Jan Švejnar, ekonom

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Schodek 155 miliard korun, je to dost, nebo se mělo škrtat ještě víc?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že je to přibližně správné, je to trošku přes 5 % HDP, což budeme vidět i v jiných zemích Evropy, čili jsme celkem v normě, čili řekl bych, že je to v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nemá čirou náhodou Česká republika kondici na to prostě jít ještě níž, protože stále je tady to magické číslo 3 % HDP schodku státního rozpočtu, ke kterému bysme se měli blížit a držet před vstupem do eurozóny?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Samozřejmě to číslo zde je, ale je to magické číslo, které je pro situaci, kdy není svět v recesi, celá Evropa je nyní ve velké recesi, nezapomeňme, že to magické číslo 3 % je takzvané konvergenční číslo, abychom se blížili ke zbytku Evropy, zbytek Evropy bude mít schodek HDP přibližně okolo 5 %, čili jestliže my máme schodek okolo 5 %, tak konvergujeme, přibližujeme se zbytku Evropy, v tom smyslu tím, že nevyčníváme, tak jsme pro investory, trhy, pro všechny, kteří nás sledují, jsme víceméně také jako zbytek Evropy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, ten schodek, pokud by byl opravdu 155 miliard i poté, co zákon o státním rozpočtu projde legislativním procesem, tak takový schodek by nám zajistil, řekněme, klid, co se týče zájmu investorů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Přesně tak, byli bysme vidění, že nejsme ..., nevyčníváme, nejsme extrémní, dostatečně stimulujeme, tak jako zbytek Evropy, čili je tady určitý takový aspekt koordinace, i když de facto ta koordinace zde není a v tom smyslu by to bylo přijatelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane profesore, pokud byste byl na místě ministra financí Eduarda Janoty, zachoval byste strukturu škrtů, to znamená všude, ve všech resortech, ve všech oblastech škrtat, nebo byste nějakou oblast uchránil?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že to, co je navrženo, je celkem rozumné, já sám jsem zastáncem toho, že je vždy dobré situaci zanalyzovat, udělat funkční analýzu a škrtat více tam, kde opravdu nejsou ty fondy tak potřebné a uchraňovat a zaměřovat se na situaci na obory, které jsou opravdu kritické.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, na to se právě ptám, na váš názor, kde v podstatě není potřeba tolik škrtat v tuto chvíli?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
No, tak já si myslím, že to, co bude pro nás opravdu dlouhodobě důležité, jsou investice do infrastruktury a též do vědy a vzdělání, ostatní státy, včetně Číny, do toho silně investují, takže jestliže se chceme připravit, tak myslím, že to by byla oblast, kde je potřeba udělat jak reformu, tak přidat některé zdroje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu dnes jsou noviny a vy jste to určitě četl, pane profesore, plné titulků, že poprvé od listopadu 89 bude učitelskému stavu snížen měsíční plat právě tím snížením jaksi výplat státním zaměstnancům, je to správně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já si myslím zase, jak říkám, je to krok správným směrem v tom smyslu, že je potřeba do určité míry šetřit a v tom jako se shoduji s tím, co je navrženo, na druhé straně jsem zastáncem toho, že je lepší mít, řekněme, nižší stav počtu zaměstnanců, ať už je to v kterémkoliv resortu a ti, kteří tam jsou, tak opravdu jim zaplatit poměrně dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu správně, že by a teď to řeknu hodně lidově, že by se část učitelů měla vyházet, aby ti ostatní měli více peněz?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já bych neřekl vyházet, já myslím, že jestliže tam bude docházet k nějakým restrukturalizacím, které by byly rozumné, tak zajistit, aby ti, kteří jsou opravdu špičkoví, tak aby měli podnět zůstat, protože to vidíme všude na světě, že jestliže snižujete příjmy lidí v tom či onom oboru, tak ti nejlepší odcházejí jinam.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, i přes to všechno ta otázka neustále zůstává, teď jsme ve fázi, kdy je potřeba, zejména ze strany zákonodárců, se postavit nějakým způsobem zákonu o státním rozpočtu a v rámci něho a toho Janotova takzvaného balíčku je prostě opatření, které minimálně učitelům sáhne na peníze.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
A tady myslím, že je potřeba též rozlišit velice krátkodobý přístup a potom střednědobý, to znamená, všichni jsme ochotni nějak si utáhnout opasek ve velice krátkodobém horizontu, jestliže budeme vědět, že střednědobý plán strategický je takový, že ti, kteří jsou opravdu dobří, budou odměněni v tom, jak se situace bude konjunkturálně vyvíjet dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že takový plán v České republice existuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že zatím ne, ale že bude dobré na něm začít pracovat a je možné, že už jeho zárodky existují někde na ministerstvech, zatím jsme o něm samozřejmě ještě příliš neslyšeli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a ekonom Jan Švejnar je dnes mým hostem. Pane profesore, pravicové a středové strany nechtějí takzvaný Janotův balíček nijak měnit, chtějí ho schválit tak, jak leží, dokonce snad Občanská demokratická strana by chtěla vydat nějaké snad memorandum či nějaký podpis prostě toho, že ten balíček bude protlačen legislativním procesem tak, jak je. Naproti tomu levice ČSSD, KSČM a také zelení rovnou řekli, že se ho budou ve sněmovně snažit pozměnit. Je podle vašeho názoru na místě obava o fungování tohoto balíčku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že ne, z toho, co jsem vyrozuměl, tak ty změny budou takové, že by to nebylo úplně zásadní ohrožení toho balíčku, ale spíš by vyjadřovaly, řekněme, filosofické názory, které mají ty či ony strany, takže doufám, že všichni budou postupovat konstruktivně, aby ty změny byly přijatelné a byly spíše pozměňujícího, mírně pozměňujícího rázu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že podle vašeho názoru není nutné, aby ten balíček byl a samozřejmě také zákon o státním rozpočtu byl schválen tak, jak je, to znamená jako celek, jak prošel včera vládou?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že vždy je ideální, pakliže by byl schválen tak, jak je, protože je to to nejjednodušší řešení, na druhé straně máme fungující parlament a v normálním demokratickém systému se dá očekávat, že určité pozměňující návrhy budou, jestliže budou takové, že budou rozumné a například ještě více prospějí situaci, tak není nutné se toho obávat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, sociální demokraté ten Janotův plán, řekněme, napůl odmítají, napůl s ním souhlasí, odmítají ho zejména v oblasti zvýšení nižší sazby DPH i spotřební daně na naftu a benzin, místo toho hodlají navrhnout ve sněmovně zvýšení daně z příjmů pro bohaté, kteří berou víc než 100 tisíc měsíčně, spolu s tím sociální demokraté navrhnou zvýšení daní firmám z devatenácti na jednadvacet procent. Pokud byste, pane profesore Švejnare, seděl ve sněmovně, zvedl byste pro takovou změnu ruku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já bych spíš navrhnul zvýšení nepřímých daní, to znamená daně z pohonných hmot, daně z nemovitostí, to, co se týče zdanění jednotlivců a zdanění podniků, myslím, že v situaci, kdy jsme v recesi, není nejšťastnější, teď je potřeba opravdu pomoci podnikům a jednotlivcům, aby měli podněty jednak zaměstnávat lidi, jednak pracovat intenzivně a potom z výsledků samozřejmě spotřebovávat, tudíž stimulovat tu ekonomiku, takže si myslím, že spíš by bylo lepší jít tím směrem, který jsem právě navrhnul.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a co ta, řekněme, milionářská daň, to znamená zdanit ty příjmy nad 100 tisíc měsíčně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že je to trošku příliš nízká hranice, že naopak bychom chtěli, aby lidé snažili se pracovat, aby vydělávali a aby spotřebovávali, aby platili daně a není potřeba je zatěžovat zas tak příliš, myslím, že ten Janotův balíček už má v sobě určitou progresi. Já bych spíš teda v tom případě ulehčil lidem, kteří jsou z těch středních a nižších vrstev, protože tam opravdu je potřeba jim pomoci v recesi a naopak by to bylo stimulující, protože víme, že lidé s nižšími příjmy spotřebovávají větší procento svého příjmu, čili tím de facto stimulují místní lokální ekonomiku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Janotův balíček je, pane profesore, složen z mnoha opatření, které mají jen časově omezené trvání, právě proto, aby se překryly dopady ekonomické krize, není to ale na druhou stranu zároveň slabina toho balíčku, nedojde po jejich konci k opětovnému nárůstu například schodku rozpočtů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Je to slabina nebo potenciální slabina, já bych řekl, že ten balíček je právě v pořádku, že potřebujeme něco krátkodobě, ať už bude jakkoliv pozměněn, ale měl by být následován nebo doprovázen takovým tím střednědobým cílovým horizontálně orientovaným balíčkem, který by, který by vlastně říkal, kam my jdeme dál a jak si budeme počínat podle toho, jestli ta recese bude pokračovat, anebo jestli se z ní začneme dostávat. Čili doprovodná opatření střednědobého rázu jsou v tomto, v této situaci potřebná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jakým způsobem by podle vašeho názoru měl stát naložit s penězi, které mu jako akcionáři, jako hlavnímu akcionáři ČEZu náleží?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že by je měl brát, stejně tak jako jiné příjmy, které jsou vybrané z daní různých typů a využívat je v rámci optimální státní politiky a měl by zajistit, že opravdu všechny státní podniky, včetně ČEZu, platí státu jako vlastníku dividendy či jinak vlastně přispívají na funkčnost státu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, měla by být zejména pro tento rok, možná i příští, vybrána a nějakým způsobem využita, nevím, jestli ve státním rozpočtu, dividenda ČEZu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Podívejte se, to je samozřejmě otázka, která je zase takového toho strategického charakteru, co by dělal stát, kdyby měl navíc určité peníze, investoval by je do ČEZu, nebo ne? To znamená ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zatím se děje tato varianta.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
... to znamená, právě máme tady tu otázku, jestli do toho, toho či onoho podniku, v tomto případě ČEZu, investujeme příliš, já myslím, že v situaci, kdy je recese, je potřeba opravdu zaměřit výdaje různými způsoby, které jsou jiné než do státních podniků, tak je lepší vybrat ze státních podniků více v dividendách, samozřejmě za předpokladu, že mohou dále pokračovat ve své střednědobé strategii, tak jak ji mají naplánovanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na co by měla ta dividenda minimálně z ČEZu být použita?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
No, podívejte se, právě máme všechny ty různé výdaje, které snižujeme a tam bude potřeba, že jo, určité díry zalepit a ta dividenda se dá používat, ať už je to na to, jak říkáte, trochu menší snížení platů učitelů nebo v jakémkoliv jiném oboru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu podle pravidel Evropské unie není možno z těchto příjmů jaksi sanovat díry ve státním rozpočtu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
No, dobře, ale peníze samozřejmě jsou zaměnitelné a jestliže se používá jeden zdroj na něco a jiný zdroj na něco jiného, tak všechny státy si s tím dokáží poradit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To zní, pane profesore, jako výzva k nějakému účetnímu, účetní ekvilibristice.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Vůbec, vůbec ne, jenom v rámci daných pravidel, která se všude používají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a kromě dividendy ze státních podniků a zejména tedy z ČEZu, protože ten je samozřejmě největším státním podnikem nebo polostátním, se mluví také o takzvané superdividendě, to znamená, jestli čirou náhodou rozhodnutím majoritního akcionáře nenavýšit ten příjem peněz jednorázově z ČEZu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Tak to je spíše zase, říkám, strategická otázka, protože nechceme ohrozit ten či onen podnik, ale máme též strategické otázky, do jaké míry máme držet třeba ztrátové podniky typu ČSA, čili to se vyskytuje na každodenním pořádku a tam bych řekl, že je potřeba, aby opravdu tam byla expertní analýza a zjistit, co by to mělo za dopad a jak se ty peníze dají použít, pakliže by byly vybrány.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem když už jste zmínil, pane profesore, ČSA, tedy České aerolinie, jaký je váš odhad toho, jaká bude jejich budoucnost, už v podstatě za několik dní by měla být známa finanční nabídka toho jediného posledního zájemce, který v tendru na prodej ČSA zůstal, budou ČSA prodány i za situace, kdy jejich reálný majetek je v minusových číslech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já myslím, že tady je potřeba opravdu postupovat celkem chladnokrevně a racionálně, zjistit, jaká nabídka bude a vzít v úvahu všechny alternativy, včetně toho, že by Česká republika nemusela mít své aerolinie a otevřela by se světu a využívala všechny aerolinie, které existují a snížila náklady pro spotřebitele tím, že bychom měli vlastně otevřená letiště.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To, jinými slovy přeloženo, znamená například krach toho podniku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Ten krach může být levnější než určitý typ sanace a prodeje, já neříkám, že k tomu dojde, ale říkám, že to musí být všechno dobře zváženo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Profesor Jan Švejnar, ekonom z Michiganské univerzity, je hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane profesore, jak vlastně hodnotíte poslední krok Jiřího Paroubka a jeho ČSSD, kdy i přes uzavřené politické dohody odmítl hlasovat pro rozpuštění Poslanecké sněmovny podle té poslední novely ústavy?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Tak já samozřejmě neznám detaily, takže nejsem schopen hodnotit, jaké dohody byly k čemu, k jakému porušení došlo, z té vnější perspektivy člověka, který se na to dívá, tak samozřejmě tam byl asi nějaký racionální prvek politického kalkulu, že se cítila ČSSD, že na tom bude lépe, pakliže bude parlament udržen, než rozpuštěn a zatím, myslím, je příliš brzo to hodnotit, protože opravdu neznám a počítám, že ani ostatní neznají všechny interní detaily.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu prospělo podle vašeho názoru takové řešení, tedy ponechání voleb do toho řádného termínu, což je konec května roku 2010, prospělo to české společnosti a vůbec České republice?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Těžko říct z toho střednědobého horizontu, krátkodobě to samozřejmě byl šok, vnější pozorovatelé a ostatní státy nevěděli, jak to interpretovat, sám jsem byl v situaci, kdy jsem se snažil to lidem vysvětlit, kteří se mě ptali a samozřejmě nebyl jsem schopen to dobře vysvětlit, uvidíme, co se stane během dalších 6 měsíců, budeme vlastně mít pokračování té prozatímní vlády, budeme mít balíčky opatření, o nichž jsme se spolu bavili, které by jinak třeba vypadaly jinak, takže to budeme muset spolu zhodnotit až, řekněme, za těch 5, 6 měsíců.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane profesore, vy jste označován jako dvojka na sociálnědemokratické kandidátce na post českého eurokomisaře, to sedí, tato informace?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já zatím o tom nemám tuto informaci, takže to nemohu, o tom spekulovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď já jsem právě po vás chtěl nějakou ověřenou informaci, pane profesore, ne spekulace, znamená to, že z české sociální demokracie za vámi nikdo nepřišel a neříkal: "Pane profesore, my bychom rádi, abyste za nás kandidoval na post evropského komisaře."

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já jsem měl průběžně rozhovory se sociální demokracií a s jinými lidmi, ale nebylo to nikdy na úrovni, že by se opravdu jednalo, řekněme, specificky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ani s nikým jiným z nějaké jiné politické strany jste o tom nemluvil?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Zatím, zatím je to všechno, myslím, v takové oblasti spekulací, já bych tady spíš řekl, co je důležité pro nás jako pro republiku, je, abychom opravdu vybrali někoho kvalitního, protože k tomu výběru, nebo respektive k dohadování už dochází a různé resorty mají různou důležitost v rámci Evropské unie a jestliže chceme mít vliv a posílit Evropu, posunout ji kupředu, tak bychom měli někoho vybrat rychle a nechat ho jednat s Manuelem Barrosem, aby opravdu získal co nejsilnější resort.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten resort, který doposud český eurokomisař Vladimír Špidla obývá, je resort sociálních věcí, je to správný resort pro Českou republiku, měl by nám zůstat nebo bychom měli usilovat o nějaký jiný?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Myslím, že se dá usilovat i o jiných resortech, tento resort není nedůležitý, na druhé straně otázky pracovní a sociální jsou často v jurisdikci, to znamená v doméně jednotlivých států a jsou jiné resorty, například oblast konkurence, které jsou mnohem více důležité na celoevropské úrovni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A, pane profesore, kdyby za vámi někdo ze sociální demokracie přišel, kromě těch oťukávacích schůzek a řekl: "Pane profesore, my bychom opravdu byli rádi, abyste za nás byl eurokomisařem," tak byste řekl ano, či ne?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já bych to naznačil takhle, samozřejmě jak jsem se jednou rozhodl, že budu připraven sloužit České republice, jsem dále připraven sloužit, otázka eurokomisaře je otázka shody napříč politickým spektrem, ten člověk musí být nominován vládou, takže tady, myslím, se nejedná o to, že jedna strana někoho bude se snažit jmenovat, ale spíš jde o to, aby se několik stran, to znamená, dostatečný počet shodnul na tom, koho by chtěly jmenovat a potom by ho měly jmenovat co nejrychleji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zkuste mi tedy, prosím, nějakým způsobem sumarizovat ty podmínky, za kterých byste kývl?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já si myslím, že pakliže by byla celková shoda, tak jsem rozhodně ochoten o tom uvažovat a popřípadě i sloužit, ale myslím, že do té doby, než existuje shoda, tak nikdo nebude ochoten se takto vyjádřit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná jste to dnes četl, na serveru Aktuálně.cz bylo psáno o schůzce dvou poradců Marka Dalíka a Jaroslava Tvrdíka, kteří se podle serveru měli radit také o možnosti nominovat Mirka Topolánka na post českého eurokomisaře, byl by podle vašeho názoru, pane profesore, předseda ODS dobrým reprezentantem v Evropské komisi?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Pokud vím, tak on o to nemá zájem, takže to je asi spíše spekulace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a v tom případě tam je další jméno ze strany Občanské demokratické strany, a to je Alexandr Vondra.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Tak to je samozřejmě člověk, který je zkušený profesionál a který by, já myslím, tuto funkci zvládnul velice dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je jediný komentář?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
No, tak pozitivní komentář, ne?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mezi britskými konzervativci a českými euroskeptiky, zejména tedy ze strany Občanské demokratické strany, bylo navázáno politické spojenectví nejen v Evropském parlamentu, britští konzervativci dnes prohlásili, že také budou čekat na výsledek českých ústavních stížností na Lisabonskou smlouvu, zrovna tak jako existují spekulace o tom, že čeští senátoři za ODS čekají možná až do jarních parlamentních voleb ve Velké Británii na podání svých ústavních stížností, tak se ptám, má podle vašeho názoru, pane profesore, to spojenectví mezi britskými konzervativci a českou ODS sílu na to zničit Lisabonskou smlouvu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Já doufám, že ne, protože to nepovažuji za šťastné řešení, mám, jak víte, výhrady k Lisabonské smlouvě, není to optimální dokument, na druhé straně situace ve světě je taková, že Evropa potřebuje se posunout dále, potřebuje se stát více konkurenceschopnou, je to svět, který je nyní tak globální a konkurenční, že musíme postupovat, i když máme něco, co není absolutně optimální, proto jsem silně pro to, aby Lisabonská smlouva byla odsouhlasena a potom jsme se zaměřili, jak dále situaci zjednodušovat, jak vylepšovat funkčnost Evropské unie a ne spíš jít tím směrem, kdy brzdíme a snažíme se podkopat schopnost Evropy dále posunovat se dopředu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Faktem ale zůstává, že minimálně z Evropské komise a pak také od některých poslanců Evropského parlamentu, jako například od německých sociálních demokratů a samozřejmě také od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho znějí hlasy, že pokud budeme nadále těmi a teď to je jejich interpretace, kteří brzdí Lisabonskou smlouvu a její ratifikaci, můžeme se také nadít toho, že skončíme bez postu evropského komisaře, protože podle smlouvy z Nice by se měl počet eurokomisařů snižovat. Hrozí to opravdu reálně podle vás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Hrozí to reálně, protože opravdu podle smlouvy z Nice, která by byla v platnosti, pakliže nevstoupí v platnost Lisabonská smlouva, tak by počet komisařů měl být nižší než počet zemí, členských zemí Evropské unie a v tom případě jsme přirozeným kandidátem na tu zemi, která by neměla svého komisaře. Bylo by to pro nás nešťastné, bylo by to izolační opatření, byli bychom viděni jako země, která nezvládla úplně svojí prezidenturu Evropské unie, která je nepřehledná v rámci toho, co se zde děje politicky, díky nebo kvůli vývoji, který jsme právě zaznamenali a jestliže bychom navíc tomu vlastně ..., ohrozili se tím, že bychom neměli slovo přímo uvnitř exekutivní části Evropské unie, tak myslím, že bychom postupovali velice nerozumně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, ekonom z Michiganské univerzity Jan Švejnar byl dnes mým hostem, pane profesore, děkuji za váš čas a na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom z Michiganské univerzity:
Děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.