Konec války nebyl jen ve znamení šeříků. Jiří Padevět popisuje pochody smrti v knize Krvavé finále
Kudy všude kráčely pochody smrti po naší zemi? Na to se snaží odpovědět kniha Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích, která přichází v rámci Velkého knižního čtvrtku na pulty knihkupectví. Autorem knihy je knihkupec, spisovatel a držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět. „V knize se snažím vystopovat konkrétní osudy konkrétních lidí na konkrétních místech, a to jak u pachatelů, tak u obětí,“ vysvětluje.
Během psaní knihy navštěvoval místa, kterých se vraždění v posledních letech války týkalo. „Některá místa s událostmi už nemají nic společného, některé lokality už dneska ani neexistují, není tam žádný pomník ani připomínka,“ popisuje.
Překvapilo ho také, jak málo dnes lidé o historii mluví, vytěsňují ji a říkají, že se mají relativně dobře, tak proč by vzpomínali na něco špatného.
A co se týče hrobů, tedy alespoň těch, které jsou vyznačené, tak o ty se ne vždy někdo stará. „Sám jsem na některých zapálil svíčku, a byla tam jediná. Myslím, že je to záležitost obcí, aby se o místa staraly,“ upozorňuje.
Součástí knihy je DVD s filmem o transportu smrti Tachov, amatérský snímek o vypálení obce Konětopy u Mělníka, roztocký transport smrti do Olbramovic nebo filmový týdeník o exhumacích hrobů z léta 1945
Osvobození českých zemí neproběhlo podle něj jenom ve znamení šeříků a vítání, ať už rudé nebo americké armády. „Závěr války byl velice dramatický, už kvůli bojům, které byly poměrně tvrdé hlavně v Ostravě a Brně, nebo pochodům smrti,“ upozorňuje s tím, že přes české území ustupoval nejenom Wehrmacht, ale také zbytky maďarské armády a Hlinkovy gardy. „Situace byla chaotická a dramatická,“ dodává.
Za záchranu životů nikdo nepoděkoval
Přestože u některých mrtvých ani nevíme, jak se jmenovali a jaké byli národnosti, tak si zaslouží naši pozornost a úctu. A k místům, která ho při psaní knihy zasáhla, patři například židovský hřbitov v Tachově – z jediného transportu smrti, který přijel do města v dubnu 1945, tam bylo pochováno a částečně spáleno 600 obětí.
V knize se ale vyskytují i případy hrdinství – německý starosta ve vesnici Žár rozmluvil nacistům popravu rukojmích a vyjednal jejich propuštění. „O několik týdnů později dostal přes hubu od revolučních gardistů. Za záchranu sedmi až deseti životů mu nikdo nikdy nepoděkoval,“ popisuje.
Upozorňuje také, že mu nezáleží tolik na tom, zda je pachatelem vražd Němec, nebo po konci války Čech. „Zajímají mne důvody, proč to ten člověk udělal, a míra brutality,“ dodává.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
O finanční úsporu nejde. Nová vláda si chce posvítit na neziskovky kvůli jejich vlivu na veřejnost
-
K Modlitbě pro Martu máme všichni osobní vzpomínky. Vnímal jsem to jako velkou čest, říká Cina
-
VIDEO: Aneta Langerová, Bára Poláková či Dušan Vlk. Oslavy 17. listopadu doplnil Koncert pro budoucnost
-
‚Jaký jsem na pódiu, takový jsem v soukromí,‘ přiznává Baumaxa. Vydává novou desku Slibotechno