I štětka může být luxusní zboží. V Rakousku je výroba tradičních ozdob na klobouky stále dobrý byznys
Kamzičí, liščí, jelení, jezevčí nebo z divočáka. To jsou nejčastější typy tradičních ozdob na klobouky, které se vyrábějí a taky nosí hlavně v Alpách. Je to tradiční řemeslo, trochu podobné výrobě štětek na holení. Lovecké trofeje a ozdoby k Rakousku patří a dají se tam najít i lidé, kteří se výrobou štětek živí na plný úvazek.
Uprostřed lesa zasněžená chaloupka, všude kolem hory. V chaloupce světnička, ve světničce stoleček, u něj sedí paní Monika Lahnsteinerová a váže jednu štětku za druhou.
Vypadá to tu trochu jako u holiče. Z podstavců na stole trčí štětky všeho druhu – z kamzíka, jelena, jezevce… Ty podle Moniky Lahnsteinerové vydrží šedesát let a výborně se hodí jako štětky na holení.
Není chlup jako chlup
Manžel paní Lahnsteinerové už měl sice namířeno do města na nákup, ještě se ale v čepici a bundě vrátil a stěžuje si na nedostatek kvalitních jeleních chlupů.
U vás jeleny krmí hlavně senem a srst je dlouhá, jenže vy ji zase nepoužíváte.
„Tady v Rakousku se jeleni chovají hlavně na trofeje a podle toho je taky krmí, je v tom hodně ovsa. Jenže pak jelenům roste jen krátká srst,“ stýská si. „U vás jeleny krmí hlavně senem a srst je dlouhá, jenže vy ji zase nepoužíváte.“
Docenit dlouhé chlupy divoké zvěře opravdu dokážou hlavně v Rakousku a Bavorsku. Tady se z nich vyrábějí štětky na klobouky nebo štětky na holení. Tady každé dva roky pořádají olympiádu kamzičích štětek, kterou loni vyhrála právě paní Lahnsteinerová.
Štětkařské řemeslo má zlaté dno
Ta mi teď ukazuje vše, co vše je k výrobě potřeba. Základ tvoří svazečky srsti a pevná nit s příměsí bavlny. Pak je tu vosk a skleněná trubička, do které se svazek srsti zasune. Sponkou se poté zase vyndá a opatrně sváže na dva uzly. Nakonec je potřeba ještě zastřihnout přebytečné spodní okraje a kousky nitě a jednoduchá štětka je hotová.
„Je to jemná srst, takže hlavní je šetřit ji před sluncem a přímým světlem,“ doporučuje Monika. „Skladovat štětky je nejlepší někde ve skříni, pověšené na kolíčku vlasem dolů, s pytlíčkem levandule nebo hoblin vysokohorské borovice proti molům.“
Normálně bych řekl, že tohle je spíš hobby pro kutily. Základní štětka se ale dá pořídit za 50 eur, ty nejlepší stojí dokonce i stokrát víc. Paní Lahnsteinerové to stačí na pravidelný měsíční plat. Na špatný byznys si nestěžuje.
S tím, jak se v Alpách vracejí do módy tradiční kroje, prý zase přibývá i štětek za kloboukem.
