Jan Boris Uhlíř

Badatel Vojenského historického ústavu Jan Boris Uhlíř se specializuje na problematiku dějin Třetí říše, Česko-Slovenské republiky a Protektorátu Čechy a Morava. Posluchače seznámil s okolnostmi podpisu Mnichovské dohody i s následky, které tato historická událost naší zemi přinesla. "Jak vlastně vypadala mnichovská jednání?" zajímalo moderátorku Lucii Výbornou. Podle Jana Borise Uhlíře trvala konference s přestávkami 13 hodin a čeští zástupci neměli šanci se na ni dostat. Byli dokonce hlídáni gestapem v nedalekém hotelu. Proto se v Čechách často říká, že to byla konference "o nás bez nás".

Mnoho lidí se nejen u příležitosti dnešního výročí podpisu dohody pře, jestli mělo smysl v době anexe pohraničního území bojovat, či ne. Odborník na domácí protinacistický odboj, Jan Boris Uhlíř, přidal svůj pohled na citlivé téma i na počínání prezidenta Edvarda Beneše: "Pokud by rozhodoval pouze sám za sebe, a neměl zodpovědnost za zbytek národa, tak by samozřejmě hlavu nesklonil. Ale Edvard Beneš vycházel z reálné situace doby a odstoupení armády z hranic mu radili i armádní představitelé, kteří konstatovali, že šance, že bychom s tím vojensky mohli něco udělat, je v podstatě nulová."

Nicméně podle Jana Borise Uhlíře by odmítnutí kapitulace přineslo naší zemi výrazně větší respekt v očích poválečné Evropy. Také by se nemělo zapomínat na fakt, že mnoho vojenských špiček odešlo po vzniku protektorátu bojovat za vlast do odboje, a proto byl počet padlých českých důstojníků nakonec ještě vyšší než například u Poláků, kteří se nevzdali. Dalším negativem respektování dohody západních mocností bylo, že část lidí v roce 1938 ztratila víru a sebeúctu, což se velmi rychle projevilo v následném období Druhé republiky.

Záznam rozhovoru s Janem Borisem Uhlířem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.