Inkluzivní vzdělávání prý přináší romským školákům v Británii úspěchy
Lepší docházkou i studijními výsledky romských žáků se mohou díky metodě inkluzivního vzdělávání pyšnit některé britské školy. Největších úspěchů v začleňování do běžné výuky dosahuje Babington Community College v anglickém Leicesteru.
Vzdělání se často zmiňuje coby klíčový faktor pro zlepšení situace Romů. V Babingtonu se jim proto snaží všemožně pomáhat. A myslí i na rodiče, kteří jsou negramotní.
Pokud pro ně má škola důležité sdělení, dítě dostane papír s kódem, který je třeba přiložit k chytrému mobilnímu telefonu. Pak se objeví webová stránka s audio nebo video poselstvím, namluveným Slovákem Jánem Dunkou.
„Mou náplní práce je dávat pozor na děti, aby nevystupovaly z autobusu a aby šly přímo do školy. Když některé děti nejsou ve škole, zdvihnu telefon, zavolá se rodinám, proč není dítě ve škole. V případě, že se nemůže dostat do školy nebo je nějaký problém, škola mě vyšle, ať pro to dítě ještě s nějakým kolegou nebo kolegyní jdu, a dovedeme dítě do školy,“ přibližuje Dunka.
I díky těmto nezvyklým metodám mají romské děti na Babingtonu docházku kolem 93 procent. Český průměr u romských školáků je přitom jen lehce přes 60 procent.
Ján Dunka pomáhá v roli velmi důležitého romského asistenta i dalším školám v Leicesteru. Takové výsledky, jaké má Babington, jsou ale i na britské poměry ojedinělé.
„Děláme rodičům problémy, pokud třeba vezmou dítě bez dovolení z výuky a odjedou dřív na dovolenou. Děti prostě musejí být ve škole a někdy dojde i na pokutu pro rodiče. Ta představuje 60 liber na dítě a rodiče. Když se neomluvená absence opakuje, může se pokuta vyšplhat až na 2500 liber,“ vysvětluje ředitelka školy Denise Newsome.
Za inkluzi romských dětí i dalších etnik na Babingtonu zodpovídá Mark Penfold.
„Než dítě vůbec poprvé vstoupí do třídy, stráví čtyři dny v místnosti, které říkáme začleňovací. Tam si děti jednak zvykají na školní režim, ale taky posuzujeme jejich schopnosti. Pokud 12letý žák z nějaké cizí země neumí ani zdaleka to, co by měl umět jeho britský vrstevník, neusuzujeme z toho, že je dítě hloupé. Podrobíme je testu IQ, který není založený na jazykových dovednostech,“ upozorňuje.
„Musím romským dětem samozřejmě dost pomáhat s gramatikou, to je pro ně trošku boj. Ale zvládají dobře látku, pracují na projektech a dostávají dobré známky,“ potvrzuje učitel Adam Richards.
„Lidé, kteří to v sobě mají lidsky srovnané, vědí, že dítě je především dítě a že etnicita je maximálně obohacující faktor,“ dodává Lucie Fremlová, nezávislá odbornice na romskou problematiku a zakladatelka organizace Roma Education Support Trust (REST).
Díky ní se s metodami používanými na Babingtonu seznamují i čeští ředitelé a učitelé. Některé školy, jako třeba ta v severočeských Trmicích, už jsou myšlence inkluzivního vzdělávání plně oddány. V České republice přesto řada romských dětí stále končí ve speciálních školách.