Jde o maximum možného v rámci snahy o šetření a škrtání. To je ale efektivní jen u nepotřebných věcí, upozorňuje ekonom ke konsolidačnímu balíčku

Jako náměstek ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09) jste se veřejně moc nevyjadřoval k návrhu úsporného balíčku. Ten v květnu představila vláda a tento týden jej ve druhém čtení projednává Sněmovna. Nyní už s vládou spojený nejste. Je z vašeho pohledu balíček nastavený dobře?

Myslím, že jde o kompromis možného. Záleží na tom, jestli do onoho možného započtete možnosti naší státní správy a schopnost připravovat podklady tak rychle, aby věci bylo možné realizovat, anebo jestli ono možné berete i včetně politických dopadů. Chápu, jak balíček vznikl, za mě je problém jednoduše v tom, že se můžeme prošetřit do pasti střední úrovně ekonomického rozvoje.

Čtěte také

Konsolidační balíček je kompromis. Snížená sazba na vybrané potraviny chrání rozpočet i zranitelné občany, říká šéfka TOP09

Celkovou výši úspor vláda podle toho, co do Parlamentu předložila, v příštím roce odhaduje na 98 miliard korun, společně za příští a přespříští rok pak na 150 miliard korun. Je to dostatečná výše?

Myslím, že jde o maximum možného v rámci snahy jen šetřit a škrtat. Opět k tomu ale připomenu, že škrtání je efektivní tehdy, škrtáte-li nepotřebné věci, ale ne v případě, kdy jde o investice do budoucího růstu a prosperity.

To je například i otázka sektoru výzkumu a vývoje, kde je podle mého názoru role ministryně Langšádlové jakožto předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace velmi důležitá, neboť v každém sektoru potřebujete mít určitý centrální zastřešující orgán, který zvyšuje efektivitu použití prostředků. Vždy to totiž není jen o celkové sumě, ale o tom, zdali se dané prostředky využívají efektivně.

Rezervovanost prezidenta chápu v tom, že se valorizace nedaří upravit tak, aby byly do budoucna pro udržitelnost systému levnější.

Dlouhodobě se věnujete nastavení důchodového systému, od loňského dubna jste členem poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro důchodovou reformu. Minulý pátek měla vstoupit v účinnost novela zákona o důchodovém pojištění, která mění výpočet valorizací penzí a rovněž zpřísňuje pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Prezident Petr Pavel danou novelu nicméně nepodepsal do konce srpna, ale až prvního září, což znamená, že se účinnost o měsíc posouvá. Rozumíte tomu, proč se prezident takto rozhodl?

U politických jednání jsem nebyl. Když jsem si přečetl zdůvodnění, téměř jsem čekal, že to vetoval, ale samozřejmě jednal s premiérem. Je pro mě velmi těžké odhadovat, jak bylo finálního rozhodnutí dosaženo.

Nicméně daná určitá rozpačitost ze situace je pro mě vyústěním rozpačitosti, kterou cítím vůči celému procesu přípravy a úprav. Zde je vážně velmi důležité připomenout, že současná expertní komise na ministerstvu práce a sociálních věcí je opravdu jiného charakteru, než byly penzijní komise dříve.

Čtěte také

Důchodci dlouho trpěli neschopností předchozích vlád. Dnes už je na systémovou reformu pozdě, míní ekonomka Nerudová

Současná pracovní skupina nemá za úkol přinášet vlastní návrhy, nýbrž svými poznámkami a připomínkami reaguje na to, co jako návrhy přinese vláda. Nemůžeme přímo prosazovat agendu, která není na koaliční úrovni připravena. Rezervovanost pana prezidenta chápu v tom, že se valorizace v zásadě nedaří upravit tak, aby byly do budoucna pro dlouhodobou udržitelnost systému levnější.

Na druhou stranu rozumím tomu, že to podepsal, neboť úpravy vůči předčasným důchodům jsou důležité opět pro udržitelnost a systém. Vždy to vypadá, že jste moc přísní a někomu něco ubíráte, cílem ale je udržet schopnost vyplácet důstojné důchody do budoucna. Je to vždy jen o tom, zdali na tom budou budoucí důchodci nějakým způsobem slušně, nebo důchody klesnou pod úroveň, kterou považujeme za přijatelnou.

I jako pouhý profesor ekonomie se někdy drbu na hlavě, jestli jsem dobře pochopil počty lidí, kteří požádali o předčasný důchod.

Když dané dvě části rozdělíme a začneme pravidly pro odchod do předčasného důchodu, pan prezident v rozhovoru pro středeční Mf Dnes řekl, že návrh byl pastí na lidi, protože by neměli čas zareagovat na to, že vstoupí v platnost a de facto druhý den v účinnost. Kritizoval vládu, že spolu s návrhem nevedla srozumitelnou informační kampaň o tom, co novela přináší. Má pravdu?

Čtěte také

Premiér Fiala: Negativní odezvu na úsporný balíček jsem čekal. Případné chyby opravíme, tlaku se ale nepodvolíme

Do určité míry ano. Ministerstvo práce může samozřejmě říci, že ve veřejném prostoru někdy od jara, dubna, debatovalo, což je také pravda. Otázka je, kde vidíte úroveň informovanosti, která je dostatečná, a jak přesně to sdělujete…

A možné také srozumitelnost.

Ano, i srozumitelnost. Musím říci, že i jako pouhý profesor ekonomie se opravdu někdy drbu na hlavě, jestli jsem dobře pochopil například počty lidí, kteří požádali o předčasný důchod, někdo požádal o fixaci a objevuje se až v počtech za letošní rok.

Zde bych ale především na začátek rád zdůraznil, že jde o naprostou klasiku. V našem důchodovém systému je řada velkých nespravedlností o tom, že se někdo narodil o týden dříve či později nebo stihl o něco zažádat o týden dříve či později, které zůstávají do smrti a důchodci jsou jim vystaveni.

Trajektorie řádného věku odchodu do důchodu je pro mě jako Rubikon celého systému.

V důchodech, které pobírají, mají velké rozdíly, přestože řada z nich má v podstatě stejnou historii a délku odvodů na trhu práce a vyměřovací základ. Děje se to v různých letech. K faktu, že předčasný důchod, který jste dostal v roce 2022, je vyšší než u zcela identického člověka, který dostal řádný důchod o rok později, a že daný rozdíl je velký, zde docházelo už v roce 2019 nebo 2021.

Podíváme-li se na reakce, které vyvolávají dosavadní kroky v rámci reformy důchodů, dále na to, že se opozice chce obrátit na Ústavní soud či slyšíme výhrady pana prezidenta, dovedete si v souvislosti s tím představit, že se politická scéna může v dohledné době domluvit na zásadnějších změnách penzijního systému? Například na zvýšení hranice pro odchod do řádného důchodu?

Čtěte také

Daň na tichá vína i výnosy z hazardu. Vláda bude jednat o konsolidačním balíčku, opozice má výhrady a avizuje dlouhé jednání

Trajektorie řádného věku odchodu do důchodu je pro mě jako Rubikon celého systému. Důchodová reforma, která se neodehrála, dané možnosti jako více investovat, druhý pilíř a podobně, se už nestihne.

V podstatě se dnes bavíte o tom, do jaké míry přerozdělujete náklady na chybějící zdroje v důchodovém systému mezi generacemi a do jaké míry vysíláte signál finančním trhům, že české veřejné finance jsou dlouhodobě udržitelné.

Pokud vyslaný signál není věrohodný, zvednou vám úrokové sazby na to, co vás stojí udržování dluhu, který už máme. Reformy se tudíž zhroutí a prodraží ještě dříve, než začnou. Z příslušného pohledu je vazba na blížící se aktualizaci demografické prognózy zásadní a vidím to jako velkou výzvu pro vládu.

Ano, nebude to jednoduché, ale jde o společnou odpovědnost všech politických stran za to, zdali se dívají jen na příští nebo současné volební období a na svou současnou voličskou základnu, nebo do jaké míry mají odpovědnost za udržitelnost kvality života ve stáří a udržitelnost naší demokracie dlouhodobě.

Pokud totiž lidé přestanou mít důvěru v to, že jsou politici schopni dané problémy řešit, dopadne to s demokracií špatně.

Co vypovídá návrh rozpočtu o prioritách současné vlády? Jak bude příští rok vypadat rozpočet určený pro vědu a výzkum? A jak Štěpán Jurajda hodnotí plán, že by se hranice pro odchod do řádného důchodu posouvala podle toho, jak se podle dat Českého statistického úřadu bude měnit délka života? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.