Jan Macháček: Donutí veřejné mínění politiky ke změně?

Před Vánoci se navíc objevila informace o mediálním poradci Alexandra Vondry, který bral víc než sám ministr za to, že sleduje a analyzuje otázky Václava Moravce. Nezbláznili se politici? Chtějí defenestraci? Chtějí, aby je lidé vynesli v zubech?

Pavel Dobeš si to s Bátorou risknul, ale v případě Nečasovy poradkyně jde o to, že odměny byly schváleny ještě před nedávným průlomovým verdiktem Nejvyššího správního soudu. Soud, proti kterému už není odvolání, připustil výklad zákona, který politici asi nechtěně sami zpackali. Novináři a všichni občané mají právo žádat informace o platech. Politici si však odměny schvalovali ještě v době, kdy je ani ve snu nenapadlo, že někdy budou muset s pravdou ven.

Zde se rýsuje i možnost nápravy. Pokud politici nezačnou švindlovat (a platit poradce tajně přes advokáty), donutí je veřejné mínění ke změně pravidel. Právě na těchto případech se projevuje problém neexistence zákona o státní správě, který má garantovat služební postupy i pravidla pro odměňování. Pravidla a odůvodnění musí získat i odměňování poradců.

Má to i jeden důležitý politicko-sociální aspekt. Pokud politici rozhodují o tom, kolik berou úředníci, musí pocítit důsledky své politiky a různých tuhých tabulek a krunýřů sami na sobě. Kdo pracuje pro stát, ať je placen tabulkově a ne, že si svým kamarádům a lidem, které potřebuji nebo kterým něco dlužím, zaplatím jak chci.

Pokud dá však české veřejné mínění najevo, že ho tyto informace nevzrušují, nebude se pak moci divit, že tunelování státu poskočí do dalšího, dosud nevídaného patra. Až dosud se kamarádi a šíbři platili skrze nafouklé odměny v dozorčích a správních radách polostátních podniků. Bude to napříště tak, že je zaplatí rovnou ministr a polovinu peněz si strčí zpátky sám do kapsy?

To už bude kleptokracie vyššího či spíše nejvyššího řádu. Skoro 300 tisíc měsíčně – to už opravdu není málo peněz. A následuje otázka pro psychoanalytika. Co je to za premiéra, který si myslí že má schopnější poradkyni, než je on sám? A nebyl jste to vy, pane premiére, kdo za tentýž plat kritizoval jistého ombudsmana Českých drah? A to jsou České dráhy na rozdíl od předsednictva vlády obchodní společnost.