Jsou některé tituly udělené Slezskou univerzitou neplatné?

Osm let se na Slezské univerzitě udělovaly doktorské tituly v rozporu se zákonem. S tímto odvážným tvrzením přišel jeden z bývalých pedagogů této vysoké školy. Jde na první pohled o nenápadný detail - nedodržení jednoho z paragrafů vysokoškolského zákona. Je to pouhá formalita nebo naopak velký problém? Chtěl si někdo udělování doktorátů přizpůsobit obrazu svému?

Docent Lubomír Klapka věnoval Slezské univerzitě v Opavě velkou část svého matematického života. Teď však zjistil nesrovnalosti v udělování významných doktorských titulů Ph.D. Konkrétně v tom, jak fungovala řídící oborová rada. Právě ta je alfou a omegou řízení studia a závěrečných zkoušek.

"Univerzita si myslí, že to žádný problém není. Já v tom zase vidím značný problém," uvedl docent. Jde o roky 1999 až 2007. V tomto období je důležitý následující paragraf vysokoškolského zákona: "Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle vnitřního předpisu vysoké školy."

Jenže podle Lubomíra Klapky a ostatně i podle vedení univerzity žádný takový předpis nebyl využit. "Je otázka, do jaké míry nedodržování zákona, akreditačních standardů a přítomnost oborově nepříslušných osob ovlivňuje kvalitu vzdělání," vysvětlil Lubomír Klapka.

A teď příklad k porovnání. Není to tak dávno, co médií prolétl malý skandál na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeden ze členů zkušební komise neměl platný jmenovací dekret. Byla to jen formalita. A výsledek? Všichni studenti museli ke státní zkoušce znova.

Situace v Opavě jde ovšem mnohem dál. "Tam neměli platný jmenovací dekret úplně všichni členové všech komisí po dobu delší než osm let," přiblížil docent Klapka.

Další důsledek podivné existence oborové rady v Matematickém ústavu Slezské univerzity, jak na něj upozorňuje docent Klapka: zvláštním způsobem fungující rada měla i zvláštní členy. Jde totiž o jejich schopnost rozeznat, co vlastně student na zkoušce odevzdal. "Slezská univerzita písemně přiznává, že ona s takovýmto složením rady považuje za nemožné v řadě případů i jen určit, zda předložená práce spadá, nebo nespadá do akreditovaného studijního oboru," vysvětlil Lubomír Klapka.

Zní to až neuvěřitelně, protože neodbornost členů rady v konkrétní oblasti matematiky těžko zaručí třeba to, že práce předložená studentem není plagiátem. "Několik let nehodlali přiznat, že to je v nepořádku. Pak, když udělili spousty titulů Ph.D., je nepříjemné s tím něco dělat," doplnil docent.

Pokusme se shrnout to, co napadá dlouholetý pedagog Slezské univerzity v Opavě. Podle něj tady došlo k tomu, že během osmi let fungovala zásadní oborová rada v rozporu s platným paragrafem vysokoškolského zákona. Otázkou je, proč to nikomu tak dlouho nevadilo a proč tuto chybu i přes opakovaná upozornění nikdo neodstranil. Byla v tom skrývaná nekompetentnost, protože takto bez kontroly se vlastně na nic nemohlo přijít? Jak to tedy je s tituly Ph.D. udělenými na Slezské univerzitě.

Rektor: Je to bagatelní chyba

Získat akademický titul Ph.D. přitom není vůbec jednoduché. Kromě toho, že musíte ve vědeckém světě něco dokázat, existují přísné a jasné předpisy, které doktorské studium řídí. Věnuje se tomu i vysokoškolský zákon. Co na obvinění říká univerzita? Připouští, že by byly tyto tituly neplatné?

Získat vyjádření Slezské univerzity teď v letních měsících se ukázalo během celého minulého týdne jako velmi těžký úkol. Mluvčí školy Ivan Augustin nejprve řekl zcela jasnou větu: "Na to vám rozhodně vůbec neodpovím vůbec nic." Vzápětí ovšem svolil k zaslání otázek, že se s nimi vypořádá. "Musím zjistit, kdo zastupuje rektora, a musím to s ním konzultovat," vysvětlil.

Nakonec však přišel e-mail s tím, že vůbec nikdo teď není zmocněn k odpovědím. Hledal jsem tedy jinou cestu. Využijeme písemné odpovědi rektora Rudolfa Žáčka. Je sice staršího data - z loňského roku - ale týká se právě tohoto problému.

Už z první věty vyplývá, že se stala chyba. "Žádný vnitřní předpis nebyl při ustanovování oborové rady studijního programu Matematika 13. listopadu roku 2000 použit opomenutím tehdejšího vedení Slezské univerzity," stojí v dopise.

Slezská univerzita tedy přiznává, že nepoužila zákonem stanovený vnitřní předpis k tomu, aby jasně vymezila oborovou radu, a tím pádem kontrolu a chod doktorského studia. Porušení zákona ale rektor odmítl s poněkud mlhavým odkazem na kompetence jiných orgánů školy. Vše je podle rektora pochybením "bagatelním".

"Situace byla uvedena do souladu se změnou v legislativě směrnicí rektora ze dne 20. prosince 2004," uvádí se ve vyjádření rektora.

Máme však také písemné stanovisko bývalého rektora - Demetera Krupky. Právě v jeho funkčním období mělo k pochybení dojít. Bývalý rektor to na rozdíl od toho současného za bagatelní vůbec nepovažuje. Popsal složitou atmosféru mezilidských vztahů, neochotu odpovědných lidí dávat věci do pořádku. Spor o legálnost udělovaných titulů pak byl jedním z důvodů, proč ze slezské univerzity odešel.

Ale zpátky k titulům Ph.D. V každém případě se Slezská univerzita neměla dlouhé roky k tomu, aby uvedla vše do souladu se zákonem. Otázkou je proč, pokud je to věc tak bagatelní.

Škola je bez viny, tvrdí ministerstvo

Udělovala tedy Slezská univerzita osm let nezákonně doktorské tituly? Docent Lubomír Klapka dokazuje, že škola obešla některá nařízení vysokoškolského zákona, což podle něj doktoráty automaticky zpochybňuje. Pátrali jsme po dalších informacích.

Shrňme si, co víme. Bývalý pedagog Slezské univerzity Lubomír Klapka říká, že škola nesplnila jednu z podmínek vysokoškolského zákona, která upravuje a řídí doktorské studium. To je onen mnohokrát zmiňovaný chybějící vnitřní předpis pro oborovou radu. Sama univerzita, která se k nápravě neměla dlouhé roky, to potvrzuje.

Proto se nabízí otázka, zda podobně netradičně nevznikaly i zkušební komise. Volba předsedy této rady má přímý dopad na osudy studentů a jejich doktorátů. Stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je překvapující: "Nelze tento postup zpochybnit. Univerzita, zdá se, postupovala správně."

Takže univerzita, která říká, že chybu udělala, ji neudělala, tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Bouška. "Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí na Slezské univerzitě oborová rada. Postavení a činnost této oborové rady bylo upraveno v článku 7 studijního zkušebního řádu této univerzity a je potom upraveno ještě dále ve studijním a zkušebním řádu v úpravě z 8. srpna 2007," doplnil mluvčí.

Pro úřad tedy problém neexistuje. Jenže stále odkazuje na dokumenty, které byly postupně upravovány a doplňovány. Ano, teď je na Slezské univerzitě všechno v pořádku. Ale nám jde o roky 1999 až 2007. Mluvčí ministerstva však považuje za směrodatné dokumenty jako celek. "K žádnému pochybení ze strany Slezské univerzity v Opavě ani ze strany MŠMT vnitřnímu předpisu univerzity nedošlo," tvrdí mluvčí.

Je pravda, že ministerstvo školství má ze zákona vnitřní předpisy vysokých škol kontrolovat. Tak jako se ptáme, proč Slezská univerzita otálela tolik let s nápravou, ptáme se i ministerstva. Jenže, jak to vypadá, minulost už je zapomenuta.

Nějaké chyby v řízení a chodu doktorského studia se na opavské univerzitě nepochybně staly. Míří ovšem tak jako tak do propadliště dějin. Pokud se ovšem někdy někdo neodhodlá předložit tuto ošemetnou kauzu soudu.

Jak jste slyšeli, odpovědí na všechny otázky jsme se rozhodně nedočkali. A pochybnosti nikdo jasně nevyvrátil. V každém případě je to ale konkrétním příkladem napětí v zákulisí akademického světa. Těžko odhadnout, kolik takových sporů zmítá našimi vysokými školami.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.