Holokaust Romů začal malými úředními kroky, které vedly k hromadnému masakru celé skupiny obyvatel, říká historik Rous

Podle historika Ivana Rouse šlo v táborech určených pro Romy o systémovou likvidaci asi 150 lidí.

„Na začátku vždy stojí obyčejná úřední listina o tom, že se začnou vytvářet seznamy, které povedou k likvidaci určité skupiny osob, k masové vraždě.”

Jak je možné, že tábory pro Romy existovaly už od let 1938 a 1939?

Čtěte také

Památník v Liberci připomíná romské děti zavražděné během holokaustu

„To vycházelo z celé nacistické ideologie. Norimberské zákony spadly na Židy a Romy. Šlo o iniciativy měst a obcí. Podle některých příběhů po Mnichovské dohodě chtěli Romové utéct z území, která měla být připojena k německé říši, ale byli vráceni od hranic zpět. U nás už je pak čekala jen cesta do jednoho z táborů.”

„Tábor ze začátku nefungoval jako lágr, ale šlo třeba o starý opuštěný dům nebo stará továrna, ve kterém město tyto osoby shromažďovalo. Samozřejmě s ostrahou.”

Kolik takových míst existovalo?

„První, z výpovědi doložený tábor byl v Rochlickém lomu, nedaleko pozdějšího tábora. Zpočátku spolu ale tato dvě místa nesouvisela.”

Čtěte také

Neznámé romské koncentráky. V Liberci postavili Romové celou městskou čtvrť

„Dále vznikl tábor v Rochlici, v továrně č.p. 120. A vedle, v nám dosud neznámém baráku, který byl zřejmě zbourán v souvislosti se stavbou průtahem Libercem, byli soustředěni tzv. asociálové. Město tedy rozlišovalo různé skupiny Romů. Nakonec ale byly všechny skupiny soustředěny v táboře na Kunratické ulici, o kterém už město během výstavby mluvilo jako o koncentračním táboře.”

Věděli, proč ho staví.

„Ano. Mám tu například jeden dokument z roku 1941, psaný německy, který celou situaci dokresluje. Vydal jej Landrat (tedy něco jako okresní úřad) a píše se v něm, že jak se mají Romové a míšenci v rámci boje proti ‘cikánským záležitostem’ označovat. A že se jejich původ má hlásit do matrik. To je tedy onen základ vytváření seznamu. Začalo to malými úředními kroky, které vedly hromadnému masakru celé skupiny obyvatel.”

Jak byli Romové označeni?

Čtěte také

Archeologové nalezli v Liberci pozůstatky romského koncentračního tábora

„Z - v dobové terminologii cikán, čili osoba příslušná k této skupině. Dále ZM+, tedy cikánský míšenec.”

„Představte si, jak toto nařízení přijde na všechny obce v Německu. Začnou se vytvářet první seznamy a na jejich základě jsou lidé umisťováni do táborů.”

Romové, kteří byli v libereckých lágrech, pocházeli většinou z Liberecka?

„Pocházeli hlavně z celých severních Čech - z Teplicka, z Liberce, apod. Těžko se to určuje, seznamy jsou velmi omezené a my z nich známe jen místa jejich narození. Nemáme dodnes žádný ze seznamů, které město Liberec vytvořilo během 2. světové války.”

Šlo o Romy, kteří byli trvale usazeni?

„Podle svědeckých výpovědí se jednalo třeba o řidiče tramvaje, o majitele činžovních domů, kteří se živili pronajímáním bytů, atd. Šlo tedy o pestrou skupinu lidí. A ano, byli mezi nimi i kočovníci, což dokládá jeden z dokumentů, ve kterém je zmíněno, že do tábora přibyl vůz kočovného Roma.”

Víte odhadem, kolika Romů a Sintů se internace na Liberecku týkala?

Čtěte také

Dětem, které nepoznaly svět: Pomník v Liberci připomíná děti, které žily jen v koncentračních táborech

„Přesné číslo neznáme. Díky panu Schusterovi známe transport do Osvětimi. Z něj známe jména dětí, které se narodily v Liberci v době, kdy už tady lágry existovaly. Děti se v nich musely narodit. Díky tomu jsme objevili celou jednu skupinu a panu Schusterovi se podařilo dohledat další podrobnosti k transportům do Osvětimi. Nic podobného ale nemáme k těm menším transportům do Buchenwaldu a Ravensbrucku.”

Na základě pátrání lze předpokládat, že Romové byli z Liberecka transportováni do dalších koncentračních táborů, kde byli zavražděni?

„Ano. Je jen jediná výjimka, jedna rodina, jinak všichni byli deportováni a zavražděni.”