Jaké jsou šance na vymazání ze zdravotních registrů

Já jsem se teďko dozvěděl úplně náhodou, že existuje tak zvaný registr pohlavních chorob. Chtěl jsem se zeptat, jestli jsem tam veden a jestliže ano, tak bych chtěl z tohoto registru vymazat. Jakým způsobem postupovat?

Úředník Ministerstva zdravotnictví: Jakým způsobem postupovat přesně, to Vám nepovím, ale zkuste zavolat paní...

Až sedmý úředník Ministerstva zdravotnictví se vůbec pokusil na otázku odpovědět. Občané s takovým dotazem zřejmě nepřicházejí často nebo spíše vůbec. Václav Strouhal to vysvětluje slovy:

Václav Strouhal: Jestliže existuje nějaký registr v současné době, hodně lidí o tom neví. Z osmdesáti procent HIV pozitivních osob žije v naprosté anonymitě. Kdyby věděli, že nějakým způsobem se jejich jméno objeví mimo dveře ordinace, budou mít strach, nepřijdou do poraden, aby se nechali otestovat.

Registr pohlavních chorob je ale jen jeden z mnoha. Některé registry vznikají nově, některé mají dlouhou historii a sahají až do období minulého režimu. Jsou vedeny v Ústavu zdravotnických informací a statistiky a slouží, řekněme, odborné veřejnosti. Shromažďují od lékařů i citlivá data, jako její jméno a rodné číslo. Konkrétní registr pohlavních chorob obsahuje i kolonku etnicita nebo sexuální orientace. Jiří Hromada, prezident Gei iniciativ, k tomu říká.

Jiří Hromada: Kromě otisku prstů a fotografie už tam nechybí nic, co jsme zažili před rokem 1989, kdy podobná hlášení o nás, čtyřprocentních, podávali STB příslušníci.

Člověk, zodpovědný za počítačový systém, který citlivá data shromažďuje, se jmenuje Vladimír Přibík a namítá.

Vladimír Přibík: Při odevzdávání k počítačovému zpracování byl tento registr odsouhlasen, ale tak, jako doposavad běžel těch dvacet let, nebylo důvodu, kohokoliv aby to znova revidoval.

Jeho kolegyně Vlasta Mazánková doplňuje.

Vlasta Mazánková: Některé ty registry jsou vedeny velice dlouho, už od roku 1956 existují hlášení, dost se kritizuje vůbec používání rodného čísla, chápeme to, že se to mnoha lidem nelíbí, nicméně bez toho to nelze, pokud bychom nechtěli se vzdát všech těch údajů.

Karel Neuvirth je předsedou Úřadu na ochranu osobních dat a existenci registru kritizuje.

Karel Neuvirth: Nelze se odvolávat na to, že něco se dělalo dvacet nebo třicet let. Dělalo se to za úplně jiných podmínek a úplně jiných pravidel. Ty registry skýtají obrovské nebezpečí pro pacienty. Jakékoliv shromažďování osobních údajů je na velkých úrovních, je vždycky rizikové a vždycky nebezpečné. Nikdo Vám nemůže dát záruku, nic se nestane. Zájem o zdravotnické informace a zdravotnická data roste, je to jenom otázka času, kdy se budou kupovat souboru pacientů s určitými zdravotními postiženími, s nemocemi a podobně.

Za těch několik desetiletí bylo shromážděno opravdu obrovské množství dat o každém z nás, až do loňského roku na různých počítačích, v různých kancelářích, případně na papírech v šuplících. Svým prohlášením na adresu registru ani tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví Mario Böhme příliš neuklidní.

Mario Böhme: Nedokážu říct, jaké řešení bude přijato pro ty registry, protože on ten sběr dat do minulosti teď už žádným způsobem nelze upravit.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.