Kremnický krumpel je víc než sofistikované vánoční cukroví. Obsahuje totiž tajný elixír lásky
Brambory mají na Slovensku mnoho názvů. Každý asi zná slovo zemiak, kolem středoslovenské Kremnice se bramborám zase říká krumple. Pokud si ale jako protřelý turista objednáte kremnické krumple, můžete být hodně překvapení. Na stole vám totiž přistane drobný dezert s chutí vanilky, kakaa a ořechů. Kdysi ho vyráběla rodina cukrářů Atkáryových a na Vánoce nesměl chybět na žádném stole. Polozapomenutou sladkost dnes v Kremnici opět vyrábí rodinný podnik.
S Martinem Varhaňovským vstupujeme do podlouhlé místnosti, které je napříč rozdělená na návštěvnickou a výrobní zónu. Ocitli jsme se, jak majitelem cukrárny říká, o sto let zpět v minulosti. Na zdech jsou prvorepublikové tapety, fotografie, na věšáku visí buřinka, na původním stolku leží zažloutlé noviny.
„V této části se pohybují návštěvníci, kteří se přes repliku původního výkladu cukrárny z roku 1911 mohou dívat, jak krumplíky vznikají,“ popisuje.
Za výkladem v dobové zástěře a zdobné čelence pracuje cukrářka Zuzana Tileschová, manželka majitele podniku. Tvaruje něco, co opravdu vypadá jako malé brambory. Ve skutečnosti je to ale sladký dezert.
Supertajná přísada
„Základem kremnického krumple jsou speciální malé piškotky, které si pečeme sami. Do jedné piškotky dáme bílý máslový vanilkový krém, do druhé hnědý s přídavkem kakaa a obě slepíme dohromady, aby nám to vytvořilo kostru budoucího krumplíku,“ přibližuje Martin Varhaňovský výrobní postup.
„Už teď je to fantastické, ale chybí tomu jedna supertajná ingredience, ta nejdůležitější – elixír lásky,“ směje se a jednoznačně odmítá prozradit cokoliv dalšího. A jeho manželka hned dodává, že touto tajnou kouzelnou přísadou je potřeba slepené piškoty postříkat, potom je obalit v oříškovém těstě a ručně vymodelovat do tvaru malé brambory.
Na úplný závěr se pak krumpel obalí do hlíny. „Žádná brambora není čistá, ale je špinavá od hlíny,“ usmívá se majitel cukrárny. „Jako správní cukráři hlínu napodobíme kakaem a dáme jim hnědý sametový župan.“
Čtěte také
A dezert se pak ještě zkrášlí pečetidlem – Zuzana do něj vtiskne zdobné písmeno A podle původních výrobců rodiny Atkáryových.
Po stopách tradice
A teď už přichází čas na ochutnávku. Výsledný krumpel chutná trochu jako vánoční cukroví, ale s mnohem komplexnější chutí. Ještě s kakaem kolem pusy se Martina Varhaňovského ptám, kde se v něm vzala touha obnovit tuhle tradiční dobrotu.
„To jsem si v únoru 2019 vzpomněl na svoji babičku a na nejlepší cukrovinku, kterou dělala na vánoční stůl. Byl to kremnický krumpel. A bylo ho tak žalostně málo a byl tak dobrý, že jsme na to vzpomínali prakticky celý život,“ vysvětluje.
Martina tehdy začaly mimo jiné pálit otázky, kdo krumple vlastně vymyslel. A tak začalo velké pátrání, dokud si jeden známý z Kremnice nevzpomněl na někdejší Atkáryho cukrárnu ze svého dětství. Detektivní cesta dál vedla na matriku, na hřbitov a po stopách cukrářského rodu. A nakonec až k založení novodobé cukrárny.
Jedním z největších oříšku byla rekonstrukce původního receptu. Martin Varhaňovský mezi Kremničany sesbíral na 20 různých variant. Následovaly pokusy, testování… Základem jeho krumplí ale nakonec zůstal recept po jeho babičce.
Související
-
Vánoční poleno jako kus dřeva vypadá, chutná ale božsky. Pro Francouze znamená Vánoce
Češi si Vánoce nedokáží představit bez cukroví, Francouzi zase bez vánočního polena. Tradiční podoba tohoto francouzského dezertu skutečně připomíná kus dřeva.
-
I v Egyptě mají „vánoční cukroví“. Tradiční cukrové panenky ale vytlačují plastové figurky z Číny
Muslimové minulý týden slavili Maulid, tedy narozeniny proroka Mohameda. Kromě modliteb ho provází i různé místní tradice. V Egyptě k němu patří cukrové panenky.
-
Jak si nejlépe pochutnat na švédských dobrotách?
Švédské pečivo má svůj vlastní styl, kterého se drží i rodinná pekárna Katarina v Malmö.
