Jiří Svoboda

Hostem Dopoledního Radiožurnálu byl filmový režisér Jiří Svoboda. Jak hodnotil letošní udílení filmových cen - Českého lva? Svazují režisérovi ruce předchozí filmové úspěchy? A jak vzpomíná na své účinkování v politice? I na to se svého hosta ptala Lucie Výborná.Ve středu 5. března bude hostem Dopoledního Radiožurnálu Luděk Niedermayer, odcházející viceguvernér ČNB.

Za režisérem Jiřím Svobodou stojí řada významných projektů. Natočil 13 celovečerních hraných filmů a více než 25 televizních filmů a inscenací. Mezi vrcholy jeho tvorby patří filmy jako Zánik samoty Berhof, Papilio, Skalpel, prosím! nebo Sametoví vrazi. V poslední době je znám hlavně svojí novinkou Vlna. Ta je natočena na pozadí skutečné události, přírodní katastrofy na březích Indického oceánu koncem roku 2004.

Část filmu se točila i v Thajsku. Pro mnohé by to mohlo znít téměř pohádkově. "Moc jsem si to ale neužil," tvrdil Jiří Svoboda. "Jednak je to skoro devatenáct hodin cesty, a pak, já jsem po zdravotních komplikacích kolegyně zůstal na natáčení v Thajsku sám jen s asistentem," vyjmenovával nepříjemnosti natáčení v zahraničí Svoboda.

Jak viděl Jiří Svoboda letošní předávání Českých lvů? "Vím o lvech jen z doslechu, protože na tyto akce nechodím. V mém věku už mě to nebaví," odpověděl se smíchem Jiří Svoboda. Je to prý totiž spíše zábavně pojaté a koncipované pro mladší lidi.

Jako člen Evropské filmové akademie (EFA) však přeci jen dění na české filmové scéně sleduje. "Neviděl jsem všechny nominované filmy, ale na mnohém bych se s členy filmové akademie shodl. Například na Alici Nellis," uvedl Jiří Svoboda.

Jiří Svoboda pochází z Kladna. Co se mu vybaví při vzpomínce na dětství? "Měl jsem moc rád kladenský fotbal i hokej. Tatínek byl totiž fotbalovým funkcionářem a ohromným fandou," zavzpomínal režisér ve vysílání Radiožurnálu. "Když jsem byl už větší, tak pamatuji ten bezpočet kladenských hospůdek, které se táhly kolem hlavní třídy," dodal s úsměvem Svoboda.

Známý byl už jeho dědeček Leopold Procházka. Ten byl nejen uznávaným autorem knih o buddhismu, ale byl i prezidentem Evropského buddhistického kongresu. Co si myslí o buddhismu a o aktivitách svého dědečka Jiří Svoboda? "Já jsem samozřejmě četl dědečkovi knížky a čtu i články o něm. Myslím si ale, že k tomu, aby člověk našel nějaký hlubší kontakt s buddhismem, tak musí v tom teritoriu žít," myslí si Svoboda. Některé návyky jsou totiž prý od víry neodlučitelné. "Ať už jde o návyky stravovací, pohybové nebo vliv výchovy," vyjmenovával Svoboda. "Myslím si, že tahat buddhismus do racionální a konzumní evropské společnosti byla jen kulturní móda," uzavřel téma režisér Svoboda.

Jiří Svoboda se kromě filmování angažoval také v politice. V červnu 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR, vykonával funkci člena předsednictva FS až do zániku ČSFR. V prosinci 1992 byl zřejmě v souvislosti s politickými aktivitami přepaden a pobodán. Pachatel se ho pokusil zavraždit. V červnu následujícího roku rezignoval na všechny politické funkce i členství ve straně. Co by se muselo stát, aby se do politiky vrátil? "Musel bych se zbláznit," odpověděl se smíchem Lucii Výborné režisér Jiří Svoboda.

Záznam celého rozhovoru s Jiřím Svobodou si můžete poslechnout v Rádiu na přání.