Italská vláda chce prosadit ekonomické změny

Aktuální italská přítomnost však rozhodně není tuctová.

V posledních dnech přišel kabinet Romana Prodiho s několika důležitými a poměrně odvážnými opatřeními. Až dosud byla přitom činnost vlády spíše rozpačitá a opatrná; při vědomí křehkosti a různorodosti koalice bylo hlavním heslem dne nerozhněvat si nikoho ze spojenců.

V poslední červnový den předložil ministr ekonomického rozvoje Pierluigi Bersani balík opatření, jejichž cílem je liberalizace některých sektorů italského hospodářství. Jednotlivé obce by tak mohli rozhodnout o tom, že jejich taxikáři mohou držet více licencí, léky, které nejsou na předpis by se mohli prodávat v supermarketech, advokáti by museli zrušit minimální taxy a tak dále. Cílem všech těchto opatření je samozřejmě zlevnění služeb a jejich lepší dostupnost.

Tento sektor italské ekonomiky přitom potřebuje liberalizovat opravdu naléhavě. Zmiňme alespoň některé nejabsurdnější jevy: podle zákona platí, že musí být zachována určitá minimální vzdálenost mezi dvěma obchody, které nabízejí stejné zboží. Striktně limitován je také kupříkladu počet prodejen chleba v jedné obci. I tuto reglementaci Bersaniho návrh ruší.

Jak se dalo čekat, liberalizace vzbudila vlnu silné nevole v rámci jí dotčených odvětví. Především Řím zažil neobyčejně silné protesty taxikářů, kteří nakonec jen pod příslibem dalšího jednání upustili od generální stávky. Advokáti do ní už vstoupili.

Podívejme se však na to, jak vypadá realita: podle dat, která zveřejnil list Il Messaggero, stojí ujetí pěti kilometrů taxíkem během víkendu v Římě 19 až 20 eur, v Miláně 18 eur. Za stejnou službu přitom zákazník zaplatí v New Yorku 16 až 17 eur, v Paříži 14 a v Londýně 11 až 12 eur. Je tedy zřejmé, že konkrétně v případě taxislužby je italská situace neúnosná. Bersaniho dekret přitom nepřináší úplnou liberalizaci tohoto sektoru. Neotevírá totiž prostor pro vstup nových podnikatelů; nové licence si mohou pořídit pouze jejich stávající majitelé a využít je například pro své děti či pro nábor zaměstnanců. Nejedná se tedy o krok, ale spíše o krůček vpřed. I tak je ale jeho osud značně nejistý.

Jen pár dní po Bersanim přišel se zásadními návrhy také ministr ekonomiky Tommaso Padoa-Schioppa. V programovém dokumentu nastínil budoucnost italského hospodářství, která nezastírá, že je třeba přijmout závažná opatření. V rozpočtu na příští rok bude podle ministra třeba udělat změny ve výši 35 miliard eur. Z toho 20 miliard budou nutné škrty, zbytek budou tvořit výdaje, které mají podpořit ekonomický růst a rozvoj, tedy především snížení daňového zatížení práce o pět procent. Zmiňované rozsáhlé škrty bude třeba podle ministra učinit ve čtyřech oblastech, které dohromady představují 80 procent výdajů italského státního rozpočtu. Jedná se o zdravotnictví, sociální výdaje a lokální a veřejnou správu. Jsou to samozřejmě opatření nepopulární, ale odvážná a potřebná.

Padoa-Schioppa ve svém dokumentu nenastínil, jak konkrétně by tyto škrty měly být provedeny. To ministr učiní až po prázdninách při předložení rozpočtu na příští rok. Je zřejmé, že však Padoa-Schioppa bude ještě muset vybojovat řadu bitev s radikálními složkami vládní koalice. Ministr za Stranu komunistické přeměny Paolo Ferrero už ostatně pro tato opatření ve vládě odmítl zvednout ruku. Až podzim tedy ukáže, co umírněná část vlády dokáže prosadit.

Podivuhodnější než odpor extrémní levice je však postoj opozičního pravého středu. Silvio Berlusconi se jednoznačně postavil proti liberalizaci i proti rozpočtovému výhledu. Národní aliance zase vládě vytýká, že s liberalizací začala v malých odvětvích a těch nejdůležitějších si nevšímá. Ve výhledu ministra ekonomiky je však jasně řečeno, že se počítá s liberalizací také kupříkladu v oblasti energetiky nebo veřejných služeb. Křesťanští demokraté zatím svůj postoj jasně nevyjádřili. A tak má plnou pravdu lídr Levicových demokratů Piero Fassino, když říká: "Překvapuje mě, že pravý střed, který tolik let mluvil o trhu a o liberalizaci, má z těchto opatření nyní strach jen proto, že je provádíme my."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání