Hráč Sparty Praha Igor Gluščevič

Host (Igor Gluščevič): Dobrý den.

Host (Igor Gluščevič): Abych vám řekl, v Utrechtu jsem strávil tři fantastické roky, měli jsme i fantastický úspěch, třikrát se nám podařilo postoupit do poháru UEFA, dvakrát jsme hráli ve finále tohoto poháru, jednou jsme nešťastně prohráli s Ajaxem, podruhé jsme zvítězili nad Fejnordem. Ale přišel okamžik, kdy bylo potřeba přijmout rozhodnutí, jak dál. Ten okamžik spočíval v tom, že na sportovním poli jsem chtěl dosáhnout něčeho víc a jednoduše řečeno, hledal jsem lepší sportovní příležitost, jak dosáhnout úspěchu.

Moderátor (Jan Pokorný): Co víte, Igore, už o naší lize? Jaká je?

Host (Igor Gluščevič): To, co jsem v prvé době mohl vidět, je to kvalitní liga. Při několika utkáních, které jsme hráli v přípravě, bylo to i proti týmům z druhé ligy, je vidět, že kvalita je prostě přítomna všude. Pro mne to samozřejmě není překvapením, vím, že česká reprezentace hraje významnou úlohu jak ve světovém, tak v evropském fotbalu, to nepřichází samo sebou náhodně, za tím musí stát silná liga, aby se tohle mohlo stát.

Moderátor (Jan Pokorný): Od svého příchodu do Sparty v červnu letošního roku jste sehrál šest přípravných zápisů, nastřelil sedm gólů, a to i proti takovým soupeřům, jako je Herta Berlín nebo AFK Athény. U nás se říká, možná u vás taky, že první vyhrání z kapsy vyhání. Nemáte obavu, že jste se vystřílel?

Host (Igor Gluščevič): V každém případě nedávám nějaký mimořádný význam těmto gólům. Vím, že teprve ta utkání, která přijdou, to jsou ta významná utkání, která se počítají, jak se říká. Takže určitě jsem všechny góly nevystřílel, to je definitivní.

Moderátor (Jan Pokorný): Vzpomenete si na svůj první gól v životě?

Host (Igor Gluščevič): Pamatuji si.

Moderátor (Jan Pokorný): Kdy a jak to bylo?

Host (Igor Gluščevič): Bylo to, měl jsem asi 16 let, byl jsem na začátku své kariéry, hrál jsem za Mogren Budva, byl to můj debut v první lize a dosáhl jsem gólu proti týmu Radničky z Bělehradu.

Moderátor (Jan Pokorný): U velkých fotbalových hvězd to občas tak bývá nebo se to tak říká pro média. Chudá rodina, dítě hrálo s ostatními fotbal kdesi na plácku na předměstí, až si toho všimnul trenér a slavná kariéra začala. Bylo to tak i u vás?

Host (Igor Gluščevič): Abych řekl, u mě to přece jenom bylo trošičku jiné. Přicházím z jednoho turistického místa, je to místo, kde lidem se žije dobře, žijí tam z cestovního ruchu, ale myslím si, v mém případě přece jenom ta situace byla trošičku jiná. Jednoduše chtěl jsem hrát fotbal a rozhodl jsem se pro fotbal a šel jsem si za tím. A nebylo to lehké. V létě, všichni se koupají tři měsíce, je nádherně a najednou, 16, 17 let mi bylo a já jsem se rozhodl, budu profesionál, budu trénovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže žádná děvčata, nic..

Host (Igor Gluščevič): O tom si budeme povídat příště.

Moderátor (Jan Pokorný): U nás se říká, má čich na góly. Popište, co se asi tak odehrává uvnitř fotbalisty, který je v gólové šanci?

Host (Igor Gluščevič): Já si myslím prostě, že hráč, který má cit pro góly, ten se s tím už musí narodit. To je prostě tak, buď to v tobě je nebo není. Samozřejmě později přichází ta nadstavba, trénink, kvalita, všechno se musí zlepšovat. V každém případě myslím si, jsem ten typ hráče, který vždycky, když má šanci, to znamená vždycky já sleduji ten konečný cíl a to je dát gól.

Moderátor (Jan Pokorný): Tady v České republice vás budou mít všichni za hvězdu. Vy říkáte, že jsou pro vás nejdůležitější výkony celého mužstva. Jakoby jste neznal svou cenu?

Host (Igor Gluščevič): Abych řekl, vím velmi dobře, jaká je moje úloha v týmu, a chtěl bych říci, mužstvo, tým, je vždycky nad jednotlivcem. Ale to neznamená, že nevím, jaká je moje role. Přesně vím, co mám dělat, jak mám hrát, ale současně si myslím, silný tým může vyprodukovat několik silných jednotlivců. Jednoduše v mužstvu, v týmu, je každý důležitý a každý samozřejmě nese svoji část zodpovědnosti za své místo, na kterém v mužstvu hraje.

Moderátor (Jan Pokorný): Hráči vašeho typu jsou často tvrdě bráněni. Co byste vzkázal českým obráncům? Nechte mě být?

Host (Igor Gluščevič): Ne, naopak, chtěl bych je pozdravit a chtěl bych jim popřát úspěšnou sezónu bez zranění. Každý máme svoji práci, oni musí bránit, naše část je ta, že musíme útočit a uvidíme, komu se bude dařit lépe.

Moderátor (Jan Pokorný): Oplácíte fauly?

Host (Igor Gluščevič): Ne, snažím se vždycky hrát fér a čistě, ale víme, častokrát tohle je ostrá hra a hráč musí umět chránit sám sebe, takže nechci být ostrým hráčem, ale určitě se umím ubránit.

Moderátor (Jan Pokorný): Ve Spartě jste od června. Na co jste si nejhůře zvykal?

Host (Igor Gluščevič): Možná se teď všichni trochu usmějete, takže opravdu možná se budete smát, ale nejtěžší okamžik pro mě doposud bylo, když jsme se dohromady s celým mužstvem dívali na film Pupendo. Já a Poledica jsme chtěli přispět k té náladě v týmu, ale seděli jsme dvě a půl hodiny, dívali se na film a skoro ničemu jsme nerozuměli. Takže to byla spíš taková anekdota, ale já doufám, že za ty tři, čtyři roky, které plánuji tady být, že to bylo to nejtěžší a že teď už to bude všechno jenom pozitivní.

Moderátor (Jan Pokorný): Cizinci na českých hřištích občas zaslechnou z publika nelichotivá, leckdy až rasistická slova. V Holandsku tomu tak není?

Host (Igor Gluščevič): Abych řekl, i tohle bylo tématem rozhovorů v Holandsku. Myslím si, že ti lidé, kteří přijdou na utkání, si ani možná neuvědomují, jakou to může mít hloubku, jak to může být zraňující, jak je to specifické. Takže spíš si myslím, že cílem toho je vyhodit z rytmu toho hráče protivníka, aby ztratil koncentraci, tam spíš vidím ten význam nebo smysl tohodle.

Moderátor (Jan Pokorný): V zákulisí se o vás mluví jako o nejdražším hráči české ligy. Takoví to taky můžou mít u našich fanoušků těžké. Jste na to připraven?

Host (Igor Gluščevič): Chtěl bych říct ne, chtěl bych komentovat tu finanční část a jinač chtěl bych říct, vlastně je to už devět let, kdy hraju mimo svoji vlast, mimo svůj domov a já už jsem se vlastně naučil žít s tímhle tlakem, naučil jsem se s ním bojovat, takže tomu bych nedával nějaký velký význam.

Moderátor (Jan Pokorný): Vaši zemi Srbsko a Černá Hora jste reprezentoval jenom jednou, 13. prosince roku 2000 proti Řecku. Proč jste nehrál častěji?

Host (Igor Gluščevič): Už jsem na to odpovídal vícekrát. Možná se jednalo o výběru hráčů, kteří momentálně nebyli ve formě, to znamená častokrát v reprezentaci spíš hrála jména, než ti hráči, kteří byli momentálně ve formě a co je nejhorší, mělo to důsledky pro reprezentaci, přineslo to špatné výsledky. Myslím si, že to je důvod, že vlastně se nevybírali hráči podle formy, ale podle jmen, vybírali se ti hráči, kteří hráli ve významných evropských klubech. Ale upřímně říkám, doufám, že moje hra ve Spartě bude taková, že moje forma bude výborná a že snad budu i hrát definitivně už v té reprezentaci.

Moderátor (Jan Pokorný): My v to taky doufáme, abychom se měli v naší lize na co a na koho dívat. Děkuji za rozhovor, hostem pořadu O kom se mluví byl hráč Sparty Praha Igor Gluščevič.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.