Kauza Vrbětice? Podstata se nezměnila. Stále platí, že za výbuchem stála ruská tajná služba, říká novinář Respektu

O Vrběticích jste napsal knihu. Co se od jejího vydání v kauze změnilo? O kolik více toho víme?

V knize Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici je o Vrběticích jedna část. Další kapitoly se věnují jiným násilným operacím ruských tajných služeb, z nichž některé s Vrběticemi ale souvisejí, protože se v příbězích opakují stejní aktéři, příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Za nimi jdou Vrbětice a jsou to ti samí lidé, kteří se o něco později snažili zavraždit v britském Salisbury bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru a kteří se objevují v celé řadě dalších akcích.

Čtěte také

Šídlo: Hromadný odjezd ruských diplomatů z Prahy byl jeden z nejdůležitějších momentů roku 2021

Podstata Vrbětic se ale ani pod dvou letech nezměnila. Policie, která případ stále prošetřuje a sbírá další důkazy, i tajná služba BIS dál pracují s jedinou verzí, že za Vrběticemi stála ruská vojenská rozvědka GRU.

Dnes známe některé konkrétní lidi. Nebyli to jenom zmínění agenti Čepiga s Miškinem, ale v té době v Evropě a v blízkosti Vrbětic operovala celá síť agentů včetně generála Averjanova, velitele specializované jednotky GRU, který moc nevyjížděl z Ruské federace. Vyjíždělo se jenom, když se dělo něco skutečně důležitého pro Rusy. A toto pořád platí i dnes.

Posunula se ale schopnost policie nasbírat další konkrétní důkazy, které by mohly celý kruh uzavřít tak, že by mohly být některé osoby obviněny a obžalovány a celý případ by se v následujících měsících mohl posunout před soud.

Samotný výbuch organizovali, jak už bylo řečeno, agenti GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Nepodařilo se ale prokázat, že by do objektu oni sami vstoupili.

Je možné, že něco nevíme, protože vyšetřování probíhá v utajeném režimu a jde o velmi citlivé informace.

Čtěte také

Ruské tajné služby a výbuch ve Vrběticích: Jak šokující zjištění BIS ovlivní česko-ruské vztahy?

Z toho, co vím, tito dva pánové mohli být do areálu provezeni nebo se tam dostali jednou z mnoha děr v plotu, protože muniční areál, ať se to může zdát neuvěřitelné, byl děravý jako řešeto a běžně do něj vstupovali třeba houbaři. Takto se bohužel Česko staralo o bezpečnost citlivého zařízení. Přímá fotka nebo jasný důkaz, jak se do areálu dostali, ale v tuto chvíli k dispozici není.

Na druhé straně, když známe jejich jména, dokonce tváře, znamená to, že agenti GRU selhali, že zpackali operaci?

Já si to úplně nemyslím. O celé řadě podobných násilných operací ruských tajných služeb, ať už na území Ruské federace nebo na území Severoatlantické aliance, respektive Evropské unie, nevíme. Kdybychom věděli o všech, kde se to nějakým způsobem neprovalilo, možná bychom byli překvapeni z toho množství a pak by se hodnocení, že se něco nepodařilo, zdálo úplně malinkaté.

Čtěte také

Velká Británie za Českem stojí. Kauza Vrbětice ukázala, s kým je třeba držet, říká britský velvyslanec

I na Vrbětice se ostatně dlouhou dobu nepřišlo. Přišlo se na to až díky zpětnému prověřování. K policii nastoupil nový vyšetřovatel, který se na celou kauzu znovu po letech zevrubně podíval. V té době už se odehrál pokus o vraždu Sergeje Skripala novičokem v britském Salisbury a tváře Čepigy a Miškina byly veřejně známé. Tento vyšetřovatel, který spis procházel, narazil na jejich dvě fotografie. Oni totiž žádali svého času o vstup do Vrbětic, kde měli vést nějaké jednání, ke kterému museli poslat i fotografie, takže si jednoduše spojil, že jejich tváře vlastně už zná z televize.

Znovu na tom pak podrobně a pečlivě pracovala BIS, ale byla to do jisté míry vlastně shoda okolností, náhoda a řekněme nasazení některých jednotlivých konkrétních lidí. Kdyby se toto nestalo, tak si myslím, že se dneska o Vrběticích vůbec nebavíme...

Jak se posunulo vyšetřování manželů Šapošnikových podezřelých ze šionáže? Jakou roli v celé kauze zřejmě hráli? A do jaké míry se potvrdilo, že cílem útoku byl zbrojní materiál bulharského obchodníka se zbraněmi určený Ukrajině či Sýrii? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.