Koronavirus neodešel, další vlny určitě přijdou, řekl Radiožurnálu expert Světové zdravotnické organizace
Koronavirus se vrátí a centrem šíření budou hlavně továrny, jatka nebo nemocnice. Alespoň takový je scénář, který očekává Světová zdravotnická organizace. Její zvláštní vyslanec pro nemoc covid-19 David Nabarro poskytl Radiožurnálu exkluzivní rozhovor. Kdy budeme mít k dispozici účinnou vakcínu proti této nemoci? A v čem je tato nakažlivá choroba nebezpečnější než ebola nebo SARS?
Světová zdravotnická organizace připustila, že koronavirus se může šířit drobnými, ve vzduchu rozptýlenými částečkami, a ne tedy pouze kapénkami, které vylučujeme při kýchání nebo kašlání. Jaké důsledky má tato informace pro prevenci koronavirové nákazy?
Čtěte také
„Protože se tento konkrétní virus šíří zejména prostřednictvím kapénkové infekce, uvedli jsme, že hlavním způsobem, jak se vyhnout nákaze, je udržovat si od ostatních lidí vzdálenost minimálně jeden metr. K tomu jsme dodali, že doporučujeme, aby si lidé zakrývali obličej, čímž se riziko přenosu rovněž sníží,“ vysvětluje Nabarro.
Připouští také, že přenos koronaviru vzduchem je za určitých okolností možný. „Nemyslíme si ale, že jde o hlavní způsob jeho přenosu,“ dodává.
Prudké vzestupy nákazy
Moderátor Petr Dudek připomíná, že v průzkumu veřejného mínění zhruba dvě třetiny Čechů očekávají druhou vlnu nákazy. Co na to říká expert WHO?
„Přijde velice brzy. Důvodem je to, že virus tu stále ještě je. Je v Česku, v Británii i tady ve Švýcarsku. Díky omezení volného pohybu osob v mnoha zemích se postup nákazy zpomalil, ale virus tu stále je. A jelikož se opět začínáme volně pohybovat, budeme mít více případů. A nepůjde ani tak o druhou vlnu, jako spíše o prudké vzestupy a nové výskyty nákazy,“ míní.
Nakažené osoby je podle něj potřeba rychle nalézt a izolovat, nedomnívá se přitom, že je nutné zavádět přísná omezení volného pohybu osob. „Nový normál, k němuž se celý svět snaží dopracovat, spočívá v tom, že změníme své osobní chování, abychom zmírnili rizika,“ konstatuje.
Rizikové jsou uzavřené prostory
Čtěte také
Možnost cestování do zahraničí podle experta sice přinese větší pravděpodobnost návratu choroby, ve volném prostoru ale je mnohem menší. „Horší je, co se děje v uzavřených prostorech, například, když jsou lidé pohromadě v hostelu nebo v baru a shlukují se. Tam by podle mě mohl být problém větší,“ vysvětluje.
K místům, kde v současné době dochází k výskytu nákazy, patří nemocnice, zařízení pro seniory a továrny, kde je chladno a kde lidé pracují v těsné blízkosti – například v provozech pro zpracování masa a ryb.
„Ohroženi jsou zřejmě také řidiči autobusů hromadné dopravy, lidé pracující jako ostraha, a zaměstnanci obchodů – hlavně u pokladen, pokud nemají žádné ochranné prostředky,“ říká s tím, že jsou určitá povolání a určité typy bydlení, kde je riziko nákazy pravděpodobně větší.
„Pokud přijmeme tento způsob pohledu na rizikovější prostředí, značně se tím zvýší naše schopnost nákazu předvídat a rychle se s ní vypořádat,“ doporučuje.
Související
-
Letos bude více návštěvníků něž loni. Mohlo by jich být přes dva miliony, myslí si ředitel NP Šumava
„Letošní sezona je zatím více deštivá. Doufáme, že to zmírní gradaci kůrovce, kterou očekáváme,“ říká ředitel Správy Národního Parku Šumava Pavel Hubený.
-
Účet za epidemii budou hospodští platit až na podzim
Kdo chodí do restaurací nebo hospod, ví, že se pomalu zaplňují. Někde se obsluha nezastaví, jinde je nástup pomalejší. V každém případě se hospodští dostali z nejhoršího.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
