Kolébka koňského póla
Sport králů nebo nejstarší kolektivní hra. Víte, kterému sportu se takto říká? Koňskému pólu. Tuto u nás poněkud málo známou kolektivní hru si nejspíš spojujeme s Anglií nebo Spojenými státy, kde je docela populární. Zrodila se ale ve Střední Asii.
Hřištěm se žene osm jezdců na koních. Kopyta zvedají oblaka prachu. Muži na koňských hřbetech se nebezpečně vyklánějí ze sedel a dřevěnou pálkou se snaží vystřelit míček směrem k soupeřově brance. Vrcholná utkání doprovází tady v Ladakhu břeskná hudba, která svým tempem reaguje na rychlost a dynamiku hry.
Hudba zrychluje, domácí hráč jde dopředu. Když hráči míček dobře sedne, letí daleko. Jezdci se za ním ženou ze všech sil. V tomto tempu by se našinec dokázal pohybovat jen chvíli. Hřiště ležící pod malebnou kulisou hradu, který vypadá jako zmenšenina tibetské Lhasy, leží totiž v nadmořské výšce kolem 3,5 tisíce metrů!
První dny pobytu mi dělá problém vyběhnout i pár schodů, tito muži jsou ale na extrémní nadmořskou výšku zvyklí. Nakonec pólo se možná zrodilo právě zde. Podle některých v Persii, tedy dnešním Íránu, a to pět set let před naším letopočtem, podle jiných v Tibetu. A ten je z indického Ladakhu coby kamenem dohodil, respektive míčkem dostřelil. Ostatně i samotný název hry pólo je prý odvozen od tibetského pu-lu.
"Ze všeho nejdůležitější je dokonalá souhra mezi jezdcem a koněm, bez toho se dobré pólo hrát nedá. Tady v Ladakhu používáme poníky ze sousedního Zanskaru," vysvětluje mi Garkan.
Pólo je v Ladakhu bezkonkurenčně nejoblíbenějším sportem. Na vrcholová utkání do správního střediska Lehu se scházejí vesničané z širokého okolí. Teď sedí v ochozech stadionu a dychtivě sledují každý pohyb jezdců. Nejoblíbenější jsou ze zdejšího armádního týmu Ladakh Scouts.
Tento pěší pluk, nazývaný také Sněžní bojovníci, zformovala indická armáda před více než čtyřiceti lety na obranu hranic s Pákistánem, které tady procházejí pod vrcholy osmitisícovek. Většina vojáků pochází přímo z Ladakhu a pólo mají doslova v krvi. Z řad Ladackých skautů proto pochází i řada indických reprezentantů.
"Tady u nás není pólo sportem pro bohaté. Téměř v každé vesnici najdete plácek, kde se hraje pólo. Nejinak to bylo i ve vesnici, odkud pocházím. Pólo hraji už od svých deseti let," říká Garkan, rovněž hráč Ladackých skautů.
Právě na severu Indie se s pólem seznámili i Britové a na konci 19. století jej přivezli do Evropy. Na čas se stalo pólo i sportem olympijským a od roku 2012 zase znovu bude. Místním lidem v Ladakhu je to ale srdečně jedno. Pólo se tady hrálo vždycky a vždycky se hrát i bude.