Keltská hlava, Věstonická venuše a meteority? „Chceme ukázat i další exponáty,“ zve ředitel muzea v Opavě

19. červenec 2014

Obdivujete výtvarné umění Keltů? A chcete si prohlédnout důkazy prvního kontaktu člověka s nebeskými tělesy? Tak zavítejte do Slezského zemského muzea v Opavě, kde v těchto dnech narazíte na tři muzejní skvosty – kamennou hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonickou venuši a na meteority z Opavy. „Zájem lidí je obrovský, během 14 dnů máme pět tisíc návštěvníků,“ pochvaluje si ředitel muzea Antonín Šimčík v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovu po lince z Ostravy.

Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic, která se našla v roce 1943, byla pravděpodobně poškozená a rozbitá na pět částí ve středověku, stále se ale jedná o muzejní unikát a doklad výtvarného umění Keltů. „Keltská hlava je úžasná realistickým provedením, dodnes odborníci nacházejí další kvality tohoto nálezu,“ vysvětluje.


Výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. Od července do září postupně navštíví Opavu, Prahu a Brno, tedy sídelní města tří nejstarších muzejních institucí, které postupně do roku 2018 oslaví svá významná jubilea. Jako první si 200 let právě letos připomíná nejstarší veřejné muzeum v Česku – Slezské zemské muzeum, které funguje od roku 1814.

V případě meteoritů z Opavy je důležitý především nálezový kontext. „Pád meteoritů byl zřejmě zpozorován lovci z období paleolitu, kteří si možná těmito tělesy obkládali ohniště nebo je využívali v paleolitických sídlištích,“ nastiňuje s tím, že jde o jeden z nejstarších doložených dokladů kontaktu člověka s nebeskými tělesy.

„Síla příběhu je citelná a nevíme o tom, že by něco podobného bylo nalezeno nejenom u nás, ale i ve světě,“ dodává.

Opavskému muzeu se podařilo během pěti let zrekonstruovat výstavní budovu s expozicí, která je jako první v Česku koncipována dynamicky, aby se mohly snadno měnit exponáty a expoziční celky.

„Máme památky, které připomínají dramatické osudy Slezska za druhé světové války,“ říká s tím, že jedním z jeho cílů je získat výstavní prostory pro další sbírky. „Rádi bychom vybudovali velký expoziční skleník,“ dodává.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic

Jak je na tom muzejnictví u nás? Co vše obnáší práce muzejníka? A jaké expozice plánuje Slezské muzeum v Opavě ukázat svým návštěvníkům? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...