Kreml nejspíš věří, že pokud se do Ukrajiny kopne, tak se rozpadne. Invaze vychází z mylných představ, myslí si rusista
Ruský vpád na Ukrajinu nezaskočil jen politiky, ale i odbornou veřejnost. Překvapený byl i rusista Marek Příhoda, historik a ředitel Akademického centra Borise Němcova pro výzkum Ruska na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. „Bojovou rétoriku, kterou Kreml předváděl v poslední době, jsme chápali jako něco, čím chce donutit Západ k jednání, ne jako jeden z prvních kroků k válce,“ říká ve speciálu Radiožurnálu. Proč nevylučuje, že Kreml opustil zdravý rozum?
Vy jste před dvěma týdny v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, že média možná až moc píší a mluví o blížící se válce na Ukrajině. Dnes je ta válka realitou. Jako odborníka na Rusko, překvapuje vás to?
Samozřejmě se o válce uvažovalo, ale tato varianta se zdála mně i mým kolegům jako méně pravděpodobná. Měli jsme pro to několik důvodů. Za prvé tedy to, že ani pod ruským tlakem se Ukrajina nerozdělila, ukrajinská politika neustupovala, naopak se konsolidovala. A na druhé straně jsme doufali, že Kreml si uvědomuje velká rizika, která bude mít takto velká válka.
Bojovou rétoriku, kterou Kreml předváděl v poslední době, jsme chápali jako něco, čím chce donutit Západ k jednání, ne jako jeden z prvních kroků k válce.
Čtěte také
Co je podle vás v tuto chvíli cílem Vladimira Putina?
Myslím, že tlak na Ukrajinu i tato velká válka souvisí také s vnitřní politikou Ruska, a to hledáním nějakého tématu agendy pro příští prezidentské volby, které se v Rusku blíží. Víme, že budou na začátku roku 2024 a díky změnám v ústavě, které proběhly před dvěma lety, se Vladimir Putin může znovu o prezidentské křeslo ucházet.
Úspěchů ve vnitřní politice moc není, Rusko zažívá sociální ekonomickou krizi, a v zahraniční politice se prezident Putin cítí jistý. A vzpomeňme si na minulé volby, kdy se prodával úspěch v podobě připojení Krymu.
Miloš Zeman dnes dopoledne mluvil o iracionálním rozhodnutí. Mluvil dokonce o tom, že šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy. Jsou vlastně kroky Vladimira Putina stále ještě racionální?
Ještě před pár dny bych v nich možná nějakou logiku nebo racionalitou hledal. Teď musím říci, že sám nevím. Máme jistá prohlášení ze strany Kremlu, která jsou dost absurdní. Mluví o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, vychází tedy z nějakých naprosto mylných představ o Ukrajině, kterým bohužel kremelská elita podlehla.
Vladimir Putin už na začátku tohoto týdne po uznání takzvaných republik na východě Ukrajiny mluvil o historii. Řekl, že Ukrajina nemá tradici státnosti, že byla vytvořena Vladimírem Iljičem Leninem, že získala historicky ruské země. Co vy jako znalec historie říkáte tomuto pohledu?
Samozřejmě je to naprosto mimo historickou skutečnost. Je to vytváření nějaké nové mytologie nebo staronové mytologie o Ukrajině.
Snad jen jednu poznámku k tomu, co akcentoval Vladimir Putin ve svém proslovu, tedy že sovětské Rusko stvořilo ukrajinský stát. K tomu lze říct jen jediné: sovětské Rusko pohřbilo úspěšně probíhající pokus o zřízení ukrajinské novodobé státnosti. Prezident Putin se naprosto mýlí a bohužel tato slova, která se předtím zdála jako součást nějaké informační války, a mysleli jsme si, že je Kreml používá pouze jako kouřovou clonu, tak se bohužel ukazuje, že jim lidé, kteří v Rusku rozhodují, sami věří.
Když se podíváme do historie rusko-ukrajinských vztahů, tak výrazný byl také hladomor ve 30. letech 20. století. Ukrajinský parlament to následně nazval genocidou. Je toto hodnocení na místě, nebo tento výklad Vladimira Putina ohledně historie neodpovídá realitě, tedy ani toto označení toho, co se dělo ve 30. letech?
Myslím, že zásadní střet v historických normativech mezi Ukrajinou a Ruskem v dnešní době je obecně nejen o interpretaci hladomoru, ale souvisí s hodnocením celé sovětské epochy – co to v zásadě bylo. Víme, že v Rusku se vrací mnohé sovětské symboly, že je rehabilitace Stalina dokonce jako úspěšného vládce Ruska a tak dále. Příliš se nezmiňují ty negativní stránky.
Čtěte také
Naopak v dnešní ukrajinské historické vědě dominuje kritický pohled na sovětskou dobu, kdy se akcentuje to, že sovětská doba znamenala ohrožení ukrajinské identity, ukrajinského jazyka, ukrajinské kultury.
Sdílí běžní Rusové pohled Vladimira Putina na historii Ukrajiny? Nebo se možná zeptám ještě jinak: Tušíte, jak se rusko-ukrajinské dějiny vlastně učí třeba v ruských školách?
Je fakt, že jsem se pravidelně při rozhovorech jak s běžnými Rusy, tak s kolegy z akademické sféry setkal s jistým podceňováním Ukrajiny – toho, že Ukrajina je plnohodnotný stát, Ukrajinci jsou plnohodnotný národ a ukrajinština je samostatný jazyk – a přeceňováním role Ruska při formování ukrajinského národa, ukrajinského státu.
Velká část Rusů podporuje politiku prezidenta Putina vůči Donbasu, ale něco jiného potom je velká agresivní válka vůči Ukrajině.
rusista Marek Příhoda
Ale velká část ruské společnosti nesdílí Putinův agresivní pohled na Ukrajinu. Ještě předtím, než začala tato válka, průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že se pomalu vyrovnává negativní pohled na Ukrajinu. Navzdory velké propagandě, které čelí ruská společnost, většina ruské společnosti negativně Ukrajinu nevnímá a myslím si, že rozhodně není připravena na nějakou velkou agresivní válku.
Něco jiného je nějaký zahraničněpolitický úspěch. Viděli jsme, že velká část Rusů podporuje politiku prezidenta Putina vůči Donbasu, ale něco jiného potom je velká agresivní válka vůči Ukrajině, ke které došlo. Bohužel.
Invaze asi bohužel vychází z úplně mylných představ o Ukrajině. Kremelské vedení má pocit, že pokud se do Ukrajiny kopne, tak se rozpadne na části na nějaké historické celky, což samozřejmě těžko lze očekávat. Ukrajinská společnost se liší od té společnosti v roce 2014. Je samozřejmě připravena se bránit, je konsolidovanější a změnila se i ukrajinská armáda.
Protesty doma Rusko nestrpí
V úvodu jste mluvil o tom, že motivací Vladimira Putina mohlo být to, aby si zvýšil popularitu směrem k volbám v roce 2024. Znamená to, že neočekáváte, že by v Rusku proti tomu, co se odehrává od dnešní noci na Ukrajině, mohl být nějaký zásadnější protest?
Samozřejmě nesouhlas u části společnosti bude, ale o protestu pochybuji, protože poslední období v Rusku je obdobím zesílené kontroly státní moci nad společností. Posilují silové složky a režim je připraven na potlačení případných demonstrací. Rusko tohoto roku a Rusko ještě před deseti lety, v době, kdy byly možné velké demonstrace v centru Moskvy, je jiné.
Vy se dlouhodobě věnujete Rusku. Jak to, co se děje, podle vás do budoucna ovlivní česko-ruské vztahy?
Samozřejmě to na česko-ruské vztahy dopadne. Já mohu mluvit za svoji sféru, tedy tu akademickou. Mohu jen doufat, že to nepoznamená vědeckou spolupráci, akademickou výměnu, která je nesmírně důležitá i z hlediska historického pro kontakty mezi našimi dvěma prostředími a samozřejmě i pro formování mladé ruské generace.
Měla by podle vás ČR reagovat nějak dále bilaterálně? Může to ve věci nějak pomoci?
Pokud jde o samotný konflikt, je namístě jednoznačná podpora Ukrajiny. Teď už není o čem diskutovat. A samozřejmě se musíme připravit na to, že se v Evropě a v ČR bude ocitat stále více lidí jednak z akademické sféry, jednak prostých Rusů. Měli bychom na to být připraveni a mít eventuálně nějaký program třeba pro vzdělávání a přijetí těchto lidí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.