Hotel v centru Tallinnu sloužil jako velké ucho KGB. Dodnes o tom svědčí jeho tajné 23. patro
První muž na měsíci Neil Armstrong, hollywoodská hvězda Elisabeth Taylorová nebo dlouhá řada světových státníků. Ti všichni v 70. a 80. letech navštívili Estonsko a bydleli v hotelu Viru v centru Tallinnu. A i když to asi nevěděli, každé slovo, které v hotelu pronesli, skončilo na magnetofonové pásce. Hotel byl totiž jedním velkým odposlouchávacím zařízením sovětské tajné policie. Navštívil ho i reportér Tomáš Jelen.
Nejvyšší číslo, které se dá zmáčknout ve výtahu, je 22. Vyjedeme tedy právě tam. „Do 23. patra výtah nejede, protože oficiálně žádné takové patro v tomhle hotelu dlouhá léta neexistovalo. Od roku 1972, kdy byl postavený, až do rozpadu Sovětského svazu do nejvyššího patra žádní smrtelníci nesměli. Jen vybraní zaměstnanci a agenti KGB,“ vypráví pracovník hotelu Pavel.
Z 22. do 23. patra stoupáme společně po požárním schodišti. Nahoře je místnost, ve které se na tři směny střídali zaměstnanci sovětské tajné policie a monitorovali doslova každé slovo, které zahraniční hosté v hotelu pronesli.
Hotel z mikrobetonu
„Ne ve všech pokojích byla odposlouchávací zařízení, speciálních pokojů se štěnicemi bylo asi šedesát,“ popisuje Pavel. „Když přijel host, o kterém tajná policie předpokládala, že by mohl mít nějaké důležité informace, byl ubytovaný právě v jednom z nich.“
Dochovaly se dokonce plány zachycující půdorys pater a zapojení mikrofonů v jednotlivých místnostech. „Mezi obyvateli Tallinu se říká, že tahle budova byla postavená z mikrobetonu. Myslím, že v Československu jste také měli hotely z tohohle materiálu složeného půl-napůl z betonu a mikrofonů,“ usmívá se Pavel.
Někdo se dívá
Ze skříně vyndává také velmi zajímavě upravený fotoaparát, který vypadá jako stará zrcadlovka připevněná na vodorovné černé tyči. „Jak vidíte, má velmi úzký objektiv,“ ukazuje můj průvodce. „Na konci měří jen asi dva centimetry v průměru, takže ho špióni mohli prostrčit dírou ve zdi, která většinou ústila v zásuvce. To byl další způsob, jak o zahraničních hostech sbírat informace.“
Další fascinující předměty, které leží na stole, pocházejí z hotelové restaurace. Na první pohled obyčejný talířek a popelník, které ale – jak tady dnes už nikoho nepřekvapí – mají dvojité dno a v něm mikrofon. „Až pojedete na výlet do Severní Koreje, už víte, na co si dát pozor. Na talířky s nápadně tlustým dnem,“ směje se Pavel.
Ubytování bez obav
Tajná místnost ve 23. patře zůstala prakticky ve stejném stavu, jak ji po rozpadu Sovětského svazu KGB narychlo opustila. Je to ale poslední místo, které připomíná temnou minulost hotelu. Všechny ostatní pokoje byly od 90. let několikrát rekonstruované, takže z původního vybavení se nedochovalo nic.
Související
-
Připomínka totality v Muzeu okupace ukazuje, že minulost je v...
Estonský Tallinn se může pochlubit jednou raritou – muzeem okupací. Ostatní země bývalého sovětského bloku včetně České republiky sice mají muzea, která připomínají...
-
Jak se z Luthera stal Stalin. Příběh bronzové sochy v estonském Tallinnu připomíná absurdní drama
Upomínky na éru sovětské nadvlády najdete po celém Estonsku. V zahradě paláce Maarjamäe v hlavním městě Tallinnu reportér Tomáš Jelen objevil sbírku soch sovětských vůdců.
