Jan Krekule

"Nízké teploty připravují rostliny na kvetení," vysvětlil Jan Krekule s tím, že kdyby nepřišla zima, nekonalo by se ani jaro. Zatímco v tropech se rostliny řídí objemem nasbíraných zásob, květiny mírného pásma jsou závislé na délce dne a kolísání teplot.

"Každá rostlina má zakódovaný vzorec pro určité podnebí a svůj vývojový cyklus," shrnul své úvahy botanik Jan Krekule. Podle jeho slov však existují i rostliny, které nejsou příliš závislé na vnějších signálech. "Stačí se podívat na chodníky nebo naše zahrádky, kde najdeme spoustu rostlin, které vnější signály neovlivňují," nastínil. Mezi podobné rostliny můžeme zařadit například hluchavky, které rostou téměř kdykoliv a kdekoliv.

Kdekoho z nás napadne, zda mají rostliny pocity. Podle Jana Krekuleho by je mít neměly. "Mají totiž jinou organizaci vývojové strategie. Žijí usedlým životem a musí se vypořádat s nebezpečím mechanického poškození. Jednotlivé části rostlin navíc vystupují samostatně, každá může být regenerována, nebo naopak poškozena," uvedl.

Jan Krekule také mohl řadu posluchačů zklamat názorem, podle něhož neexistuje možnost komunikace mezi lidmi a rostlinami. "Rostliny nemají nástroje, kterými by byly schopny vnímat lidské signály. S člověkem by musely komunikovat pouze jednotlivé pupeny, listy nebo větve," osvětlil.

Celoživotním vědeckým tématem Jana Krekuleho je kvetení a jeho regulace. "Jde o výrazný projev, klíčový moment vývoje," domnívá se. "Zajímají mě signály, kterými se spouští proces kvetení."

Jan Krekule odpověděl na řadu otázek týkajících se komunikace rostlin s okolním prostředím, problematiky kvetení a načal i debatu o rostlinném hormonu florigen.

Záznam celého rozhovoru s Janem Krekulem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.