Králové a car slavili na zámku Königs Wusterhausen

Slavnostní salvy vítají pruského krále Fridricha Viléma I. „Je tady celý dvůr. Král-voják tu má manželku Sofii Dorotheu, děti, přijel ruský car Petr a pozvali jsme také ze Saska Augusta Silného,“ líčí mi ceremoniář. Pak si však už bere slovo právě saský panovník.

„Královský majestáte, pruský králi, těšíme se, že opět po letech můžeme být Vašimi hosty. Mnohé se změnilo, ale Vaše pohostinnost nikoli,“ pochvaluje si statný, řekli bychom pěkně vypasený saský panovník.

Ve skutečnosti byl Fridrich Vilém spíše spořílek. Po smrti svého otce rozpustil dvůr, rozprodal koně z královských stájí. Tygry a lvy věnoval právě Albertu Silnému. Šetřil, aby měl na vojsko. Vojáky sháněl po celé Evropě. Chtěl být obklopen vysokými dvoumetrovými muži. Přitom paradoxně žádnou bitvu se svými urostlými vojáky nesvedl.

Pruský královský pár, saský kurfiřt a polský král August Silný a ruský car Petr I. Veliký|foto: Klára Stejskalová

Po krátké přestávce pro fotografy se celý královský dvůr vydává ke slavnostní tabuli. Ceremoniář si na mne ještě krátce udělá čas, aby mi sdělil, při jaké příležitosti se do Königs Wusterhausenu pomazané hlavy vypravily: „Král-voják udělal hodně pro rozvoj tohoto regionu – Pruska – a také pro toleranci a porozumění mezi lidmi. A to chceme na dnešní slavnosti připomenout a oslavit.“

Zámek Königs Wusterhausen je nově opravený. Po letech, kdy v něm sídlila sovětská vojenská správa a ruští zpravodajové, se vrátil do podoby, jakou mu vtiskl právě Fridrich Vilém I.

Původně vodní lovecký zámeček získal jako korunní princ k desátým narozeninám. Později zde s manželkou, sestrou anglického krále, a dětmi, mezi kterými byl jeho nástupce Fridrich Veliký, trávil každoročně několik měsíců. A pořádal tu také legendární tabákové kolegium, kde se kouřilo, popíjelo pivo, jedl chleba se sýrem a spravoval stát.

Dnešní slavnost je především lidovou veselicí, ale pivo tu i tak teče proudem a chleba se sádlem nebo sýrem si tu můžete také dopřát. „ Slavnosti pořádáme každé dva roky a děláme to skutečně s radostí,“ líčí mi jedna z dvorních dam, patřící do doprovodu Sofie Dorothey Hannoverské.

Slavní urostlí gardoví granátníci pruského krále|foto: Klára Stejskalová

Ke dvoru patří i dívka v krásných brokátových šatech a se slušivou dobovou parukou. Jaké to je, vrátit se o několik století zpět? Jak se člověk v takových šatech vůbec cítí? „Je to velmi příjemné. Cítím se v tom dobře,“ sděluje mi své dojmy.

„Vypadám hubenější,“ přidává se další z fraucimoru. „Museli mít spoustu breberek, když se myli jen výjimečně. Raději žiju dnes, kdy se mohu každý den mýt. Ale je pěkné obléct se do historických šatů, udělat si jiný účes a vydat se naproti času.“ Tuto výjimečnou možnost si v Königs Wusterhausenu dopřávají stovky místních i návštěvníků z celého Braniborska.