Když jde o vteřiny při pandemii. Nahlédněte, jak právě teď pracují hasiči, záchranáři a vojáci

Odběry na koronavirus zajišťují také dobrovolníci. Během služby se zdravotníci prakticky nezastaví

Každý den vyráží po celém Česku do terénu mnoho sanitek s odběrovými týmy. Zdravotníci tak získávají vzorky od potenciálně nakažených koronavirem v jejich domácím prostředí. Například přímo po Praze jezdí čtyři taková auta. Za službu dokážou navštívit desítky lidí. Zdravotníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, riziko nákazy je totiž veliké.

Zdravotnické operační středisko pražské záchranky. Právě odsud se jednotlivé odběrové týmy posílají k pacientům, u kterých předem hygienici odběr nařídili. Při odběrech spolupracují záchranáři s městskou policií, infekční klinikou nemocnice Na Bulovce a také se studenty.

Zdravotníci získávají vzorky od potenciálně nakažených koronavirem v jejich domácím prostředí

„Dobrý den. Udělám vám výtěr z nosu, jo? Takže až vám prosím řeknu, sundáte si tu šálu jenom pod nos, pusu si prosím necháte zakrytou…“ V tomto týmu vzorky odebírá Jakub Abrahám, student druhého ročníku oboru zdravotnický záchranář, který se přihlásil jako dobrovolník. „Teďka během studia, jelikož je všechno zavřené, tak bych neměl co dělat doma. Přišlo mi jako lepší varianta nějak svůj čas využít.“ Od sedmé hodiny ranní se v podstatě nezastaví.

Odběrové týmy pražské záchranky získávají vzorky na následné testování na onemocnění covid-19 i od 150 lidí denně. „Zakloňte mi hlavu. Bude to rychlý nepříjemný. Vydržte, vydržte, vydržte. Hotovo, jo! Máte to za sebou!“

Jakub Abrahám takto zvládne odebrat za den vzorky od zhruba 30 lidí, po celou dobu na sobě má celou řadu ochranných pomůcek. „Normální pracovní oblečení záchranné služby a na tom mám protiinfekční oděv, dále roušku, masku plus brýle ještě pod tím. A rukavice přilepený k oděvu, plus na to se dávaj ještě jedny rukavice, které se mění hned.“

Pro bližší informace ohledně nového koronaviru a onemocnění covid-19, které způsobuje, můžete využít bezplatnou celostátní informační linku 1212. Ta slouží jako základní informační linka a rozcestník pro občany v souvislosti s koronavirem.

Jakub je jedním z těch, kteří se s koronavirem setkávají doslova v první linii. „Mám za to, že jsme se určitě setkali mnohokrát s nakaženým člověkem v těsné blízkosti. Určitě máte strach, protože přeci jenom máte rodinu. Jdete po ulici a teď si říkáte, co když někoho nakazím tím, že si odkašlu? I když do roušky nebo respirátoru. Je to zvláštní pocit. A samozřejmě se člověk bojí i o svoje zdraví, ale s tím do toho jde, do tohohle rizika.“

Zdravotníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, riziko nákazy je totiž veliké

Nabíjí nás vlna solidarity

Jsme zpět na pražském zdravotnickém operačním středisku. Současné pandemii koronaviru se museli přizpůsobit také operátoři na tísňové lince 155.

A změny se týkají i všech záchranářů a lékařů, popisuje Jana Poštová ze Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy: „V tuto chvíli již považujeme každého člověka za potenciálně nakaženého. Proto naše výjezdové posádky na každý výjezd posíláme v takových ochranných pomůckách, které je plně a dostatečně chrání před nákazou.“

Současné pandemii koronaviru se museli přizpůsobit i operátoři na tísňové lince 155

Práce na záchrance je teď pro každého vyčerpávající víc než kdy jindy. Na únavu pak pomáhá jednoduchá věc – reakce od lidí.

„Jsou to jistě velmi náročné dny pro každého jednotlivce na záchranné službě a je opravdu neskutečné vidět, jak se ta záchranná služba semkla. Každý jeden pracuje na 200 procent. A vlna solidarity, která navíc přichází od veřejnosti, je opravdu nabíjející. Jsou to neskutečně pozitivní dávky energie, které v těchto dnech záchranáři, operátoři, řidiči i lékaři moc potřebují.“

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.