Jiří Kunát

Počasí Velké pardubické, byť to tak po dlouhou dobu nevypadalo, nakonec přeje. Po několika propršených dnech opět vysvitlo slunce. „Připravovali jsme se na všechny možné varianty, a to až tak, že jsme dokonce uvažovali o změně kurzu, abychom vynechali místa, která se nedají vysušit,“ popisuje své předdostihové obavy Jiří Kunát. Deště však nakonec ustaly a letošní Velká pardubická se tak nezařadí na seznam těch ročníků, kdy musel být nejslavnější dostihový závod v Česku kvůli počasí nakonec zrušen.

I bez toho, že by závodníkům způsobovalo potíže nevlídné počasí, nepatří Velká pardubická k nejjednodušším závodům. Právě naopak. Často bývá bez nadsázky označovaná za nejtěžší dostihový závod v Evropě. Nakolik je tento přívlastek namístě? „Platí to zcela určitě,“ potvrzuje Jiří Kunát a vysvětluje: „Jezdci a koně překonávají přírodní překážky, které jim stojí v kurzu – kamennou zeď, vodní příkopy, živé plochy, ale i překážky, kde se mění odskoková nebo doskoková hrana, což je samozřejmě pro koně velice náročné.“

Velká pardubická svým závodníkům nabízí i unikum, s jakým se žokejové a jejich koně na jiných dostihových závodech v Evropě nesetkají – a to oranici. „Její hloubku a náročnost ovlivňuje i počasí,“ upozorňuje host Václava Žmolíka.

Proč vlastně byla Velká pardubická vymyšlena jako tak obtížný závod a jaké myšlenky stály u jejího zrodu? Kdy se na pardubické objevila první žena-žokejka? A domnívá se Jiří Kunát, že Josef Váňa letos posedmé v nejtěžším dostihovém závodě Evropy zvítězí? I to se od ředitele Dostihového spolku Pardubice dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Jiřím Kunátem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.