Konec války nebyl jen ve znamení šeříků. Jiří Padevět popisuje pochody smrti v knize Krvavé finále

19. březen 2015

Kudy všude kráčely pochody smrti po naší zemi? Na to se snaží odpovědět kniha Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích, která přichází v rámci Velkého knižního čtvrtku na pulty knihkupectví. Autorem knihy je knihkupec, spisovatel a držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět. „V knize se snažím vystopovat konkrétní osudy konkrétních lidí na konkrétních místech, a to jak u pachatelů, tak u obětí,“ vysvětluje.

Během psaní knihy navštěvoval místa, kterých se vraždění v posledních letech války týkalo. „Některá místa s událostmi už nemají nic společného, některé lokality už dneska ani neexistují, není tam žádný pomník ani připomínka,“ popisuje.

Překvapilo ho také, jak málo dnes lidé o historii mluví, vytěsňují ji a říkají, že se mají relativně dobře, tak proč by vzpomínali na něco špatného.

A co se týče hrobů, tedy alespoň těch, které jsou vyznačené, tak o ty se ne vždy někdo stará. „Sám jsem na některých zapálil svíčku, a byla tam jediná. Myslím, že je to záležitost obcí, aby se o místa staraly,“ upozorňuje.


Součástí knihy je DVD s filmem o transportu smrti Tachov, amatérský snímek o vypálení obce Konětopy u Mělníka, roztocký transport smrti do Olbramovic nebo filmový týdeník o exhumacích hrobů z léta 1945

Osvobození českých zemí neproběhlo podle něj jenom ve znamení šeříků a vítání, ať už rudé nebo americké armády. „Závěr války byl velice dramatický, už kvůli bojům, které byly poměrně tvrdé hlavně v Ostravě a Brně, nebo pochodům smrti,“ upozorňuje s tím, že přes české území ustupoval nejenom Wehrmacht, ale také zbytky maďarské armády a Hlinkovy gardy. „Situace byla chaotická a dramatická,“ dodává.

Za záchranu životů nikdo nepoděkoval

Přestože u některých mrtvých ani nevíme, jak se jmenovali a jaké byli národnosti, tak si zaslouží naši pozornost a úctu. A k místům, která ho při psaní knihy zasáhla, patři například židovský hřbitov v Tachově – z jediného transportu smrti, který přijel do města v dubnu 1945, tam bylo pochováno a částečně spáleno 600 obětí.

Čtěte také

V knize se ale vyskytují i případy hrdinství – německý starosta ve vesnici Žár rozmluvil nacistům popravu rukojmích a vyjednal jejich propuštění. „O několik týdnů později dostal přes hubu od revolučních gardistů. Za záchranu sedmi až deseti životů mu nikdo nikdy nepoděkoval,“ popisuje.

Jiří Padevět byl hostem moderátorky Lucie Výborné

Upozorňuje také, že mu nezáleží tolik na tom, zda je pachatelem vražd Němec, nebo po konci války Čech. „Zajímají mne důvody, proč to ten člověk udělal, a míra brutality,“ dodává.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.