Jiří Strach

Jiří Strach

Ve středu byl hostem Dopoledního Radiožurnálu televizní a filmový režisér Jiří Strach, autor úspěšné pohádky Anděl páně nebo dramatu z období protektorátu Operace Silver A. V rozhovoru mluvil nejen o natáčení svého nejnovějšího filmu Ďáblova lest, ale i o tom, jaký je typ režiséra: "Nejsem cholerický, snažím se být velmi klidný. Na place jsem křičel snad jen dvakrát v životě." Ve čtvrtek 15. ledna bude hostem katolický kněz Tomáš Halík.

"Také se snažím být při natáčení důsledný, protože důslednost k práci režiséra patří. Točit nedůsledně umí každý. Ale natočit záběr přesně tak, jak si to člověk dlouho v noci před natáčením představoval, vyžaduje určitou preciznost a důslednost."

Televizní film Ďáblova lest má skvostné herecké obsazení, které zahrnuje pět generací herců. Jak Jiří Strach vzpomíná na natáčení s tak pestrým spektrem představitelů? "V herectví napříč generacemi nejsou rozdíly. Je buď vynikající, průměrné, anebo se na něj nedá koukat. Já se vždycky snažím obsazovat první ligu a herci z Ďáblovy lsti do ligy mistrů bezpochyby patří. Samozřejmě jinak člověk režíruje generaci herců, kteří hráli v době, kdy já jsem ještě nebyl na světě, a jinak své vrstevníky.

Nestává se Jiřímu Strachovi, že by ho jako mladého režiséra starší herci nerespektovali? "Nestává. Velikost herců starší generace spočívá právě v tom, že díky své letité zkušenosti pochopí, že já jako režisér neblábolím úplné nesmysly a herecky dokonale splní mou představu."

Po filmech Operace Silver A a Ďáblova lest je zřejmá režisérova záliba v historických tématech. "Proč nenatočíte nějaký žhavý trhák ze současnosti?" ptala se svého hosta moderátorka Lucie Výborná. "Domnívám se, že naše současnost je zoufale nudná a neinspirativní. To nejhorší, co nás může potkat, nepočítáme-li běžné věcí jako nemoc a smrt, které potkávají lidstvo od počátku, je asi kontrola z berňáku. Jinak žijeme ve velmi poklidném světě, všechno máme a nic nám nechybí. Naše doba je nedramatická a nenabízí zajímavé historky, které by se měly točit."

A co Jiřího Stracha přitahuje na historii? "Když dnešní člověk dokáže porozumět historickému příběhu, dokáže se identifikovat s hrdiny, kteří své drama té konkrétní doby prožívají, tak pro mě má ten příběh jistou všeplatnost. Věřím, že když takový film natočím v roce 2009, tak mu bude rozumět i generace, která přijde po mně. Není to jen taková módní vlnka, která se teď natočí, dva roky možná bude úspěšná a pak skončí v archivech, kde po ní nikdo ani nevzdechne."

Záznam rozhovoru s Jiřím Strachem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.