Jak dlouho přežijí protilátky proti covidu-19? Může to být až šest měsíců, zjistili švédští vědci

Švédští vědci na jaře oslovili asi 50 koronavirových pacientů. „Někteří byli velmi vážně nemocní, starali se o ně na jednotkách intenzivní péče. Zkoumali jsme ale i pacienty, kteří měli mírný průběh onemocnění a nepotřebovali být hospitalizováni. Měli ovšem symptomy onemocnění. Zjistili jsme, že vážněji nemocní si velmi rychle vytvořili vysoké hladiny protilátek,“ popisuje Magnus Gisslén z infekční kliniky univerzitní nemocnice Sahlgrenska v Göteborgu.

Protilátky nakonec vědci nakonec našli i u 90 procent pacientů s mírnějším průběhem. Poté se detailněji zaměřili na zbylých deset procent pacientů.

„Když jsme u některých pacientů po třech měsících nedokázali naměřit protilátky pomocí komerčně dostupných testů, vyzkoušeli jsme citlivější analýzu a podařilo se nám detekovat takzvané neutralizační protilátky. Nemáme dodatečnou studii, abychom věděli, jak dlouho a v jaké míře je ti lidé budou mít. Jsou to spekulace, ale vypadá to, že by to mohlo být nejméně šest měsíců.“

Zmiňované neutralizační protilátky jsou velmi cennými bílkovinami, které fungují jako blokáda mezi virem a buňkou.

„Tyto protilátky, které se navážou na kritické molekuly, jež slouží jako tzv. klíč k zámku, který je na povrchu buněk, jsou nejlepší. Zabrání totiž tomu, aby se virus dostal dovnitř do buňky, nebo aby se vůbec chytil na povrchu,“ vysvětluje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Lymfocyty jako armáda protilátek

Čtěte také

Plazma lidí, kteří prodělali covid-19, může zachraňovat životy. Nemocnice teď shánějí její dárce

Protilátky obecně platí za schopnou imunitní armádu, která lidskému tělu pomůže se respiračního onemocnění zbavit. Pak organismus střeží a teprve po nějaké době začnou mizet. Lidské tělo má ale ještě svou buněčnou imunitu, tedy specifické bílé krvinky označované jako lymfocyty, které si velmi dobře pamatují, s jakými viry se v životě setkaly. Podobnou armádu protilátek tak kdykoli dokážou rychle vytvořit znovu. 

„Jsou tam přítomné takzvané paměťové B-lymfocyty. Kdyby se patogen opakovaně dostal do organismu a nezachytily ho nízké hladiny protilátek, rychle by se probudily právě tyto paměťové B-lymfocyty. A tím by se dalšímu onemocnění zabránilo,“ vysvětluje profesor Hořejší.

B-lymfocytům pomáhají s tvorbou protilátek takzvané T-lymfocyty, které umí virus i samy zabíjet. Taky se o nich ví, že dokážou v těle člověka zůstat i dlouho po prvním kontaktu s infekcí. Doteď je v sobě mají lidé, kteří před 17 lety v Asii onemocněli prvním virem SARS.