Jak se dařívávalo plzeňskému výstavišti?
Plzeňské výstaviště už je několik měsíců v likvidaci. Jeho činnost ukončily milionové dluhy. Zdevastovaný areál je podle kritiků už několik let doslova ostudou města. Kritický stav budov neposkytuje vystavovatelům ani nejzákladnější zázemí. Srpnová povodeň dílo zkázy korunovala a severní část výstaviště město raději bourá než by vložilo peníze do oprav. Pojďme se ale ohlédnout, jak se na výstavišti v posledních letech hospodařilo.
Plzeňské výstaviště si lidé pamatují jako dějiště řady kulturních akcí a velkých výstav. Mezi nejznámější a největší svého času patřila například potravinářská výstava EX Plzeň nebo festival trampské hudby Porta. Poloha rozlehlého areálu s pavilony, letním amfiteátrem a restauracemi je téměř ideální přímo v centru Plzně. Plzeňané mají na výstaviště dobré vzpomínky, ale současnost je zaráží.
Obyvatelé Plzně: Taková výstavba obrovská, stála obrovské peníze a dneska se to vůbec nevyužívá. To je velká škoda podle mého názoru.
Obyvatelé Plzně: Když tam byla EX Plzeň, tak jsem tam chodila.
Obyvatelé Plzně: Já si myslím, že pro Plzeň je to škoda, nejen pro Plzeň, pro celý Západočeský kraj, protože to výstaviště, vždycky se tam něco dílo.
Dluh za energie a nájmy se vyšplhal na více než 5 mil. Kč. Předseda kontrolního výboru plzeňského magistrátu Petr Náhlík kritizuje vedení radnice, že začalo na kolapsovou situaci reagovat příliš pozdě.
Petr Náhlík, předseda kontrolního výboru: Samozřejmě poté, co to rozvířila média a poté, co přestal být dodáván plyn do správní budovy.
Plzeňský primátor Jiří Šneberger přiznává, že areál je pro město přítěží již od počátku 90. let. Rekonstrukce výstaviště k jeho původnímu účelu by stála město téměř 100 mil. Kč.
Jiří Šneberger, primátor Plzně: Plzeň nemá výstavnickou tradici jako třeba má třeba Brno, Praha nebo České Budějovice. My jsme usoudili, že pokud by do toho město chtělo jít, tak by to byla velmi riziková záležitost, která by se do budoucna proti nám mohla otočit.
Plzeň tedy nechala řadu let areál tiše dosluhovat. Dluhy však narůstaly. Náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous si uvědomuje, že nejasný postoj radnice je hlavním úpadku výstaviště.
Miroslav Kalous, náměstek primátora: Každý by si měl trošku sáhnout do svědomí a v podstatě se nikdy nepřijalo jasné řešení. Neřeklo se skončit, neřeklo se ani jednoznačná podpora, to byly chyby, které se podepsaly na tom stavu, který je dnes.
Dočasný správce, tedy společnost Sdružení Plzeňského výstaviště postupně přivedl areál po několika letech hospodaření ke krachu. Petr Náhlík se domnívá, že sdružení neplnilo ani základní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
Petr Náhlík, předseda kontrolního výboru: Bohužel zastupitelstvo nedostávalo ani zprávy o vlaných hromadách, které se u sdružení zakladatelů měly konat minimálně každých půl roku.
Bývalý ředitel výstaviště František Veinfutr uznal svůj díl viny na špatném, ekonomickém stavu a odstoupil z místa v plzeňské městské radě a dalších politických funkcích.
František Veinfutr, bývalý ředitel výstaviště: Jako ředitel, který tam dva roky byl, nesu zodpovědnosti, že jsem ředitel, asi jí nemohu přenést, ale to, že jsme upozorňovali město, že nemůžeme podnikat v momentě, kdy majoritní akcionář říká, že výstavnictví nepodporuje, to je věc všeobecně známá už skoro 3 roky.
Po skandálu s výstavištěm začalo město urychleně jednat. Společnost, která areál provozovala, převzal likvidátor a zkoumá stav účetnictví a zbylý majetek. Dluhy jsou městem zaplacené a nový investor začíná s přípravou zábavně-obchodního centra. Primátor Jiří Šneberger a ekonomický náměstek Jiří Bis k tomu dodávají.
Jiří Šneberger, primátor Plzně: Všichni neseme svůj díl zodpovědnosti za to, že se to nechalo dojít tak daleko. Měli jsme se tím zabývat asi podstatně dříve, ale jeden segment městské správy, stane se to, ale je to, já si myslím, z toho politického hlediska dost neomluvitelné.
Jiří Bis, ekonomický náměstek: Pociťuji něco obdobného. Tam byl majetkový podíl města a měl jsem mít lepší informace a měl jsem třeba včas reagovat.
Všechny větší akce a koncerty nasmlouvané do září tohoto roku na Plzeňském výstavišti proběhnou. V případně, že se město s novým investorem na všem skutečně domluví, areál se postupně rozdělí na oddechovou a sportovní část spravovanou Plzní. Polovinu areálu město pronajme zřejmě k vybudování obchodně-zábavného centra. Mnoho obyvatel Plzně se však ptá, proč takové řešení nepřišlo o několik let dříve.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.