Kromě vražd mě láká i dění ve společnosti. Třeba to, proč lidi kradli psy během covidu, směje se autorka detektivek
Je autorkou úspěšných detektivních románů postavených na událostech, které se skutečně staly. Kromě toho píše i divadelní hry, věnuje se úpravě dialogů, režii dabingu a v neposlední řadě i malování akvarelů. Jaký je život spisovatele v dnešní době? Jak obtížné je napsat detektivní příběh? A co čtenáře na detektivkách vlastně tolik láká?
Vaří, pere, uklízí a píše. V pořadí, které určuje momentální nálada. Jak pestrý je vlastně život spisovatele?
Já píšu pořád. Mám co psát. Život spisovatele ale moc pestrý není. Je to samotářský život, protože vlastně sedíte doma, píšete, hledáte si fakta, která potřebujete k psaní.
Čtěte také
Jak se dnes žije spisovatelům detektivek v Česku? Uživí se?
Myslím si, že pár se jich uživí, ale není to žádná sláva. Musejí ještě k tomu chodit do práce. Já zatím do zaměstnání chodit nemůžu, protože se věnuji nejmladšímu synovi, který má problémy. Pracuji tedy z domova. Moc bych si to ale přála, protože být mezi lidmi je bezva věc.
Vaše poslední knížka se jmenuje Jako přízrak. Je to knížka, kde se kromě vražd zachycuje i dění ve společnosti. Jaké to bylo psát v době covidu?
Covid nám přinesl do života něco, co jsme neznali. Hlavní děj mé knihy začíná tím, že Gunille, která mimochodem skutečně existuje, je to moje švédská kamarádka, ukradnou psy. Dala jsem to tam z toho důvodu, protože krádeže psů se zvýšily během covidu o 200 %. Tím, že lidi nemohli chodit ven, kradli psy. Útulky byly prázdné, protože každý chtěl mít možnost dostat se ven. Tímto celoevropským problémem moje kniha začíná.
Jaký je styl vaší práce, vašeho psaní?
Hodně poslouchám a čtu, co se kde ve světě děje. Takže když mě nějaký příběh zaujme, vezmu ho a přenesu do našeho prostředí. Třeba základem knihy Přestaň se bát je příběh, který se stal na Praze 10 a který jsem si přečetla kdysi dávno v kriminalistickém sborníku. Samozřejmě do toho vložím svoje postavy, aby tam nedošlo k nějakému problému.
Čtěte také
Nezajímá mě ale jen, co se stalo, že se stala vražda, ale proč se to stalo a jaký to má sociální dopad. Třeba knihou Přestaň se bát jsem chtěla říct, aby se lidé více koukali kolem sebe, co se děje, protože kolikrát se v rodinách dějí hrozné věci, ale lidi jsou k tomu lhostejní.
Jak moc těžké je napsat dobrou detektivku?
Přepisuji tak čtyřikrát. Vlastně pořád přepisuji, vracím se, pochybuji. Je to běh na dlouhou trať. Ale já jsem si řekla, že budu psát každý rok jednu knihu, protože jsem v nakladatelství spokojená, a musím to dát dohromady. Půl roku píšu knížku a zbývající měsíce ji ladím.
Čím je pro vás tento žánr přitažlivý? Proč podle vás přitahuje čtenáře? Posluchače? Diváky?
Je to napětí. Lidi můžou hádat, proč se to stalo, jak se to stalo. Na trhu je hodně sociálních románů, ale je to vlastně většinou, že jsou tři a jeden ho má rád, nemá rád, ale tady ten příběh tomu dává koření. Myslím si, že hodně lidí čte detektivky. A čím dál více lidí čte české detektivky.
Čtěte také
Co vy ráda čtete?
Já čtu většinou všechno. Dříve jsem četla hodně detektivky, Agátu Christie. Teďka čtu úplně všechno, i historické knihy, historická fakta. Miluji historii. Hodně knih si půjčuji v knihovně. Myslím si, že každý by měl mít zájem na tom, dozvědět se o historii svojí země a vědět, co se tady dělo. To mám ráda.
Výjimkou z detektivních knih Ivety Svobodové je román Konec hry, jehož děj sahá až do roku 1741. Proč spisovatelku lákalo jít tak hluboko do historie? Jak těžké je vymyslet název knížky? A co považuje v detektivním žánru za majstrštyk?
Související
-
Ptákoviny jako detektivky nečtu. Nízký žánr kontaminuje jazyk, vysvětluje překladatel Tomáš Dimter
„Překlad má být maximálně věrný, to je jediná premisa, kterou by měl dobrý překladatel mít,“ shrnuje v rozhovoru renomovaný překladatel a germanista Tomáš Dimter.
-
Jak cestovala Agatha Christie nebo Albert Einstein? V Belgii zpřístupnili soupravu Orient expres
Slavný Orient expres převážel mezi západní Evropou a Istanbulem společenskou smetánku skoro sto let, než roku 1977 zanikl. V Belgii si ho můžete prohlédnout.
-
Snad sníh za Sněhulákem brzy stopy zahladí, přejí si...
Vlna popularity severských detektivek v knižní podobě na českém trhu pomalu opadá. O knihách norského spisovatele Jo Nesbøho to však neplatí. A stejný neztenčený zá...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.