Když jde o vteřiny 4. série
Krev na palubě vrtulníku. Jak vypadá práce královéhradeckých záchranářů?
Při boji o lidský život hraje čas zásadní roli. Moc dobře si to uvědomují ve Zdravotnické záchranné službě Královéhradeckého kraje. Lékaři a záchranáři se tam neustále snaží pomoc pacientům zdokonalovat a zrychlovat. Už několik let mají systém first responderů z řad široké veřejnosti. Zachraňovat životy tak pomáhají i proškolení laici. Na hradecké záchrance ale také jako vůbec první u nás vozí krev na palubě vrtulníku, která je připravená k okamžitému podání přímo v terénu.
Je devět hodin ráno a posádka letecké záchranné služby, stejně jako každý den, míří v sanitce na transfuzní oddělení královéhradecké fakultní nemocnice. Po pár administrativních krocích, kdy musí například vyplnit čas letů z minulého dne, záchranáři přebírají nové zásoby krve a odevzdávají ty nevyužité. Nemocnice je může následně ještě použít.
Na vše dohlíží vedoucí lékař Letecké záchranné služby Hradec Králové Anatolij Truhlář: „Na palubě máme vždycky jednu transfuzní jednotku plazmy a jedny červené krvinky. Během aplikace pacientovi musíme oba produkty ohřát na tělesnou teplotu, což se děje vlastně průtokovým ohřívačem ve vrtulníku. Je to z toho důvodu, abychom pacienty nepodchlazovali.“
S novými zásobami krve jede posádka jen pár set metrů areálem nemocnice na základnu letecké záchranky. Krev dávají na palubu vrtulníku, uložená je ve speciálním boxu.
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje vozí krev ve vrtulníku jako jediná v Česku zhruba rok a půl, za tu dobu takto pomohla víc než 50 lidem. Od letošního ledna navíc rozšířila dostupnost transfuzi i pro pacienty na území Hradce Králové, kde vrtulník nezasahuje. U nejtěžších úrazů ve městě krev doveze posádka sanitky.
„Je specifický v tom, že udržuje teplotu a nevyžaduje žádnou energii. Původně byl vyvinutý pro americkou armádu. Vnitřek boxu se namrazí na určenou teplotu čtyři stupně Celsia a potom ji dokáže zachovat až po několik dnů,“ popisuje Anatolij Truhlář.
Čtěte také
Do šesti minut na místě
Žlutý vrtulník EC 135 s označením Kryštof 6 vybavený pro leteckou záchranku míří ze základny v Hradci Králové do vzduchu v průměru víc než jedenkrát denně. Tak jako teď, kdy se startuje motor. Za šest minut už posádka přistává u staršího muže se srdeční zástavou a pomáhá se záchranou jeho života.
Krev tedy v tomto případě záchranáři nepotřebují. Podávají ji totiž jen u těch nejzávažnějších úrazů, jak vysvětluje lékař Anatolij Truhlář. „Četnost podání u nás je přibližně jednou za deset dní. Rozhodně se nedá říct, že podáváme krev každému. Třeba včera jsme byli u pacienta, který byl zaklíněný po nehodě se zlomeninou stehenní kosti, vyprošťovaný relativně dlouhou dobu. Tam jsme krev nedávali, protože nesplňoval indikace.“
Pacienti, kteří krev dostanou, mají nejhorší úrazy. Jsou to lidé, kteří ztratí už před příjezdem do nemocnice třeba dva litry krve.
Anatolij Truhlář
Britský systém v českých podmínkách
Doktor Anatolij Truhlář je zároveň předsedou České resuscitační rady. S myšlenkou vozit krev na palubě vrtulníku se inspiroval na stáži v Londýně. Následně ale musel celý systém přizpůsobit českým podmínkám.
„Už se ukázalo, že dovážíme pacienty do nemocnice v lepším stavu především z hlediska jejich krevního srážení. Asi největším překvapením pro nás je, že když začneme s podáváním transfuzí o půl hodiny dřív, než bylo doposud zvykem až v nemocnici, ve finále pacienti vyžadují daleko méně transfuzí po předání.“
Na projektu lékaři před zavedením pracovali dva roky a kromě hradecké záchranky a transfuzního oddělení se na něm podílí i oddělení urgentní medicíny hradecké fakultní nemocnice. Právě sem totiž pacienty s nejtěžšími úrazy vrtulník přiváží.
„Z hlediska současného vědeckého poznání by měl pacient dostávat krev nebo transfuzní přípravky co nejdříve od poranění. U závažných stavů, kterých je dejme tomu pět až sedm procent, jde opravdu už o minuty a je potřeba pacientovi co nejdříve zastavit krvácení a co nejdříve mu krev, samozřejmě v tomhle případě cizí, vrátit,“ popisuje lékař Jaromír Kočí.
Doktoři se snaží systém neustále zdokonalovat. V budoucnu by tak mohla být na palubě vrtulníku dokonce plnohodnotná krev.
Související
-
Když jde o vteřiny 2. série
Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.
-
Když jde o vteřiny
Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.
-
Když jde o vteřiny 3. série: Reportáže přímo z místa zásahu
Už potřetí odhalují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka