Jindřich Böhm

Tma, zima, velká hloubka a silné proudy - s tím vším se musí poprat při potápění k vrakům lodí Jindřich Böhm. Co ho na tom baví? "Příběhy, které leží na dně mnoho let. Příběhy lodí, příběhy lidí - často přikryté časem, porostem mušlí i nánosem bláta. V mořích je spousta lodí, které čekají na své objevení. Je to vždycky takový velmi krásný a velmi zvláštní pocit, když se člověk poprvé dotkne toho vraku, když se začnou vynořovat obrysy a ve světle našich baterek se začne promítat ten příběh," odpověděl potápěč.

Jindřich Böhm byl v mezinárodní expedicí, která zkoumala vrak Estonia. Trajket se potopil v roce 1994 na severu Baltického moře. Oficiálně byl příčinou špatný technický stav - došlo k pronikání vody do nákladového prostoru. "Různí experti z celého světa ale s oficiální zprávou nesouhlasili. Byla tedy zorganizována mezinárodní potápěčská expedice. Objevili jsme jiné věci, než tvrdila komise. Díry nebyly způsobeny mechanicky, ale korespondovaly s explozí. Vzorky jsme dali prozkoumat laboratořím, které výbuch potvrdily," řekl Böhm. "Švédsko vyšetřování zablokovalo, Finsko se k tomu staví opatrně. Estonská strana opět sestavila komisi, která má potopení trajektu znovu vyšetřit. Komise nedávno zveřejnila, že trajekt tajně převážel vojenský materiál z Estonska do Švédska," dodal.

"Balt je z mého pohledu úžasné moře - jeden den se tváří jako rybník, hladina je hladká a rovná, aby se vzápětí změnil v rozbouřené moře s ocelovou barvou s vlnami a silnými proudy. Balt je moře, jak říkají místní námořníci, které naučí pokoře. Balt je chudý na kyslík, tak tam není moc života a i těch pár ryb se drží kolem vraků," přiblížil své zkušenosti potápěč. "Místo, kde leží Estonia, je nejsmutnější místo na světě - není tam vůbec nic, jen bláto," dodal.