Královna dokázala dát každému pocit, že je zajímavý. Karel III. bude změna, ale kontinuita, myslí si britský velvyslanec

Londýn se chystá na pondělní pohřeb britské královny Alžběty II. Podle velvyslance Spojeného království v Praze Nicka Archera byla Alžběta II. pro Brity konstantou a pevným bodem ve světě, který se rychle a výrazně měnil. Nick Archer má ke královské rodině a zvláště k novému králi Karlu III. blízko, několik let by totiž asistentem princova osobního tajemníka. O změnách, které nyní monarchii čekají, si s ním povídal vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu Filip Nerad.

Poslechněte si

Robert Lacey: Koruna

Fascinující příběh britské královské rodiny čte Helena Dvořáková. Do 6. října máte všech 10 dílů zdarma k poslechu na mujRozhlas.

Fascinující portrét nejdéle vládnoucí britské královny
Přehrát

Dobrý den, pane velvyslanče. Díky, že jste přišel.

Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Británie má po 70 letech nového panovníka. Jak zásadní změna to je?

Nemyslím si, že ta změna bude patrná na první pohled. Ono docházelo k mnoha změnám už za královny Alžběty, ale vždycky byly, řekl bych, kalibrované – byly velmi postupné, tak aby si vždy monarchie uchovávala svůj profil, ale zároveň držela krok s dobou. A myslím, že něco podobného uvidíme i za krále Karla III.

Bude se jednou na těch sedm dekád vzpomínat jako na alžbětinskou Británii, podobně jako do historie vstoupila viktoriánská Británie?

Myslím, že se to může opravdu stát. Když si vzpomeneme na viktoriánskou Británii, tak to bylo svým způsobem podobné. Byla tu jedna postava, jedna konstanta. Seděla nad společností, která se významným způsobem měnila.

Nick Archer, britský velvyslanec v České republice

Většina průmyslové revoluce spadá do viktoriánské Anglie a něco podobného jsme, myslím, viděli taky za královny Alžběty – obrovské technologické i politické změny po druhé světové válce. Pro nás byla taky důležitá dekolonizace. A vždycky tu byla ta jedna osoba.

Na trůnu seděla královna Alžběta, zatímco se děly všechny tyto změny. A lidem dodávala pocit, že to je zvládnutelné. Že se nedějí žádné hrozby, že to všechno půjde.

Když mluvíme o změnách, Britové jsou považováni ve své podstatě za velmi konzervativní lidi. Kromě panovníka se jim ale během několika málo dní změnila i osoba premiéra a nastoupila nová vláda. Jak to vnímají ve světle současných vážných problémů s rostoucími cenami energií a vysokou inflací?

Máte pravdu. Je to dobrá otázka. Myslím, že je faktem, že smrt královny Alžběty, a tedy nástup krále Karla III. určitě znamenaly, že se lidé začali soustředit na něco jiného než na politiku.

Ale ekonomické problémy, které jste zmiňoval a které aktuálně trápí jak Spojené království, tak Českou republiku, tu jsou a lidé v nich stále žijí. Jejich pozornost se proto, myslím, velmi rychle vrátí k těm domácím politickým problémům. Máme novou premiérku a teď se sice lidé soustředí na královskou rodinu, ale to se změní.

Královna měla ráda lidi

Vy jste královnu osobně znal, mnohokrát jste se s ní potkal. Jaká vzpomínka na ni se vám vybaví jako první?

Viděli jsme se mnohokrát, ale ty schůzky byly velmi krátké a já jsem v nich určitě nebyl tím nejdůležitějším. Ona byla nesmírně zajímavým a výjimečným člověkem. Opravdu měla vzácnou osobnost.

To, co já si vždycky v souvislosti s ní budu pamatovat, je, že bez ohledu na to, že se musela za svého života setkat se statisíci lidmi, vždycky se na vás dokázala soustředit. Dokázala vám dodat pocit, že jste zajímavý. Ona prostě vyvolávala dojem, že se o vás zajímá. A to si myslím, že byla její obrovská síla.

Čtěte také

Opravdu velmi ráda se setkávala s lidmi, měla je ráda. Myslím, že toto byla jedna z nejdůležitějších věcí, co jí udrželo monarchii tak dlouho.

Na britské ambasádě jste otevřeli pietní místo, kde se s královnou mohou rozloučit i Češi a napsat i vzkaz do kondolenční knihy. Z toho, co jste doposud viděl, jak na ni vzpomínají? Co jí píší?

Musím říct, že mě to svým způsobem překvapuje. Přijde mi fascinující, že z těch mnoha lidí, kteří přišli na naše pietní místo na ambasádě napsat něco do kondolenční knihy a vzpomínají na její osobnost, jak byla moudrá, laskavá, se s ní většina nikdy nesetkala. Svůj pohled na královnu Alžbětu si vytvořili skrze média a vlastně ji vnímali jako určité pozadí celých svých životů. A je to takto vnímáno po celém světě. Všichni říkají, že je to veliká ztráta, že odešla.

Ale to není poslední příležitost, jak si ji připomenout…

Ano, vigilie už probíhá, je tam dlouhá fronta. Jsou v ní i někteří mí známí z Česka. Lidé se chtějí poklonit královně. Já jsem něco podobného absolvoval, když zemřela královna matka. Ale všechno samozřejmě směřuje ke státnímu pohřbu, který se v Londýně bude konat v pondělí.

Tady bych rád řekl, že my vlastně oslavujeme nebo chceme poděkovat královně za její službu. A chtěl bych poděkovat také panu kardinálovi, který dnes v 18 hodin v katedrále tady v Praze povede mši. Britská komunita v Praze potom v pátek bude mít ještě další mši v kostele svatého Klementa. A to se, myslím, děje po celém světě.

Královna Alžběta II. s Václavem Havlem na procházce po Karlově mostu při její první návštěvy Prahy, březen 1996

Změna, ale kontinuita

Ještě lépe než bývalou královnu znáte nového krále Karla III.? Byl jste tři roky asistentem jeho osobního tajemníka v době, kdy byl ještě princem z Walesu. Jaký je nový britský král? Co od něj můžeme očekávat?

Řekl bych dvě věci. První je, že pokud jde o vztah Karla k monarchii a k pozici krále, tak myslím, že můžeme očekávat kontinuitu s královnou Alžbětou. Protože královna Alžběta a král Karel přemýšlejí velmi podobně nad rolí monarchie v britské společnosti. Monarchie podle nich má především sjednocovat. A my přece jen žijeme v diverzifikované, komplikované společnosti. Doba není jednoduchá.

A král, to je ta druhá věc, myslím, velmi dobře chápe, že jeho role je úplně jiná, než byla v uplynulých 70 letech. Samozřejmě se snažil, co mu síly stačily, zlepšovat svět kolem sebe. Pomáhal znevýhodněným lidem, účastnil se různých aktivit, pokud jde třeba o klimatickou změnu. Ale je jasné, a on to uznává, že s tímto bude muset přestat, protože král, to je práce na plný úvazek.

Král Karel III. poprvé promluvil v parlamentu

Ale své pozice teď budou posouvat všichni. Vévoda a vévodkyně z Cambridge se stanou, tedy posunou na pozici prince a princezny z Walesu. A myslím, že zrovna princ William určitě bude přebírat po svém otci některé tyto role. Změna, ale kontinuita.

Znamená to, že už se Karel III. nebude věnovat svým celoživotním tématům jako klima a ochrana životního prostředí? Nebude díky němu britská monarchie zelenější?

Myslím, že bude tak zelená, jak jen může být. On moc dobře ví, že bude muset přestat být součástí nějakých kampaní. Nebude se jich moci dál aktivně účastnit, protože vztah mezi naší královnou nebo králem a politikou je samozřejmě komplikovaný. A jde o to, že tam nesmí být nějaké pnutí – pokud to všichni zvládnou, pokud všichni znají své role.

A myslím, že král Karel III. je natolik chytrý, stejně jako vévoda z Cambridge, tedy nový princ z Walesu, aby chápal, že třeba Buckinghamský palác může nadále být tím nejzelenějším palácem na světě, ale znamená to ustoupit z nějakých politických aktivit.

Jaký je vztah Karla III. k Česku? Byl tu mnohokrát, dokonce tu založil s Václavem Havlem některé projekty…

Vím stoprocentně, že má velmi rád tuto zemi. Obzvlášť měl rád pana prezidenta Václava Havla. A takto to často bývá, že na základě nějakých osobních vztahů se potom vyvíjí i vztahy mezi národy, mezi zeměmi. A myslím, že velmi podobně to ve vztahu k Václavu Havlovi cítila i královna Alžběta.

Karel III. se i nadále zajímá o Českou republiku samozřejmě. Ale jestli bude v blízké budoucnosti schopen přicestovat do Prahy, o tom trochu pochybuji. Protože se stává králem, hlavou státu, nejenom ve Spojeném království, ale v 15 zemích. A to nejsou malé země.

Je králem v Austrálii, v Kanadě…Takže myslím, že v blízké budoucnosti se docela pochopitelně bude chtít setkat především s lidmi v těchto zemích. Přeci jenom s nimi má vztah trochu jiný a myslím, že to je logické a pochopitelné. A doufám, že lidé tady v Česku pochopí.

Princ Charles na návštěvě Hostětína v roce 2010

Rozhodující je vůle lidu

Na to jsem se chtěl právě zeptat. V některých zemích Commonwealthu se po smrti královny Alžběty II. opět začíná mluvit o tom, že by se zbavily britského panovníka jako hlavy státu a staly se republikami. Referendum o tom chce vypsat Antigua a Barbuda. Diskutuje se o tom na Jamajce a republikánské hlasy se ozývají dokonce v Kanadě.

Hrozí reálně, že se britský Commonwealth bude dále zmenšovat? Může v tomto procesu nový král Karel III. sehrát nějakou roli, ať už pozitivní, nebo negativní z pohledu Londýna?

Ze všeho nejdřív musím říct, že Commonwealth nikdy nebyl britským Commonwealthem. Británie v něm samozřejmě po mnoho let hrála velkou a důležitou roli. To je pravda. Rozvinul se z britského impéria, ale vždycky byl založen na myšlence, že jednotlivé země v něm jsou si rovné. A vztah královny toto odrážel, nikdy nediskriminovala. Vnímala všechny země úplně stejně, jako sobě rovné.

Čtěte také

Pokud jde o otázku, jestli náš král bude i nadále hlavou státu i v těchto všech ostatních zemích, tak myslím, že princ z Walesu, když o tomto hovořil veřejně, tak dal zcela jasně najevo, že chce sloužit všem těmto zemím, dokud o to jejich obyvatelstvo stojí. Ale pokud se ta nebo ta země rozhodne, že si chce zvolit svoji vlastní hlavu státu, tak s tím samozřejmě král Karel III. nemá žádný problém.

Něco podobného už se v některých zemích v mnoha ohledech stalo. A třeba když si řekneme příklad z Barbadosu: Tato země se rozhodla, že má svého vlastního prezidenta, a naše vztahy jsou, myslím, nejlepší, jaké kdy v minulosti byly. Vlastně král Karel III. byl přímo na tom obřadu, kdy se prezident ujímal svého úřadu.

No, a když jste zmiňoval referenda – myslím, že když lidé mají možnost vyjádřit svůj názor, neznamená to automaticky, že monarchii odmítnou.

A co soudržnost samotného Spojeného království? Skotská vláda požaduje nové referendum o nezávislosti v Severním Irsku. Roste podpora pro republikány. Bude v silách nového krále tyto odstředivé tendence mírnit a být tím pojítkem Británie, jako jím byla jeho matka královna Alžběta II.?

Je to fascinující otázka, ale musím být při své odpovědi poměrně opatrný, protože monarchie je spojena a spojována se Spojeným královstvím. Je to Spojené království, není to spojená republika. A král si za svého života vybudoval velmi silné vztahy se všemi čtyřmi částmi, ze kterých se Spojené království skládá. Takže myslím, že může sehrát roli v jejich spojování.

Je velmi dobře známo, že monarchie má dobré vztahy se Skotskem. Ostatně část z ní ze Skotska vlastně pochází. Můžeme zmínit Jakuba I., krále, který v roce 1603 přišel z této země. Král byl princem z Walesu a celý svůj život žil v Anglii. Jsem si jistý, že svoji roli hlavy státu bude naplňovat tak, jak ji naplňovala královna Alžběta. Bude chtít udržet Spojené království dohromady.

Ale proč musíme být opatrní, když odpovídám na tuto otázku, je, že pokud by se lidé v kterékoli části rozhodli, že chtějí jít svojí vlastní cestou, tak v tom okamžiku by monarcha především neměl situaci komplikovat. Měl by ustoupit a stát stranou. A může to klidně dopadnout i tak, že zůstane monarchou té konkrétní země takovým způsobem, jako třeba zůstává hlavou státu na Jamajce.

Takže uvidíme, co si lidé budou přát. To je to nejdůležitější.

Děkuji za rozhovor.

autor: Filip Nerad | zdroj: Český rozhlas