Keltská hlava, Věstonická venuše a meteority? „Chceme ukázat i další exponáty,“ zve ředitel muzea v Opavě

Věstonická venuše
Věstonická venuše

Obdivujete výtvarné umění Keltů? A chcete si prohlédnout důkazy prvního kontaktu člověka s nebeskými tělesy? Tak zavítejte do Slezského zemského muzea v Opavě, kde v těchto dnech narazíte na tři muzejní skvosty – kamennou hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonickou venuši a na meteority z Opavy. „Zájem lidí je obrovský, během 14 dnů máme pět tisíc návštěvníků,“ pochvaluje si ředitel muzea Antonín Šimčík v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovu po lince z Ostravy.

Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic, která se našla v roce 1943, byla pravděpodobně poškozená a rozbitá na pět částí ve středověku, stále se ale jedná o muzejní unikát a doklad výtvarného umění Keltů. „Keltská hlava je úžasná realistickým provedením, dodnes odborníci nacházejí další kvality tohoto nálezu,“ vysvětluje.


Výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. Od července do září postupně navštíví Opavu, Prahu a Brno, tedy sídelní města tří nejstarších muzejních institucí, které postupně do roku 2018 oslaví svá významná jubilea. Jako první si 200 let právě letos připomíná nejstarší veřejné muzeum v Česku – Slezské zemské muzeum, které funguje od roku 1814.

V případě meteoritů z Opavy je důležitý především nálezový kontext. „Pád meteoritů byl zřejmě zpozorován lovci z období paleolitu, kteří si možná těmito tělesy obkládali ohniště nebo je využívali v paleolitických sídlištích,“ nastiňuje s tím, že jde o jeden z nejstarších doložených dokladů kontaktu člověka s nebeskými tělesy.

„Síla příběhu je citelná a nevíme o tom, že by něco podobného bylo nalezeno nejenom u nás, ale i ve světě,“ dodává.

Opavskému muzeu se podařilo během pěti let zrekonstruovat výstavní budovu s expozicí, která je jako první v Česku koncipována dynamicky, aby se mohly snadno měnit exponáty a expoziční celky.

„Máme památky, které připomínají dramatické osudy Slezska za druhé světové války,“ říká s tím, že jedním z jeho cílů je získat výstavní prostory pro další sbírky. „Rádi bychom vybudovali velký expoziční skleník,“ dodává.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic

Jak je na tom muzejnictví u nás? Co vše obnáší práce muzejníka? A jaké expozice plánuje Slezské muzeum v Opavě ukázat svým návštěvníkům? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.