Keltská hlava, Věstonická venuše a meteority? „Chceme ukázat i další exponáty,“ zve ředitel muzea v Opavě

Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic, která se našla v roce 1943, byla pravděpodobně poškozená a rozbitá na pět částí ve středověku, stále se ale jedná o muzejní unikát a doklad výtvarného umění Keltů. „Keltská hlava je úžasná realistickým provedením, dodnes odborníci nacházejí další kvality tohoto nálezu,“ vysvětluje.

V případě meteoritů z Opavy je důležitý především nálezový kontext. „Pád meteoritů byl zřejmě zpozorován lovci z období paleolitu, kteří si možná těmito tělesy obkládali ohniště nebo je využívali v paleolitických sídlištích,“ nastiňuje s tím, že jde o jeden z nejstarších doložených dokladů kontaktu člověka s nebeskými tělesy.

„Síla příběhu je citelná a nevíme o tom, že by něco podobného bylo nalezeno nejenom u nás, ale i ve světě,“ dodává.

Opavskému muzeu se podařilo během pěti let zrekonstruovat výstavní budovu s expozicí, která je jako první v Česku koncipována dynamicky, aby se mohly snadno měnit exponáty a expoziční celky.

„Máme památky, které připomínají dramatické osudy Slezska za druhé světové války,“ říká s tím, že jedním z jeho cílů je získat výstavní prostory pro další sbírky. „Rádi bychom vybudovali velký expoziční skleník,“ dodává.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic|foto: Národní muzeum Praha

Jak je na tom muzejnictví u nás? Co vše obnáší práce muzejníka? A jaké expozice plánuje Slezské muzeum v Opavě ukázat svým návštěvníkům? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.