Jaroslav Volf, zástupce WHO

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Dobrý večer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane doktore, řekněte mi, troufl byste si teď říct, že ta situace s prasečí chřipkou ve světě je vážná?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Já si myslím, že z hlediska celosvětového samozřejmě je situace vážná. Pokud jde o individuální riziko občanů všech světových států, je to riziko poměrně malé, zejména riziko závažného onemocnění. Je to trošku protimluv, ale my máme vlastně poprvé možnost ověřit nový mezinárodní zdravotní řád, který říká zemím, co se má dělat, když se objeví pandemie, a tak jsou všichni odborníci trochu natěšeni na to, jakým způsobem bude tento řád fungovat, zdá se prozatím, že funguje dobře. Světová zdravotnická organizace dostává potřebné informace, dostala včas virus a zdá se, že ta pandemie, jestli tedy bude ještě vyšší stupeň pandemie, se dosud neví, ale to, co se dosud děje, se zdá býti organizováno, zvládnuto, a ta situace samozřejmě je stejně vážná jako při jakékoliv chorobě, která se šíří po celém světě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Světová zdravotnická organizace věnuje té prasečí chřipce mimořádnou pozornost. Řekněte nám, pane doktore, jak taková mimořádná pozornost vypadá, jak to vypadá u vás v Ženevě. Jste všichni v pohotovosti neustále s telefonem u ucha, jednáte pořád dokola?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Tak dá se říci, že jednáme pořád u ucha, teda pořád dokola a telefon máme u ucha, nicméně ta situace musí být profesionálně zvládnuta, takže na první impulsy ze Spojených států z Mexika svolala paní generální ředitelka o víkendu první zasedání takzvaného Emergency Committee, což je skupina světově uznávaných expertů na dané onemocnění, v tomto případě na chřipku. A tato skupina hodnotila všechny dostupné informace, původně se rozhodla, že se sejde toto úterý. Nakonec paní generální ředitelka je přemluvila a sešli se již toto pondělí odpoledne a posunuli tu pandemickou hladinu ze stupně 3, na kterém jsme byli kvůli ptačí chřipce, na stupeň 4, na kterém jsme kvůli prasečí chřipce nebo mexické chřipce. Samozřejmě jakmile první vlna údivu nad tím, že máme nový virus a novou nemoc, ustoupila, tak přišli jazykovědci a někteří odborníci a začali debatovat o tom, jak se vlastně této chřipce má správně říkat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, to jsem se chtěla zeptat, protože ta informace přišla z Bruselu. Evropská komise se jaksi tak sešla a řekla, že by si to lidé mohli spojovat s případnou nákazou vepřového masa a mohlo by to poškodit zemědělce, takže by to skoro znamenalo, že nám úředníci z Bruselu říkají, že tento typ chřipky nemá s prasaty vůbec nic společného. Má, nebo nemá, konzumovat vepřové je bezpečné, ne?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Konzumovat vepřové je bezpečné, je otázka, jestli to je zdravé a zejména ve velké míře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To už je jiná debata, pane doktore.

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
A jestli prasečí tuk. Ale ten virus je zajímavý v tom, že má kousky z lidských A virů, má kousek z prasečích A virů a navíc ještě má ty kousky zkombinované s asijskými kmeny, evropskými kmeny a americkými kmeny, je to prostě velmi zajímavý koktejl, kterej se udál v prasečí, ale nyní se šíří mezi lidmi a protože se šíří hlavně z Mexika, tak asi mexická chřipka bude taková běžnější terminologie, možná přijatelnější.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale název prasečí chřipka, který já používám a chci používat i v tomto rozhovoru, není špatný, podle vás?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
No, je to chřipka způsobená prasečím virem.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tedy takzvaná prasečí chřipka?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Takzvaná prasečí, protože onemocněl člověk, možná samozřejmě mohly onemocnět i zvířata, ale prozatím se zdá, že ta zvířata v tomto přenosu nehrají žádnou významnou roli, protože se přenáší tento virus již mezi lidmi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme se vrátit k té vaší úloze, úloze Světové zdravotnické organizace. Jak vůbec funguje předávání informací o takzvané prasečí chřipce. Víte třeba o každém případu nebo podezření, které se ve světě objeví?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
O každém případu a podezření nevíme, ani nechceme vědět, protože ten systém národních koordinátorů pro případ mezinárodního zdravotního řádu, při jeho aplikaci spočívá právě v tom, že jsou přesně definovány případy laboratorně potvrzené a ty jsou hlášeny a ty jsou přesně definované pravděpodobné případy a i ty jsou přesně hlášeny. Nad těmi definicemi tráví odborníci mnoho, mnoho hodin, aby zahrnuli správně a dostatečně jemně, ale přitom, aby nebyla ta síť informační přesycena kdejakým kašlíčkem a rýmou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Stále platí, že nejvíce je postiženo Mexiko?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Stále platí, že nejvíce případů je v Mexiku. Samozřejmě, co je nejzajímavější z toho celosvětového hlediska, že 3 potvrzené případy hlásil Nový Zéland, a tím se nám právě dostává ta chřipka nebo klinické případy potvrzené laboratorně i na jižní hemisféru a všichni s napětím očekáváme, co ta jižní hemisféra s tím virem udělá, jestli ten virus zůstane pořád stejný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jestli nezmutuje dál, máte na mysli?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Jestli nezmutuje, jestli tam nebudou nějaké genetické změny právě tím ..., tou pasáží mezi lidmi, jak říkáme, tím přenosem mezi lidmi a jestli, řekněme, se bude dále intrahumánně intenzivně šířit, protože pak už by, bych řekl, ta pandemie byla na světě. Austrálie vyšetřuje kolem 20 případů, máme samozřejmě z Jižní Koreji nějaké podezření na tyto případy, ale to jsou ještě laboratorně nepotvrzené případy, Izrael má 2 potvrzené případy, takže těch potvrzených laboratorních případů přibývá. Je opravdu zajímavé, že celkem ta smrtnost mimo vlastní Mexiko není nijak dramatická a prakticky nejsou žádná úmrtí hlášena, ani ten průběh není nijak závažný /nesrozumitelné/.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dnes přišla nicméně zpráva ze Spojených států, kde na prasečí chřipku zemřelo ani ne dvouleté dítě, i toto dítě ale bylo z Mexika. Čím to je, že všechny ty oběti jsou z Mexika? Je v Mexiku horší zdravotní systém, že si tam s tou nemocí nevěděli rady?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Já si myslím, že tomu tak není, aspoň nelze to zevšeobecňovat. S nemocí si rady věděli. Tam došlo k takovému zajímavému časovému sledu, že v Mexiku ještě dobíhala sezónní chřipka B, takže ty první klinické případy byly považovány lékaři zcela samozřejmě za dobíhající sezónní chřipku, tak jak je i u nás v republice na počátku jara ještě běžné, že každé akutní nachlazení se lidově označí jako chřipka a 3 dny člověk setrvá doma a teprve až na základě vyšetření některých případů v Americe a objevení toho, že jde o jiný virus, zejména teda, že jde o virus A a posléze jeho identifikaci jako zcela nového viru, se provedla epidemiologická šetření a za pomoci Spojených států i laboratorní vyšetření těch prvních případů v Mexiku a zároveň tedy se objevila Kanada a v tu chvíli se zvedla Světová zdravotnická organizace minulý pátek a začalo se to řešit jako celosvětový problém, jako počínající pandemie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže spíš to, že tam umírají lidé v Mexiku na tuto nemoc, je způsobeno tím, že oni sami ji podcenili, že si mysleli, že mají běžnou chřipku, která je na jaře normální, nešli zavčas k lékaři, léčili to doma?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Ta analýza ještě není kompletní, to znamená ta data, kdo přesně z jaké sociální skupiny, z jakých míst zemřel, není úplně jasné. To, co smrtí je atypický zánět plic. To znamená samozřejmě navazující zdravotní péče, pokud by se vědělo, o jaký virus jde, o jaký typ chřipky jde a včas se nasadila adekvátní terapie, tak by se mnohým těm úmrtím dalo předběhnout, ale v počátku člověk, když to podcení, jak jste říkala, ať už pacient nebo ten primární ošetřující lékař, tak může být ten průběh a byl fatální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je nějaké vysvětlení, proč zrovna v Mexiku se tato nemoc objevila?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Já si myslím, že to vysvětlení možná bude časem. Momentálně vyžaduje úzkou spolupráci s veterináři, ta analýza se dělá, není to úplně jasné, ale podmínkou je vždycky poměrně úzký styk s daným zvířetem, v tomto případě s prasaty na samém počátku a relativně nízká hygiena chovu těch prasat a eventuálně i osobní hygiena těch ošetřovatelů. Tyto podmínky pravděpodobně v Mexiku v některých oblastech splněny byly, a tím pádem se tento virus dostal do mezilidského přenosu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká český zástupce u Světové zdravotnické organizace v Ženevě Jaroslav Volf. Poslouchejte dál, dostáváme se totiž k nám do České republiky. Proč panikaříme a skupujeme roušky? Máme se bát? Zeptáme se, počkejte si na to. Pane doktore, ta takzvaná prasečí chřipka už je opravdu kousek od nás, je v Německu, jak jsem říkala, v Rakousku je také případ, tady u nás 3 lidé v nemocnici s podezřením na tento typ chřipky. Je to podle vás otázka času, než ta chřipka skutečně se objeví v České republice?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Samozřejmě, že to je otázka času. Je otázkou, jestli se objeví a bude rozpoznána, protože, když se trošičku zdrží, tak ten zájem médií, lékařů i nás všech trošičku může ustoupit a jestliže ty symptomy zůstanou poměrně obecné a budou připomínat lehké nachlazení a katar horních cest dýchacích, no, tak si myslím, že každý, kdo trošku kašle a smrká, běží hnedka k lékaři a ne každý se nechá nadšeně vyšetřit na to, zda má ptačí či svinskou či mexickou chřipku, nebo jaké onemocnění vlastně má. Prostě se prokašle 3 dny, prosmrká 3 dny, vypije několik čajů s citronem, popřípadě s rumem a jde do práce. V tom je určité nebezpečí, ale určitě se tato chřipka k nám pravděpodobně časem dostane, ale jestli to bude v té první vlně pandemické, nebo v druhé vlně pandemické nebo během několika dnů, je otázka, myslím si, že to bude dřív než později.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dřív, byste si řekl, že to je třeba otázka hodin nebo ne?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Myslím si, že to není otázka hodin, že to je otázka kontaktů, které máme se zeměmi, v kterých se ta chřipka bude vyskytovat. Prozatím, jak jste zmínila, jsou vyšetřovaní nemocní v Německu, je potvrzeno Španělsko, Irsko.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I to Německo a Rakousko už jsou potvrzené případy.

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Potvrzené.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano.

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
A otázka je, jak často, nebo jaká je pravděpodobnost kontaktu s těmi lidmi, protože něco jsou importy z Mexika a něco budou už sekundární kontakty nakažené od těch primárně nakažených v Mexiku a takhle to narůstá v podstatě geometrickou řadou, každej na každého nachrchlá. Tím se dostávám k těm maskám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to, že už je ta nemoc v Německu, v Rakousku, kam se jezdí velmi často a tak dál, a je ta nemoc, to je důležité zmínit, přenosná z člověka na člověka, tak to ..., platí to, co říkáte právě teď, že se může k nám dostat poměrně rychle.

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Samozřejmě k sousedům jezdíme nejčastěji a těch šťastných, co se dostali na dovolenou do Mexika, je poměrně méně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tady v České republice také lidé od včerejška docela panikaří. Tlačí na lékaře, aby jim předepisovali lék Tamiflu, který na tento typ chřipky zabírá. Nemohou tady ty zásoby antivirotik brzo dojít?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Jsme ubezpečováni výrobci a, řekněme, našimi politickými představili, že zásoby máme poměrně značné. Prozatím je, bych řekl, zbytečné dělat paniku zejména u lidí, kteří jsou zdraví a kteří nemají v povolání jakýsi denní kontakt s cizinci, se spoustou turistů, popřípadě neorganizují nějaké meetingy, nepracují ve zdravotnictví. Profylaktické podávání Tamiflu nebylo ještě doporučeno Světovou zdravotnickou organizací a je každopádně příliš předčasné o tom hovořit. Pokud jde o terapeutické využití, tam samozřejmě těch klinických případů, u kterých vznikne pneumonie, je na kontinentu evropském jako nepatrné množství, tak snad teďka nikdo pneumonii jako takovou neměl a opravdu dávat na rýmu a kašel Tamiflu, je přepych, který si nedovolila ani Amerika u těch svých případů a v podstatě jenom nepatrný zlomek těch prokázaných případů byl Tamiflu léčen. To, že je virus citlivý na Tamiflu, je informace z testů in vitro a z těch pár klinických případů, kde to pomohlo k úzdravě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Měla by se podle vás tady u nás nějakým způsobem zvýšit ta opatření, která kvůli prasečí chřipce začala platit? Co vy byste doporučoval, pane doktore?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Základním pravidlem, na které upozorňuje Světová zdravotnická organizace, je udržení, u nás udržení, jinde zvýšení osobní hygieny, to znamená, opravdu si umýt ruce, když přijdu z venku, ať už jsem se jakoby něčeho dotýkal nebo nedotýkal, umýt si ruce po každém kontaktu s cizími lidmi, s přáteli a v případě nutnosti samozřejmě používat, pokud možno, jednorázové kapesníky, na nikoho nekašlat, na nikoho nesmrkat a trošku se chovat ohleduplně. To je podceňované, nicméně je to hlavní základní šíření a samozřejmě ta infekční dávka toho viru také hraje roli v tom, jak ten klientský průběh bude a že když si budeme mýt ruce, budeme mít po ruce kapesníky, tak nemusíme, bych řekl, se nějakým způsobem stydět za své chování na veřejnosti. To je asi všechno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, zítra budou zasedat ministři zdravotnictví v Lucemburku a Francie tam chce požádat Evropskou unii, aby byly zastaveny všechny lety do Mexika. Připadá vám tady tento francouzský nápad chytrý, myslíte si, že by to nějakým způsobem pomohlo v boji proti takzvané prasečí chřipce?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Paní generální ředitelka říkala, že Světová zdravotnická organizace nevyhlašuje žádná omezení pro cestování. Samozřejmě je rozumné zvážit zejména pro nemocné lidi, jestli někam musí, zejména do Mexika nebo do těch ohnisek stávajících, jestli musí letět, nebo nemusí letět a naopak nemocní lidé z těch ohnisek, jestli jaksi je rozumné, aby odlétali, ať už domů nebo za prací jinam. Jestli potřebuje Francouzská republika víc času na svoji přípravu interní, na získání, řekněme, větší pohody při organizaci některých těch zdravotnických záležitostí, jako je dostatek lůžek, distribuce Tamiflu, instrukce praktických lékařům, jak se chovat v případě kontaktu s touto nemocí, no, tak samozřejmě pro pár dnů to opatření fungovat může. Mně osobně připadá jako velmi restriktivní a trošičku možná i nefér, protože si musíme uvědomit, že během několika měsíců bude Mexiko naopak nejbezpečnější, pokud jde o nákazu touto chřipkou, protože tam budou všichni, skoro všichni promořeni a s velkou pravděpodobností se tam takové onemocnění již nezíská, tak je otázka několika dnů, jestli Francie prosadí toto opatření. Mohlo by být použito pouze na národních úrovních. Paní generální ředitelka zmínila, že Světová zdravotnická organizace chápe vlády jednotlivých států, pokud udělají něco nad rámec obecných doporučení Světové zdravotnické organizace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já musím jenom dodat, že české předsednictví tento francouzský nápad odmítá, ale řekněme si obecně, bylo by dobré, aby státy Evropské unie postupovaly společně v tom boji proti prasečí chřipce, nebo to podle vás není nutné a ani dobré?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Já si myslím, že do té základní úrovni té epidemiologické bdělosti toho společného postupu při, řekněme, definici případů, hlášení případů, tam již ta společná politika zdravotní probíhá a tam si myslím, že je na místě. Pokud samozřejmě jde o hodnocení rizika pro obyvatele jednotlivých států, může se to trošičku lišit, protože může být víc kontaktů se světem, s Mexikem nebo se Střední Amerikou, která je dána přítomností, já nevím, Guadalope a Martiniku v Karibiku, kde mohla být frekvence návštěv daleko vyšší a může to právě vést Francouzskou republiku k takovýmto restriktivním opatřením proti třeba, řekněme, skandinávským zemím, kde ten počet kontaktů může bejt nižší. Takže měla by tam bejt určitá vůle proto, aby státy zvážily svoje možnosti a rizika a provedly některá opatření nad rámec těch společných, ale ta základní zdravotní politika v Evropské unii by, pokud možno, měla být sjednocena a myslím si, že sjednocena je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme na ty stupně, jak jste o nich mluvil, stupně varování Světové zdravotnické organizace, jste říkal, že jsme na stupni číslo 4, těch stupňů je celkem 6. Tedy už jsme kousek, dá se říct, od té pandemie. Není čas se už přesunout k tomu stupni 5, kdy nastane taková chvíle?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Ta chvíle nastane, až Emergency Committee tu situaci vyhodnotí, všechny dostupné údaje bude mít k dispozici pravděpodobně zítra nebo pozítří a pak s ohledem na ten výskyt zejména na té jižní polokouli a na, řekněme, intrahumánní přenosy nelze vyloučit, jak říkala paní generální ředitelka, určité překvapení, že se tedy do té 5 přesuneme. Tam je totiž třeba odlišit mezi těmi dovezenými případy z Mexika a mezi tím, že se na kontinentu nebo v zemi ta chřipka mezilidsky šíří mezi lidma. Prozatím ty potvrzené případy vlastně navštívily Mexiko, ale diagnostikována nebo zjištěna ta chřipka byla až v místě jejich současného pobytu v Irsku, v Německu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tedy dřív než příští týden na ten 5. stupeň se nepřejde?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Může se přejít koncem tohoto týdne, protože zasedání se očekává ve čtvrtek, popřípadě v pátek, pokud nebudou všechna data k dispozici v ten čtvrtek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Lidé se také hodně ptají na to, jestli, když jsou očkováni proti běžné chřipce, tak, jestli je to chrání i před tou takzvanou prasečí? Je na to jasná odpověď, pane doktore?

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
V tomto případě ano, nechrání. V jiných případech je to trošku složitější. V případě tohoto viru bylo zjištěno, že nechrání. Naopak byly zjišťovány, že onemocněli lidé, kteří měli před 3 měsíci aktuálně očkování proti sezónní chřipce. Tam je 1 základní problém, abychom si vysvětlili, antivirotika léčí nemocné a výjimečně se používají k profylakci skupin obyvatelstva, které musí zůstat zdravé, když není vakcína. Vakcína se používá k ochraně zdravých, aby neonemocněli a mnoho lidí si to trošku jako plete. Aby je chránil Tamiflu celou dobu, tak by ho museli užívat několik měsíců, dokud nebude vakcína k dispozici, což je podle mého názoru větší zdravotní riziko než samotná chřipka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaroslav Volf, náš zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Já vám moc děkuju do Ženevy. Na shledanou.

Jaroslav VOLF, český zástupce při Světové zdravotnické organizaci ze Stálé mise České republiky v Ženevě:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.