Křišťálové lustry vyšly z módy, fandím skleněnému minimalismu, přiznává podnikatel, který vyváží sklo do světa
Skleničku sice vlastnoručně vyrobit neumí, přesto šíří slávu českého skla, co se dá. „Vždy jsem víc vymýšlel hlavou než rukama,“ usmívá se v rozhovoru s Patricií Strouhalovou Lukáš Klimčák, podnikatel v oblasti designu skla, který do světa vyváží vlastní značku skla.
Například Britové vaši značku milují. Čím to je?
Mají rádi barvy a textury, takže jsme tam začali vyvážet barevné sklo s reliéfem, optickým dekorem. To k nim velmi promlouvalo. Mají kulturu stolování, takže na to hodně dají a sklo se v Británii začalo velmi dobře prodávat.
Britové rádi investují do svých domácností a nevadí jim za to utrácet peníze. A za ruční výrobu si člověk musí říct adekvátní peníze, protože čas tomu věnovaný je dlouhý. Než sklenička dojde z výroby do balírny, trvá to až týden.
Jak přemýšlíte o tom, co by se mohlo líbit?
Nechávám to na kreativním řediteli Františkovi. Vždy mi byl blízký minimalismus, mít méně je někdy více, na to myslíme i s novými řadami výrobku.
Považujete něco ze skla vysloveně za ošklivé?
Myslím, že přežité jsou opulentní věci, velmi barevné, pestrobarevné plastiky. Bylo to populární v minulém století. Stejně jako křišťálové lustry – líbí se mi cesta minimalismu i v osvětlení, a ne jít cestou, která tu byla po několik staletí.
Jak vzniká skleněný design? A jaké ohlasy má české sklo ve světě? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Sklo je médium, kterým ztvárňuji věci, o kterých sním, říká umělecký sklář
Rád pracuji se starými technikami a posouvám je do 21. století, popisuje sklář Lukáš Novák. Za kolekci Lost and Found získal nominaci na Designéra roku.
-
Modelování ženské tváře si nechávám na podzim života, směje se sklářský výtvarník
Sklář a sochař Martin Janecký ovládá sklářské řemeslo od 13 let. Nezáleží na tom, jak dlouhou máte zkušenost, když se snažíte posouvat, každý den jste na začátku.
-
Sklo jako národní poklad, nebo živá disciplína? Jak si vede nastupující generace uměleckých sklářů?
V ArtCafé jsme debatovali o podmínkách pro tvorbu, mezigeneračních rozdílech i o aktuálním dění na poli uměleckého sklářství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
