Kroje, uniformy a do toho česká muzika. Na prestižní přehlídce armádních kapel v Edinburghu letos poprvé vystoupili i Češi

Vystoupení folklórních tanečníků a muzikantů spolu s armádní hudbou bylo originální a působivé.
Vystoupení folklórních tanečníků a muzikantů spolu s armádní hudbou bylo originální a působivé.

To, co je pro zpěváky vážné a populární hudby americká Carnegie Hall nebo třeba pro rockera festival v Glastonbury, tím je pro vojenské muzikanty festival armádních souborů Military Tattoo v Edinburghu. Přehlídka skončila v sobotu a letos na ní poprvé v historii zněla také česká hudba. Pozvání totiž dostala Ústřední hudba armády ČR spolu s Vojenským uměleckým souborem Ondráš.

Na monumentální kulise edinburghského hradu vykouzlil laserový projektor českého lva spolu s moravskou a slezskou orlicí. Na scénu pochoduje padesátičlenná vojenská hudba a stejný počet folklórních muzikantů, tanečnic a tanečníků v pestrých krojích.

„Rozhodli jsme se zaranžovat české tance na motivy Prodané nevěsty Bedřicha Smetany a Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Vystoupení zakončíme světoznámou písní Škoda lásky, která je tady v Británii slavná,“ popisuje dramaturgii velitel a dirigent v jedné osobě, podplukovník Jaroslav Šíp.

Na českou energii publikum slyší

Vojenská hudba se chtěla v Edinburghu představit už dříve. Protože věhlasný festival je také show pro diváky, organizátorům přišlo padesát, byť výborných, vojenských muzikantů v poněkud nudných uniformách málo. Až přišel spásný nápad – spojit říznou vojenskou dechovku s cimbálem a houslemi. A hned napoprvé před devítitisícovým publikem.

Vystoupení Ústřední hudby armády ČR a folklorního souboru Ondráš na festivalu Military Tattoo v Edinburghu mělo u publika velký úspěch.

„Česká kultura překypuje energií a radostí z tance a muziky a publikum tady na to také tak reaguje,“ pochvaluje si primáš Vojenského uměleckého souboru Ondráš Jaromír Kučera. Muzikantům zdejší deštivé počasí nepřeje. Snaží se udržet nástroje v suchu, a když přijde déšť během vystoupení, musí to oni i jejich náčiní nějak přežít. „Naštěstí program není tak časově náročný, aby se to nedalo vydržet,“ dodává hudebník.

Kroje a uniformy – nečekaná symbióza

Nápad spojit vojenskou muziku s folklórním tancem se zamlouvá i tanečnici Žofii ze Slovenska. „Nejdřív jsem si to neuměla představit, ale je to fajn a baví mě to,“ svěřuje se. Právě díky padesátce tanečníků a tanečnic v lidových krojích si pásmo hudby a tance užijí nejen uši, ale i oči diváků.

Skotským Edinburghem znějí už padesát let české dudy

James Mc Donnald Reid, jediný skotský dudák, který hraje i na české dudy

Skotský Edinburgh je hlavní město whisky, mužů v sukních a dudáků. Dudy jsou zkrátka jedním ze symbolů Skotska. Hrají ve vojenských kapelách i po hospodách. Téměř s jistotou můžeme říct, že na české dudy hraje jen jeden jediný skotský dudák. Jmenuje se James Mc Donnald Reid a zanotovat na ně umí i českou klasiku.

„Je to mezinárodní událost s obrovskou reputací, a účinkování na tomto festivalu pro nás znamená, že někteří z diváků se vůbec poprvé dozvědí něco o České republice. Už teď má vystoupení obrovský ohlas a dostáváme nabídky, abychom s tímto programem vystupovali i jinde, například v Americe nebo v Holandsku,“ říká zástupce velitele armádní hudby major Patrik Spinek.

Během sedmadvaceti představení vidělo vystoupení živě celkem 220 tisíc diváků. Další desítky milionů lidí po celém světě je pak budou moci zhlédnout v televizním záznamu BBC.