Kdysi byl symbolem války, dnes se z mostarského mostu znovu závodí ve skocích do vody

Z vrcholku mostu do řeky Neretvy je to 21 metrů a skok trvá asi 3 sekundy. Diváci ale s jásáním vždycky čekají až na chvíli, kdy soutěžící vykoukne zpod hladiny.

Tradice je stará skoro půl tisíciletí. V Bosně a Hercegovině se traduje, že letošní ročník je čtyřstý padesátý první. Soutěž vychází z mladických skoků dospělosti, je stará skoro jako most sám.

Chorvatské tanky tuto známou architektonickou památku zničily během občanské války v roce 1993. Rekonstrukce mostu stála 15 milionů eur a podílelo se na ní i UNESCO, které jej vede na seznamu památek světového dědictví. Opravy trvaly sedm let a vedli je především turečtí odborníci, kteří použili původní materiál.

Jak vysvětluje jeden z místních, nejde jen o skok samotný. „Hloubka Neretvy je v tomto místě v létě asi pět metrů. Dno je písčité a při skoku se ho dotkneme rukou. Z hrany mostu je to na hladinu 21 metrů. Nejobtížnější moment celého skoku nastává právě při dopadu do vody. Nejde jen o výšku, ze které se skáče, ale také o rychlost proudu, který tady dosahuje tří metrů za vteřinu.“

Důležitá je také technika. „Skokan by měl roztáhnout ruce, aby mohl za letu, který trvá tři vteřiny, balancovat a aby dopadl do vody správně – s co nejmenším odporem těla. Nezkušený skokan by se mohl převrátit a dopadnout třeba na záda. První skok se proto neskáče po hlavě, ale po nohách,“ dodává Adil.

A co se může stát, když skáče amatér? „Měli jsme případy zlomených nohou, natržených svalů, vykloubení ruky, popraskaných žilek a různých pohmožděnin, vyraženého dechu nebo i překousnutého jazyka,“ vypočítává. Známé jsou ale i horší případy. Skok z mostu stál před dvěma lety život brněnského mladíka.

Most v Mostaru se pravidelně stává dějištěm soutěže Red Bull Cliff Diving. Pro skoky do vody se ale uprostřed mostu ještě buduje speciální věž.