Jan Pretel, klimatolog

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Hezký podvečer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Řekněte mi, pane doktore, jak vy osobně snášíte to dusné počasí, dělá to s vámi něco?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Naprosto mě to konsternuje a docela jsem se jaksi do studia těšil, poněvadž venku je neskutečné dusno a tady prostě je příjemně, klimatizovaná budova, dostal jsem dvě sklenky vody, takže naprosto OK.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Zítra má být ještě tepleji, až 36 stupňů jsem slyšela.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
To jsem slyšel také prostě od novinářů, já ještě, když jsem v poledne odcházel z ústavu, tak jsem si všimnul 32, ale není vyloučeno, že prostě moji kolegové, kteří se zabývají podrobně předpovědí, už došli až na 36.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
My i dnes dostáváme mailové otázky od našich posluchačů, jenom připomínám naši adresu mailovou dvacetminut@rozhlas.cz. Jeden dotaz přišel od Veroniky z Hradce Králové, která píše: "Mám pocit, že letošní léto je chladnější než v posledních letech, je to správný dojem, anebo je to jenom tak, že člověk rychle zapomíná?"

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Já si myslím, že člověk rychle zapomíná, skutečně například duben, ten byl až o 5 stupňů teplejší, než je normál, květen byl nepatrně teplejší, než byl normál, pravda, červen se příliš nevyvedl, ale zase z hlediska teplot byl tak asi o půl stupně chladnější, no, a červenec, to máme ještě v živé paměti, já si myslím, že když by se to zprůměrovalo, tak je v podstatě v normálu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Možná jsou zvláštní takové ty velké teplotní výkyvy, jeden den máte třeba 32 stupňů a potom další den 18, nebo i to je běžné?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
To běžné ..., v posledních letech to už skoro běžné je, ale pravdou je, že když se tak podíváme zpátky těch 40, 50 let, tak to si myslím, že tak běžné nebylo. A já si dost často vzpomínám před 40 lety na fakultě, když jsme se učili synoptickou meteorologii, tak takový jedno základní pravidlo bylo, že počasí se střídá, já to říkám trošku jako zjednodušeně, tak v cyklu 5, 7 dnů. Prostě chodily tlakové vlny, pak se vytvořila cyklona, že jo, za cyklonou přišel hřebínek vysokého tlaku a zase přišla cyklonka a tak to počasí bylo takové jako mírnější, a to už dneska si myslím, že asi pravdou moc není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že třeba v tom létě bylo celý týden nějakých šesta, sedmadvacet stupňů, kdežto teď je jeden den 33, další den 20 a takto, tak se to střídá ...

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Právě, ano, a to už je příliš velké kolísání, takže si myslím, že většina z nás si to uvědomuje, že to prostě jako je a není to jenom toto léto, byť si myslím, že teda jako v tomto létě se to tak nějak trošičku možná vygradovalo, ale kdo ví, co bude v tom závěru léta, nejsme vlastně ani v jeho polovině, ale stává se to tak trošičku pravidlem a i když se podíváme na takové projekce klimatu, třeba pro střední Evropu, do budoucna a nemyslím zrovna do nějakého velmi, velmi vzdáleného budoucna, tak to vypadá tak, že asi tento ráz počasí by mohl být během těch příštích několika desetiletí snad i typický.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme ještě na tento týden na takovou předpověď, tak meteorologové předpovídají bouřky s přívalovými srážkami, přičemž místy může napršet až 40 milimetrů. To, když někdo slyší z těch oblastí, které teď nedávno postihly takové ty bleskové záplavy, tak určitě dostane strach, takže otázka jasná, může se to opakovat, to, co se dělo v některých místech tady v České republice na konci června?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Na tuhle otázku trošku sugestivní bych samozřejmě odpověděl, že může, i když bych nerad, aby posluchači to brali jako mojí předpověď, jednak, jak už jsem řekl před chvilkou, nejsem meteorolog prognostik, to zaprvé, ale za druhé, jestliže tedy vypadne za krátký časový okamžik, řekněme za ty dvě hodiny, těch 40 milimetrů, jak jste řekla, může vypadnout i 60 v takové ..., v takovém přívalovém dešti, no, tak to samozřejmě v některých malých povodích, zejména v těch pramenných oblastech řek nebo potoků, může ty záplavy zase vyvolat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak nechceme nikoho samozřejmě strašit, to každopádně ne, vy jste nedávno psal do Lidových novin takový názor na to, čím byly způsobeny ty bleskové záplavy, jestli je tak můžu dál nazývat a mluvil jste o zvráceném Medardovském charakteru, ono tu pranostiku Medardova kápě 40 dní kape, to známe všichni, ale na Medarda nepršelo, že jo?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak na Medarda nepršelo, ale pršelo hned den po Medardovi a pršelo poměrně silně. Já si vzpomínám, že byla místa ve východních Čechách, kde spadlo, tuším, asi 30 milimetrů, na Moravě spadlo asi 15 milimetrů za den, takže prostě pršelo a ta pranostika se skutečně naplnila, ale řadu z nás a myslím si, že i tu odbornou veřejnost, trošku překvapilo, že to nebyl ten klasický Medard, jak už jste předeslala, poněvadž klasický Medard je spojen se zonálním západním prouděním, kdy na prohřátou pevninu, v té době již prohřátou pevninu, přichází chladný a vlhký nebo chladnější a vlhký oceánský vzduch, vzniká kupovitá oblačnost, dobré podmínky pro tvorbu bouřkových oblaků a vysokých srážek. Tentokrát to přišlo od východu vlastně, kdy se smísil arktický vzduch, velmi chladný, s teplejším, ale překvapivě velmi vlhkým vzduchem z východního Středomoří, přišel od východu, ta Evropa byla prohřátá, já už jsem říkal, dubnové teploty byly skutečně enormní a vlastně z fyzikálního hlediska vzniklo totéž, co je charakterizováno v případě Medarda, akorát že to přišlo od východu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže vlastně ty záplavy, proč vznikly, by se dalo říct, že to byla kombinace všeho možného, příliš teplý duben, květen, potom tedy následné deště, rychlé, rychlý sled bouřek také?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ano, hlavně vysoká vlhkost vzduchu a skutečně ta vlhkost vzduchu se tady pohybovala v těch, řekněme, i denních hodinách kolem 70, 85 %, což je skutečně velmi neobvyklá hodnota, poněvadž v tuto dobu ..., v této roční době ty vlhkosti se pohybují v /nesrozumitelné/, dejme tomu, kolem 40, 50 %, takže ten vlhký vzduch a teplý, teplý podklad skutečně vytvářel ty podmínky pro vznik těch bouřkových oblaků, lijáků ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže ta samotná bouřka nemusela být úplně příčinou toho všeho.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Protože ono se mluví o tom, že to bylo bouřky a několik jich rychle za sebou, třeba 10 bouřek na malém území hned po sobě, že to mohla být taková příčina, tak jestli ...

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, podívejte se, jako blesková povodeň vznikne vždycky nebo může vzniknout vždycky jedině v tom případě, že spadne velké množství srážek za krátkou dobu na malé území, a proto, aby to nastalo, je potřeba, aby byla vytvořena ta mohutná kupovitá oblačnost spojená s bouřkama, s těmi přívalovými dešti, a to prostě se stalo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A navíc tentokrát to bylo zvláštní oproti těm povodním, které byly třeba před lety, také tím, že se vylily poměrně bezvýznamné říčky, potůčky takové.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Je to dáno tím, že právě to enormní množství srážek spadlo v těch pramenných oblastech, pramenných oblastech těch potoků, menších potoků, že jo, a vlastně nedošlo ani k tomu, že by ta voda na dolních tocích, na dolním toku Vltavy, nebo na dolním toku Labe, aby se nějakým způsobem prostě vylila tak, jako to bylo třeba v tom roce 2002.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pokud se nepletu a správně jsem si to přečetla, když jsem se připravovala tady na ten rozhovor, tak vy jste v době tady těch povodní, v tom červnu, byl zrovna v Beskydech, šel jste na Lysou horu, když vám volali novináři a říkali, že jsou povodně a přitom ty povodně měly být docela kousek od vás ...

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
A já o nich nevěděl, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
... a vy jste o nich nevěděl.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Skutečně při tom výstupu na tu Lysou horu, to bylo, tuším, třiadvacátého, jestli se příliš nemýlím, června, drobně mžilo, byla mlha, špatná viditelnost, prostě ne dobré počasí na horskou turistiku, nicméně skutečně bych nikdy nepředpokládal, že z takového drobného mžení může vzniknout povodeň. Ale samozřejmě ... jako, jak jsem se potom díval na mapu, ten Jeseník nad Odrou byl horizontálně vzdálen nějakých 12 kilometrů a tam skutečně vypadly ty silné přívalové srážky spojené s bouřkama a nastalo tam to, co tam nastalo, což jenom potvrzuje to, co my prostě říkáme, že ty srážky byly horizontálně velmi nepravidelně, nehomogenně rozložený, takže jako na vzdálenost ... a mohl bych uvádět další případy, kdy třeba asi o 14 dnů nebo o 10 dnů později v Jablonném v Podještědí spadlo 60 milimetrů srážek během 2 hodin a na stanici Nový Bor, což je 12 kilometrů opět, nespadla ani kapka, jo, a v tom je prostě taková jistá anomálie, nebo byla jistá anomálie té situace, kterou jsme tady ty dva a půl týdne zažívali.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ptá se Zdeněk na mailu, mailem se ptá na dvacetminut@rozhlas.cz, jestli to není špatným zemědělstvím, které u nás léta bylo, pole prostě nestačí absorbovat vodu.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak samozřejmě ta souvislost tady pochopitelně je, protože pole tak, jak byla třeba, já nevím, do padesátých let, kdy se nerozorávaly meze, tak byly malá, byla oddělena prostě remízky, že jo, byly takové terásky, takže ta voda skutečně neměla možnost stéct naprosto monotónně, zadržovala se, no, a samozřejmě jestliže jsem teda jaksi v době kolektivizace ty remízky rozoral, tak ta voda dneska po těch širých lánech, byť už třeba zdaleka nejsou obhospodařovány, prostě steče vlastně bez užitku, aniž by se zachytila v krajině, do údolí, že jo, a vytvoří to, co vytvořila.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, no, a poslouchejte dál. Podaří se světovým politikům zabránit zvyšování teploty na Zemi, chtějí politici už zase poroučet větru, dešti? Budeme se ptát. Na nedávném summitu v Itálii, to byl summit G8, tak tam se politici dohodli, že teplota na Zemi se nesmí v následujících 40 letech zvýšit o více než 2 stupně. Je to podle vás reálné?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak jestli to je reálné, já si nejsem tak jaksi jistý. Rozhodně nejsem si ..., jsem skoro přesvědčenej, že těmi způsoby, kterými G8 uvažuje, toho dosáhnout, toho pravděpodobně asi nedosáhneme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kterými tedy způsoby si myslíte, že ta cesta nepůjde, nepovede?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Prostě ty závěry G8 a vůbec, řekněme, politiky Evropské unie zejména, poněvadž Evropská unie je v tomto smyslu lídr z hlediska zabraňování klimatických změn prostřednictvím snižování emisí, tahle ta cesta, myslím si, že asi vychází z toho, z takové presumpce, že vlastně za všechno může člověk, což svým způsobem je pravda, ale oni dodávají, že za všecko člověk může emisemi skleníkových plynů a jak už ten posluchač před chvilkou prostě zmiňoval, uváděl příčiny, dotazoval se, jestli ta příčina je logická, nebo není, člověk se na tom podílel, ale nejenom emisemi skleníkových plynů.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Čím ještě?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, právě tím, že špatným způsobem hospodařil s krajinou, mluvímeli o těch záplavách, řada koryt, který, která kdysi meandrovala, byla narovnána, toky byly zkráceny u některých řek až o 30, 40 %, to samozřejmě, ta řeka nemá možnost se rozlít, ta voda se nemá možnost rozlít v krajině, nemá možnost se zadržet a prostě proteče, no, a jestliže se vyleje z koryt, no, tak to jaksi dojde k záplavám. Takže z hlediska dosažení těch cílů, které G8, o kterých G8 uvažuje, možná, že by byly dobré, ale podle mého názoru, když se podívám na čísla emisní zpětná, tak si myslím, že to příliš realistické není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Třeba za posledních 20 let, tak dá se říct, že klesají, ve spoustě států možná ano, ale třeba v Británii, když zůstaneme tady v Evropě, tak tam třeba neklesají.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Emise?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak právě naopak třeba v Británii klesají v evropské patnáctce nejvíc emise, klesají ještě ve Švédsku, klesají ještě ve Francii a když se tak trošku podívám na ty státy, tak vidím, že jsou to státy, které používají dost jaderné energetiky k výrobě energie ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, a tady u nás v České republice?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
U nás teda emise klesly po roce 1990 asi o 25 %, dneska jsme někde na úrovni minus 28 %. Jest pravdou, že v posledních asi třech letech emise zase mírným způsobem prostě narůstají. Takže jako celkově Evropská unie z hlediska plnění toho Kjótského protokolu, který pravděpodobně asi svojí aktivitu skončí letos v prosinci v Kodani, tak Evropské unii v současné době k jeho dosažení chybí, k redukci těch 8 % chybí necelých 6, což si myslím, že jako je dost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Posluchač Vláďa se ptá, jak se dá podle vás ochladit planeta?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Jak se dá ochladit planeta? To je velmi složitá otázka, samozřejmě viděl jsem i takové scifi představy postavit na zeměkouli zrcadla, která by odrážela krátkovlnné záření a vlastně by zamezovala rozvoj ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To je scifi ale opravdu.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
To je skutečně teda scifi, podle mého názoru se planeta dá, ten nárůst teploty se dá určitě zpomalit a dá se zpomalit redukcí, snižováním emisí skleníkových plynů, ale ten nárůst nějak dramaticky zastavit, v tomto smyslu bych teda nechtěl spekulovat, spíš bych byl velmi skeptický.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak k tomu může přispět člověk, to je taková častá otázka a i dnes se na to hodně ptáte na dvacetminut@rozhlas.cz, tady píše paní posluchačka: "Asi těžko může někdo po nás chtít, abychom teď přestali jezdit autem a nelétali letadlem."

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ano, ono je to, je to pravda, je to velice obtížné, samozřejmě ty snahy o snížení emisí vychází přesně z toho, co jste říkala a samozřejmě z dalších prostě opatření, která v mnohých ohledech nejsou přesně teda jaksi specifikována, víte, ono je asi těžko teda člověku na počátku jednadvacátého století, ho přinutit k tomu, aby, já to řeknu trošku v nadsázce, aby šel zpátky na stromy a třeba těmi auty jaksi nejezdil, že jo. Podpora veřejné dopravy, to je naprosto v pořádku, ovšem nedávno jsem četl takovou analýzu, tuším v Mladé frontě, jak se vyplatí cestovat u nás po České republice autem ve srovnání se železniční a autobusovou dopravou a ukazuje se, že mnohdy je to výhodnější i pro jednoho člověka a jedno dítě jet tím autem než jet veřejnou dopravou, pominemeli tedy časové úspory.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaká bude podle vás ta planeta za 40 let, poklesne ta teplota, nebo naopak se zvýší o víc dokonce, než ty dva stupně?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Opět bych nerad teda jaksi spekuloval, já si myslím, že ta teplota ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Aby vám to někdo potom neomlátil o hlavu.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
... no, tak za 40 let už mi to může být skutečně, mně osobně ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I když potom za 40 let už vám, už vám to bude jedno, nebojte.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
... teda skutečně jedno, myslím si, že ta teplota ještě nějakou dobu tedy poroste, já bych samozřejmě byl rád, aby rostla co nejméně, poněvadž ty souvislosti tady jaksi existují, ale na druhé straně spíš si myslím, že je třeba investovat finanční prostředky do odstraňování těch škod, které právě tou změnou klimatu vznikají, to znamená, o povodních jsme mluvili, vytvářet jistá adaptační opatření na to, aby ty povodně, ony vzniknou, když ty srážky vypadnou, ale aby ty škody byly minimální. Totéž třeba v zemědělství, totéž v lesnictví, snažit se třeba tu vodu zadržovat v krajině více, věnovat více peněz, než se věnuje doposud, na ta adaptační opatření.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane doktore, je podle vás globální oteplování teď takový hit, takové módní téma, řekněme, ty poslední dva, tři roky člověk má pocit, že docela ano, že o tom mluví úplně každý.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
V každém případě, mluví o tom každý, mluví o tom lidé, kteří ví, o čem mluví, mluví o tom lidé, kteří vůbec neví, o čem mluví, bohužel si myslím, že mezi tu druhou skupinu patří, já nechci říct převážná část, ale hodně velká část politiků.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Teď je před volbami, tak určitě jste si také všiml v novinách, že obě velké strany se začínají jaksi ohánět ekologickými tématy ...

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Čím to, je to opravdu takové, že to lidi zaujme, že to lidi zajímá?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Já si myslím, že to lidi zajímá, poněvadž když se podíváme na předvolební kampaň prezidenta Obamy ve Spojených státech a ..., takže on, si myslím, že do značné míry to vítězství získal také svojí ekologickou politikou a já, když si vzpomenu na Obamův předvolební klimatický program na snižování emisí skleníkových plynů, tak on byl o dost ambicióznější než ten evropský a přitom, jak se říká, Evropa se staví jako lídr tadyhle v tom a dneska, když se podíváme na ten summit G8, o kterém jsme také hovořili, tak Američané už podle mého názoru nejdou podle těch představ předvolebního programu Obamy, ano, budeme snižovat emise do roku 2050, výhledově 2080, prostě takové jaksi úvahy vágní, ale myslím, že teda jaksi ta současná politika, jak se v Itálii teďka na G8 projevila, už nemá toho moc společného s tím předvolebním problémem, programem prezidenta Obamy a tak si myslím vzhledem k tomu, jak Obama vlastně na životním prostředí nebo na environmentu v Americe vyhrál do značné míry, tak si myslím, že i to naše obě politické strany vede k tomu, aby o klimatu mluvily více, poněvadž myslím si, že naši lidé už o tom slyší, protože ty dopady těch věcí, který s tím klimatem ..., který nejsou přímo třeba důsledkem změny klimatu, ale v každém případě v tom, s tím v nějaké míře souvisí, takže lidi to vnímají a myslím si, že to je jako politicky dobrá karta.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A když je to tak zajímavé pro lidi, proč třeba potom je takový neúspěch Strany zelených teď v těch posledních dvou volbách vlastně, ať už vezmeme krajské volby, nebo teď naposledy volby do Evropského parlamentu, čím to, že zrovna tato strana, která vlastně má jako ekologii už skoro v názvu, tak že tak neuspěje?

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Já si myslím, že v té Straně zelených ještě došlo prostě jaksi k takovému trošičku enviromentálnímu rozkolu, protože tam ..., ono tam bylo možná více teda pramenů, ale takové dva prameny, dva proudy, jeden striktně prostě jaksi velmi tvrdě zelený, který nechtěl slyšet vůbec o jaderné energetice a já bych to nechtěl personifikovat, ale znám lidi ze Strany zelených, kteří jsou velmi výrazně proti jádru a potom znám teda lidi ze Strany zelených, kteří to jádro berou jakožto možnost, jakým způsobem snižovat emise v současné době a třeba i nějakým způsobem bojovat proti té změně klimatu, takže tam myslím, že ta strana se naprosto rozštěpila a pak tam byly ještě teda další věci, které myslím si, že s životním prostředím až tak příliš nesouvisely, které vedly k tomu, že ta Strana zelených asi nezískala příliš velký kredit možná teďka v evropských volbách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jedna otázka z mailu dvacetminut@rozhlas.cz, Ivana Světlá se ptá: "Co si myslíte o bývalém americkém viceprezidentovi Alu Gorovi, je to populista, který si z tématu globálního oteplování udělal dobrý byznys podle vás?"

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Já bych to snad takhle neformuloval, v každém případě on k tomu přistupoval tady jaksi, anebo přistupuje politicky, taky ten jeho film, on měl odborný background, myslím velice dobrý, akorát ... a zase proto, aby zachytil, aby získal politické body, aby zachytil zájem lidí, tak vlastně on zmiňoval takové ty nejkatastrofičtější scénáře, které mohou, ale taky nemusí tedy nastat, jako že by z toho si udělal nějaký byznys, vyloženě byznys, to si myslím prostě ne, ale rozhodně popularitu tím získal.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak a jedna poslední otázka na závěr od Vladimíra z Plzně: "Můžeme se v Česku za pár let dočkat toho, že v zimě nebude vůbec žádný sníh?"

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, tak možná, že jo, hovořili jsme o tom, jestli já se dožiju toho, o čem, co říkám, co prognózuji, v uvozovkách, na 40 let, tak, řekněme, za 100 let třeba ne, ale mně už to skutečně může být jedno a já si myslím, že nemá smysl lyže vyhazovat a ještě bych je nějakou dobu udržel.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Klimatolog Jan Pretel byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Jan PRETEL, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Díky za pozvání, na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, a za chvilku na Radiožurnálu další zprávy, Helena Šulcová vám přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.