Jaká je budoucnost internetu? „Ne všechny informace mají stejnou kvalitu,“ připomíná Jan Gruntorád

Přístup k internetu měli zpočátku pouze pracovníci ČVUT, první páteřní síť v Československu vznikla až na základě projektu, který měl připojit všechny vysoké školy. Právě tato síť později dostala název CESNET.

„Ze začátku byla dominantní elektronická pošta, později se využívaly i další služby jako například přenos souboru a hlavně vzdálený přístup k počítačům,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Internetové připojení bylo v začátcích záležitostí především profesního využití, do podvědomí široké veřejnosti se internet dostal až s příchodem WWW v roce 1994. O rok později přišly první internetové vyhledavače, u nás například Seznam. „Vyzývali jsme lide v jednotlivých městech, ať jednají s redakcemi časopisů a novin, aby zdroje přizpůsobily na internet,“ vzpomíná.

Tehdy ještě analogová infrastruktura se skládala z telefonních kanálů oproti dnešní digitalizované podobě – signál se převádí z analogové formy do série čísel, které se na straně uživatele přenáší do formy obrazu nebo zvuku.

Patřím k příznivcům robotizace, ale je potřeba znát riziko zneužití – jak by se třeba mohlo stát, že by ta věc mohla škodit. JAN GRUNTORÁD

Generování dat je dnes čím dál více snazší a připouští, že může docházet k degradaci dat i psaní – v porovnání s dřívější dobou dnes pro poslání dopisu stačí pouhé okopírování. „Je také potřeba uvědomit si, že ne všechny informace na internetu mají stejnou kvalitu,“ říká.

A jak bude prostředí internetu vypadat za 25 let? Variant je mnoho, technická komunita je pragmatická a vybere nejvhodnější řešení, svou roli ale hrají i legislativní, právní a ekonomické aspekty. „Bude to složitý proces a predikovat, jak to všechno bude vypadat, je hodně obtížné,“ uzavírá.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.