Kalousek: Skutečná konsolidace znamená systémové změny. Vzájemným torpédováním se odsoudíme k věčné stagnaci
Měli bychom znát návrh státního rozpočtu na příští rok dříve než koncem tohoto měsíce? A jaká míra transparentnosti projednávání návrhu prospívá? „Pochopitelně, že ministři jednali bilaterálně, ale akorát neveřejně. Jestliže něco probíhá neveřejně, tak je to snížení transparentnosti, ne její zvýšení,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek.
Začátkem července rozeslalo ministerstvo financí návrh rozpočtu s tím, že jeho podobu zatím zveřejňovat nechce. Co se vám na takovém postupu nelíbí, proč jste ho kritizoval?
Protože je to historicky poprvé. Zákonný termín je 30. června, tehdy musí ministr rozeslat kapitolám návrhy jejich rozpočtu. Pak probíhá interakce, správci kapitol to rozepisují. Jde o dvouměsíční fázi, na jejímž konci ministr financí předkládá kompletní návrh rozpočtu do vlády.
Čtěte také
Jak ho předloží do vlády, tak to budeme znát, takže tohle je pláč nad rozlitým mlékem. Nicméně ten původní návrh jsme 30. června vždy znali a pro mě jako ministra financí to bylo velmi důležité. Byla pro mě důležitá nejen zpětná vazba správce kapitoly jako kolegy ministra, ale i odborné veřejnosti, kterou rozpočet zajímá, ať už protože z něj čerpají, nebo protože ho platí.
Zpětná vazba a veřejná diskuze přispívá k transparentnosti a k tomu, aby vláda korigovala své priority – dva měsíce diskuze o prioritách, které ve společnosti vidíme každý různě, a o penězích, které patří veřejnosti.
Vláda bude o podobě rozpočtu rozhodovat společně, a ne při dvoustranných jednáních jednotlivých ministrů a šéfa rezortu financí. Není to projev transparentnosti, po které opozice tolik volá?
To není pravda. Pochopitelně, že ministři jednali bilaterálně, ale akorát neveřejně. Jestliže něco probíhá neveřejně, tak je to snížení transparentnosti, ne její zvýšení. Nejde o život a myslím, že se o tom bavíme déle, než si to zaslouží. Je to jen jiné, historicky poprvé. Změna metody, která se mi nelíbí, proto jsem ji kritizoval. Ale nemyslím si, že s tím stojí a padá kvalita rozpočtu. Koneckonců uvidíme, jak to dopadne.
Opozice je tu od toho, aby kritizovala, ale když si vzpomeneme na fiasko snahy prezidenta o společné jednání koalice a opozice o důchodové reformě… Není škoda, že parlamentní opozice není v těchto věcech konstruktivnější?
Samozřejmě, že to je škoda. Zaplať pánbůh za konsolidační balíček – není to žádný zázrak, vláda v podstatě vykompenzovala výdaje, které sama navýšila –, ale je to lepší než nic. Bez něj by to bylo mnohem horší.
Čtěte také
Jestli už dnes říká Andrej Babiš, že „jestli vyhrajeme volby, tak to všechno zrušíme”, tak to je cesta do pekla. Všechno pozitivní, co nastartovala Nečasova vláda, skutečně zrušili pánové Sobotka a Babiš s podporou komunistů a osm let neudělali nic. Kdyby to zrušili a nahradili, tak bych to bral, ale my se nepohneme k větší prosperitě bez zásadních systémových změn. Na tom se shodnou všichni ekonomové.
A jestli si zásadní systémové změny budeme navzájem torpédovat, že se žádná nestane, tak jsme odsouzeni k věčné stagnaci a věčnému zadlužování. To je velká škoda.
Podle vás není cílem za každou cenu vyrovnaný rozpočet, ale neměli bychom k tomu směřovat?
Pochopitelně. Diskuze, kterou se snažím kritikou veřejně vyvolávat, je motivována hlavně tím, že mám strach, že si na to zvykáme. Toto je po pěti letech první rozpočet, kde nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje. Vláda říká, jak jsme snižovali deficity – ale my jsme snižovali tím, že nám odpadaly mimořádné výdaje na covid, energie a podobně.
Kdyby byl teď ministr financí Miroslav Kalousek, tak by mu za této situace, 19. srpna, nezbylo nic jiného než se oběsit.
Miroslav Kalousek
Letos žádné mimořádné výdaje rozpočtovány nejsou, nemáme v podstatě žádnou nezaměstnanost, nějaký růst je, byť velmi malý. Dalo by se říct, že jsou normální ekonomické časy. Není normální, aby si vláda v normálních ekonomických časech musela půjčit 270 miliard.
Jaký velký schodek by byl podle vás v tuto chvíli obhajitelný?
Těšil jsem se – a to bych tleskal – na to, že vláda splní slova svého premiéra. Ten 30. března 2023 řekl na tiskové konferenci: Přijmeme taková opatření, abychom snižovali deficit tempem 1 % HDP ročně. Dokonce k tomu přidal správné číslo, tedy zhruba 70 miliard ročně.
Toto tempo by bylo impozantní, spoustu ekonomů to pochválilo, já jsem tomu strašně fandil. Vystoupila ministryně Schillerová, že procento je moc, že stačí půl procenta, což je jistě k diskuzi. Tempo konsolidace má svá pro i proti. Ale nakonec to nebylo ani půl procento a obávám se, že se problém příští rok zakonzervuje a strukturální deficit bude stejný jako letos.
Čtěte také
Jak by vypadal rozpočet, kdyby ministerstvo financí vedl Miroslav Kalousek?
Kdyby byl ministr financí Miroslav Kalousek, tak by mu za této situace, 19. srpna, nezbylo nic jiného než se oběsit. Konsolidovat tím tempem, ať už půl procenta, nebo procento ročně, vyžaduje změnu rozpočtové legislativy buď na výdajové, nebo příjmové straně. Teď už žádné zákony nezměníte.
Můžete jen šktnout tam, kde máte poměrně malý prostor, protože více než 80 % rozpočtu máte předurčeno, ať už zákonem, nebo pracovními smlouvami či čímkoli jiným. Šetřit můžete jen na velmi malém prostoru a ten vám nestačí. Skutečná konsolidace znamená systémové změny v povinných pojistných, ve struktuře státních zaměstnanců, státní správy, v dotační politice, kam se podíváte. Nejde jen o to, aby byl menší deficit.
Jsme na tom skoro nejhůř. Zadlužujeme se za to, že stagnujeme.
Miroslav Kalousek
Jedna věc je, jak velký je deficit, druhá je, jak prosperujeme, tedy jaký je růst. V Evropě máte státy, které se moc nezadlužují, ale mají svižný růst – takové vzory jako Dánsko a Holandsko. Pak máte státy, které se hodně rychle zadlužují, ale mají svižný růst, rostou jim reálné mzdy a dá se říct, že prosperují, ovšem platí za to rychlostí svého zadlužování. Typickým příkladem je Polsko. To není ideální, ale je to něco za něco. Zadlužujeme se a kupujeme si za to prosperitu.
Pak jsou státy, kde my jsme na tom skoro nejhůř, které stagnují, a přitom se zadlužují. Zadlužujeme se za to, že stagnujeme. Kdybychom si za to zadlužování byli aspoň schopni koupit prosperitu, tak to je mnohem snesitelnější, ale vyžaduje to systémové změny a to se nestane.
Za co by v rozpočtové politice pochválil Miroslav Kalousek současnou vládu? V jaké kondici je podle něj TOP 09, kterou spoluzakládal? A plánuje založit novou politickou stranu? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
Související
-
Vláda nemá v otázce platů státních zaměstnanců kam ustoupit. Peníze v rozpočtu nemá, míní komentátor
„Hlavní priorita vlády je dostat rozpočet aspoň pod Maastrichtská kritéria. V tuto chvíli určitě tam peníze nejsou bez toho, že by se nedodržely rozpočtové sliby,“ míní Holub.
-
Reálné mzdy vzrostou. Začátkem roku se dostaneme na předcovidovou úroveň, věří ekonomka Horská
Podle zástupců byznysu chybuje Česká národní banka, když zpomaluje uvolňování základních úrokových sazeb. Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale rychlejší snížení vedlo ke slabší koruně.
-
Nezaměstnaných v Česku během července přibylo. Uchazečů je stále více než volných míst
Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo v polovině letních prázdnin 283 011.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.