školu vydělali, nebo alespoň přivydělali. Možná o prázdninách nějaké brigády. Tam je to asi nutnost a možná obvyklé je to.

Host (Kryštof Hádek): Tak pokud no, v podstatě jo.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vy jste tady říkal, že jste měl starší spolužáky. Ti už asi byli všichni zajištění finančně.

Host (Kryštof Hádek): No hlavně oni třeba vlastně měli nějakou střední školu, pak šli pracovat třeba někam do nějakých novin. Tam někdo taky dělal, nebo nějakých produkcích, ale vlastně jak měli tu touhu od těch středních škol, kde to divadlo, že jo. Tam na každý střední škole jsou ty školní divadla a oni všichni tím prošli samozřejmě. Tak pak si chtěli vlastně splnit takový svůj sen.

Moderátor (Naděžda Hávová): Trošku to zprofesionalizovat.

Host (Kryštof Hádek): Takže si, já vím, že si spoustu těch lidí si prostě našetřilo na celý ten jednak zaplatit to studium a pak, aby mohli vyžít celý ten rok. Takže na to třeba 5 let šetřili a pak šli na rok prostě studovat, no.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vaše maminka je režisérka dokumentaristka, už jsme mluvili o tom, že před tím pracovala, nebo se živila jako filmová kritička. Bratr Matěj je členem Švandova divadla. Bratr Ondřej vystudoval klasickou kytaru na konzervatoři, takže všichni máte k umění blízko. Asi to není náhoda. Je to zřejmě zásluha vaší maminky.

Host (Kryštof Hádek): No ano, já už jsem říkal.

Moderátor (Vladimír Kroc): Že vás pořád přihlašovala někam.

Host (Kryštof Hádek): Že nás někam furt přihlašovala a furt nám říkala, furt nám opakovala, co bysme měli dělat, než jsme si začali myslet, že jsou to naše vlastní nápady.

Moderátor (Naděžda Hávová): Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Host (Kryštof Hádek): Tak asi klasicky jako každý. Vím, že tam proběhli nějaký popeláři, kosmonauti, zvěrolékaři taky, že jo. A pak vlastně, já jsem pak nějak přestal vědět, no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Letos uplynulo šedesát let od konce druhé světové války. V televizi vysílali Tmavomodrý svět. Díval jste se?

Host (Kryštof Hádek): Ne.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vy jste film točil, když vám bylo, tuším, 17.

Host (Kryštof Hádek): 18, mě bylo čerstvě 18, když jsme začali, když byl první natáčecí den, myslím tak mě bylo.

Moderátor (Naděžda Hávová): A pokud vím, tak jste před natáčením musel absolvovat vojenskou průpravu, abyste vypadal mužněji.

Host (Kryštof Hádek): No abych si tak spíš vyzkoušel jak to chodilo. Takže jsem chodil, učil jsem se jezdit na motorce, pak jsem chodil 2 krát týdně plavat a 3 krát týdně jsem chodil pochodovat k jednomu vysloužilému vojákovi, který na mě řval vždycky. Vojín Hádek ke mně. Já jsem pochodoval tam kolem trénovali mladý holky pětiboj a já jsem tam musel v teplákách pochodovat a hlásit se. Vojín Hádek přišel na váš rozkaz, no a on třeba měl v uších, v uchu naslouchadlo, takže neslyšel občas. Takže já jsem to musel ještě pak řvát úplně nahlas.

Moderátor (Naděžda Hávová): A co ty mladé pětibojařky?

Host (Kryštof Hádek): No tak ty tam tak šermovaly, nebo střílely a já jsem tak si tam připadal takový méněcenný.

Moderátor (Vladimír Kroc): Mě to připomnělo vojenskou katedru, to už naštěstí dnes neexistuje. Takže něco podobného jsme museli na škole také absolvovat. Vy jste to dělal více méně dobrovolně. Na vojně jste nebyl?

Host (Kryštof Hádek): Nebyl, nebyl.

Moderátor (Vladimír Kroc): Asi nelitujete.

Host (Kryštof Hádek): Ani ne, no. Nejsem moc, já jsem takový spíš pacifista.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak teď už je jisté, že nemusíte, že už to neplatí.

Moderátor (Naděžda Hávová): Ve filmu režisérky Alice Nelis jste spolu s Aňou Gaislerovou přijali takovou mini roli. Snažíte se vyprostit škodovku z bahna. Já jsem si v jednom z rozhovorů dočetla, že vy jste to auto koupil a filmu daroval. Jak to je?

Host (Kryštof Hádek): To byla tehdy taková, myslím, že recese. To není pravda.

Moderátor (Naděžda Hávová): Takže jste si to vymyslel?

Host (Kryštof Hádek): Možná jo, no. Asi já už nevím, kdo to vymyslel.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak je to teď s prázdninami. Asi nemáte úplně volno, když hrajete Absolventa. Jak často se to představení hraje?

Host (Kryštof Hádek): My ho v podstatě dneska hrajeme tak naposled. Teď bude několik týdnů volna a pak se začne zase. Ono se to jmenuje Léto hereckých osobností, ale je to spíš takový léto a začátek podzimu, protože pak budou další takovej blok všech těch představení. Vlastně od půlky července, od půlky srpna zhruba do půlky září.

Moderátor (Naděžda Hávová): Když jsem s vámi minulý týden mluvila, tak jste říkal, že jste byl 3 dny u bratra na kole, nebo s bratrem.

Host (Kryštof Hádek): No to jsme byli na kolech, no.

Moderátor (Naděžda Hávová): Co ještě podnikáte, když zrovna nejste v divadle, nebo co vás teď čeká? Máte volno před sebou?

Host (Kryštof Hádek): Tak chtěl bych určitě jet znova někam na kola na víc dní. To mě baví, někam na vodu možná taky. A tak různě jako chalupy a s rodičema a uvidím.

Moderátor (Vladimír Kroc): No a víte, co vás čeká potom v další divadelní sezóně? Jsou nějaké novinky?

Host (Kryštof Hádek): My bysme měli začít zkoušet, jmenuje se to Ústa Mika Jaggera, což je chorvatská taková coolnes, taková generační jakoby komedie o tom, jak jede děda jeho syn a jeho vnuk jedou všichni tři v sajtkáře jednou na koncert Mika Jaggera někde v Chorvatsku. Ta sajtkára se jim porouchá, oni musejí zůstat u tý dědovi nějaký bejvalý milenky. Načeš ten nejmladší, kterého budu hrát asi já, tak se tam zas dá dohromady s její dcerou. Takže je to takový.

Moderátor (Naděžda Hávová): Už víte kdy by to mohlo mít premiéru . . Švandova divadla zamířit?

Host (Kryštof Hádek): Mělo by to snad. Tohle nebude Švandovo divadlo, tohle bude divadlo v Celetné a je to snad někdy kolem 20. října by měla být premiéra.

Moderátor (Vladimír Kroc): Kdo bude hrát vašeho otce a dědečka?

Host (Kryštof Hádek): Dědu bude hrát Vladimír Čech.

Moderátor (Vladimír Kroc): Víme, ano.

Host (Kryštof Hádek): A mého otce by měl hrát Hynek Čermák. A ještě tam bude hrát Jitka Smutná a další.

Moderátor (Naděžda Hávová): Když jsme si pouštěli písničku Missis Robinson, tak jsme si tady ještě chviličku během té písně povídali o opeře Brundibár a vy jste říkal, že jste tehdy měl před těmi 10 lety, když bylo představení, příšernou trému, protože jste hrál asi pro 4 sta dětí. Jak je ta tom Kryštof Hádek s trémou dneska?

Host (Kryštof Hádek): Tak já mívám trému občas. Třeba před tím Absolventem jsem takový lehce vytrémovanej, ale mě to nevadí, mě to naopak pomáhá se tak jako trochu zkoncentrovat a pak to opadne.

Moderátor (Naděžda Hávová): Stimuluje k výkonu.

Host (Kryštof Hádek): Což je dobře.

Moderátor (Naděžda Hávová): Kryštofe, děkujeme, že jste přišel.

Host (Kryštof Hádek): Já děkuju za pozvání.

Moderátor (Naděžda Hávová): Naším hostem byl herec Kryštof Hádek, mějte se moc hezky.

Host (Kryštof Hádek): Vy taky hezký léto.

Moderátor (Vladimír Kroc): Na shledanou. Takže hezký den přejeme i vám posluchačům Radiožurnálu, tedy Naděžda Hávová a Vladimír Kroc se těší opět u dalšího vydání pořadu Dva na jednoho na slyšenou. Našim hostem bude za týden herečka Petra Lustigová, tak si nás nalaďte zase příští pondělí přesně ve 12:30, na slyšenou.

Moderátor (Naděžda Hávová): Hezký týden.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.