Jak ochránit horskou vodu? Ve slovinském Kamniku uspořádali ochutnávku a v plánu mají túru za prameny
Ve Francii pořádají degustace lanýžů, v Belgii degustaci piv a ve Švýcarsku třeba degustaci čokolád. Při degustaci ve slovinských Alpách ale ani tolik nejde o uspokojení chuťových pohárků, jako spíš o osvětu. V malebném centru Kamniku totiž pravidelně pořádají degustaci místní pramenité vody. Lze poznat rozdíly?
„Teď jsme v Kamniku. Je to krásné místo v Kamnicko-Savinjských Alpách a my se tu rozhodli uspořádat Festival pitné vody. Degustovat tu budeme sedm místních pramenů vody a kdokoli přijde, může se hodnocení zúčastnit. Všechny vody mají stejnou teplotu a stejné podmínky, takže někteří skutečně poznají rozdíly," popisuje mi na náměstí v Kamniku místní biospeleolog Rajko Slapnik.
Sedm odstínů vychlazené vody
Chystá přitom kelímky, džbány a štosy papírů s tabulkou na hodnocení místní vody. Za chvíli vynáší Barbara Strajnarová z blízkého infocentra přepravky s ledem, aby se testovaná voda v parném dni neohřála a neztratila chuť.
„Těch sedm vzorků se od sebe trochu liší. Pocházejí z místních přírodních pramenů, dokonce tu máme dvě minerální vody. Vody neobsahují žádné přidané látky, které by ovlivnily chuť, jako to dělá chlór,“ vypráví dál člen speleologické společnosti.
Netrvá dlouho a ke stánku přicházejí první zájemci o ochutnávku. Vodu rozlévá Barbara. Mezi návštěvníky je třeba Anna Maria, mladá rodačka z Kamniku: „Nechutná to nijak zvlášť,“ vypráví. „Jako voda. Ale je dobrá a osvěžující. Mám zatím první vzorek, ale chci ochutnat i ostatní. Uvidím, jestli poznám rozdíly,“ usmívá se.
Ochutnávkou chránit prameny
Jiného názoru je Timon, student, který na festival vody dorazil společně se svými spolužáky. „Myslím, že některé chutnaly trochu jinak než ostatní. Ochutnal jsem všechny. Některé mi chutnaly víc, jiné míň. Nejvíc mi třeba chutnala ta, která chutná skoro stejně, jako voda, kterou máme doma.“
Čtěte také
Festival vody pořádá Jeskynní klub Kamnik, který chce upozornit na potřebu chránit bohaté vodní zdroje v okolí Kamniku. To už vysvětluje jeden ze zakladatelů speleologického klubu Vido Kregar - usměvavý opálený bělovlasý muž s bílým plnovousem.
„Voda tady v Kamnicko-Savinjských Aplách je velmi kvalitní. Chceme upozornit nejen na to, ale taky na nutnost její ochrany. Ohrožuje ji jak turismus, který přispívá k plýtvání, tak pastevectví.“
Pěšky od pramene k prameni
To má v oblasti silnou tradici. Pastviny se ale často nachází blízko pramenů a dobytek je může podle Vido Kregara znehodnotit.
Čtěte také
Na kvalitu a ochranu vody se snaží upozornit třeba program Příběh vody Kamnicko-Savinjských Alp, do kterého se kromě speleologů zapojily o okolní obce. Chtějí místních asi padesát pramenů navzájem propojit pěšími stezkami o celkové délce asi tří set kilometrů.
„Lidé půjdou na túru, na takový pěší okruh od jednoho pramene k druhému, a přitom si nebudou muset nést vlastní vodu,“ dodává s úsměvem Vido Kregar, který se speleologii a ochraně vody věnuje už přes čtyřicet let.
Související
-
Je zdravější kohoutková, nebo balená voda? „Nakupování zásob vody je úsměvné,“ myslí si odborník
Která voda je zdravější – ta z kohoutku, nebo balená minerální voda? Švýcarský vědec Matthias Mend má jasno.
-
Víc dat, méně vyplýtvané vody. Česká firma navrhla inteligentní systém závlahy, testují ho v Praze
Snad každému se někdy stalo, že ve snaze nenechat své pokojové květiny uschnout je naopak zaléval až moc. Podobná věc se může stát i v městském parku. Jak tomu předcházet?
